Zdeněk Mácal dirigoval snad už všude na světě

28. leden 2011

Náš páteční host stanul v roce 2001 v čele České filharmonie. Za 55 let své kariéry se proměnil ve fenomén, a to nejen na poli české klasické hudby.

Zdeněk Mácal působil v čele bezmála stoosmdesáti hudebních uskupení po celém světě a směle jej můžeme označit za jednoho z nejvýznamnějších českých dirigentů. Před dvaceti lety se vrátil zpět do Čech, aby se snad již natrvalo usadil v Pařížské ulici v centru Prahy. Jeden ale nikdy neví a při mnoha aktivitách čerstvého pětasedmdesátníka je možné, že své působiště ještě změní: „Všude už jsem byl a místa, kde bych ještě mohl tvořit, přibývají pomalu nebo spíše ubývají. Takže už jsem se snad usadil,“ ujistil posluchače umělec světového formátu.

Náš host deset let řídil New Yearse Symphony, na což také rád vzpomíná: „Tenkrát mi slibovali, že pokud vezmu místo šéfdirigenta, postaví sál pro mě. Hned před vchodem pro personál jsem měl vlastní parkovací místo a musím uznat, byla tam vynikající akustika, o kterou se postaral již zesnulý Russell Johnson, akustický genius.“ Zdeněk Mácal dokonce rok vystupoval v Sydney Opera House, kde se mu také líbilo. Nabídka na hostování ho nečekaně zastihla při působení ve Vídni, kterou za Austrálii bez váhání vyměnil. Atypicky řešená budova tamní opery skýtá 2000 míst k sezení a zajímavostí prý je, že prostory foayeru i zákulisí symfonické a divadelní části jsou spojené. Umělci i návštěvníci obou scén se tak mohou setkávat a společně hovořit: „Myšlenka i řešení budovy, to všechno se mi líbilo. Měl jsem tam tehdy největší dirigentskou místnost ve svém životě,“ dodal se stopou nostalgické radosti v hlase Z. Mácal, kterého téměř po celém světě oslovují "Deni Makal".

Operu v Sydney znají po celém světě

Říká se, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, ale u našeho hosta to je trochu jinak. S Českou filharmonií spolupracuje již od roku 1966 a v roce 2001 stanul v jejím čele: „Tady v Evropě se šéfové orchestrů starají většinou pouze o muziku a maximálně angažují nové hráče. Oproti tomu v USA je funkce hudebního ředitele mnohem širší. Za mého působení jsem hudbou strávil pouze 40 % času. Musel jsem se stýkat se všemi sponzory, protože tam neexistují státní dotace. 70 % procent potřebných financí musíte sehnat jinak,“ prozradil dirigent, manažér a programový ředitel Z. Mácal.

Aktuálně náš host získal čestnou funkci v čele Janáčkova Máje, a i když jde o funkci čestnou, nese s sebou velkou zodpovědnost. Proto s jejím přijetím váhal. Nakonec však jako absolvent Janáčkovy akademie podlehl nátlaku a letos na jaře ho v rámci festivalu čeká vystoupení se Státní filharmonií Brno, a to přímo uprostřed programu: „Vše se pochopitelně plánuje dopředu na několik let, aby bylo možné zajistit kvalitní umělce. Mě osobně se na festivalu libí, že pan ředitel Jaromír Javůrek je velice dobrý organizátor. Dobře si rozumíme, takže není problém se dohodnout na případných změnách. Já program ze značné části ovlivňuji,“ dodává k nadcházející hudební akci MHF 2011 Z. Mácal.

Logo

Zdraví dirigenta bohudík netrápí, i když v nedávné době onemocněl chřipkou: „Za celých 50 roků své profese jsem nikdy nezrušil koncert. Tahle chřipka byla ale trochu zvláštní. Možná by bylo načase začít sepisovat memoáry. Už pracuji 55 let a za tu dobu se odehrálo tolik zajímavých situací, že by to na knihu určitě stačilo,“ zhodnotil svůj dosavadní život umělec a gesty, které dovede vykouzlit snad pouze dirigent, popsal tvůrčí proces, do kterého prý dává kus sebe a pocity, které z hudby má.

autor: Jan Sklenář
Spustit audio