Zateplením můžeme dosáhnout až 35% úspory tepla

6. květen 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zateplování panelových domů ve Vlašimi (5)

Zateplování domů a bytů. Takové bylo téma páteční poradny Dvojky. Více se dozvíme v neautorizovaném a needitovaném přepisu zvukového záznamu vysílání.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě začíná kutilská poradna, mým hostem je inženýr Mojmír Urbánek, výrobní náměstek společnosti CIUR. Mluvit budeme o zateplování a úsporách. Přeji dobrý den.
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké úspory se vůbec při zateplování dá reálně dosáhnout?
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Jsou různá čísla, samozřejmě firmy, které provádějí zateplení, tak někdy přehánějí různé údaje, které se uvádějí. Ale samozřejmě při správném komplexu zateplení se dá dosáhnout úspory 30, 50 někdy i 100 % samozřejmě, ale to už jsou záležitosti, kdy je potřeba celou tu konstrukci toho domu udělat tak, aby tomu odpovídala. Takže taková ta běžná úspora se pohybuje někde mezi 30, 40 % se zaměřením na komplexní zateplení 50, 60 pokud se budeme zabývat okny i dveřmi, abychom zabránili úniku.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomeňte ta kritická místa, kde opravdu nejvíce toho tepla uniká z místnosti a z toho domu?
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Samozřejmě je třeba se nejprve podívat na ty místa, kde vyloženě fouká, to obvykle bývají okna, dveře, vlastně veškeré otvory, které do toho domu vedou. Často lidé přikročují k tomu, že napřed zateplují fasádu a s okny se nezabývají a přitom to jsou často místa, která jsou velmi důležitá. I když my vyloženě okna neděláme, tak je to zásadní faktor, který to ovlivňuje. Takže pokud už máme za sebou tu akci s okny a dveřmi, tak se můžeme pustit do zateplení stropu, což samozřejmě je logické, protože teplo obvykle stoupá vzhůru, pokud strop není dostatečně zateplen, tak tam bývají často největší úniky. Samozřejmě u vícepodlažních budov to není tak markantní, u přízemních domků je samozřejmě strop klíčová záležitost. Pak přichází fasáda a podlahy samozřejmě, to je takové asi pořadí, v jakém je dobré se nad tím zamýšlet.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
U nových staveb se většinou myslí už na zateplování, je to součástí celého projektu, ale u těch starých staveb, kde vlastně je ten dům třeba vystavěn ze starých materiálů, zdi jsou tlusté, na straně jedné to vypadá, že udrží teplo, ale opak je pravdou, jestli se vyplatí i u těch starých staveb provádět zateplování a jestli se opravdu uspoří?
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Samozřejmě vyplatí se i u starších staveb provádět zateplení, velmi výrazně se to vyplatí, ale samozřejmě vzhledem k tomu, z jakého materiálu ten dům je postaven, jak je stěna tlustá, jaké jsou dispozice toho domu, jestli je dobře izolován proti vodě a tak dále, tak je třeba zvážit ten zateplovací systém. A ten zateplovací systém samozřejmě nemůžu se rozhodovat podle toho, že soused zrovna zateplil polystyrénem fasádu a já to udělám taky a bude to to samé a bude to v pořádku, je třeba v podstatě se zaměřit na to, jestli ten dům je z cihel nebo ze škvárobetonových tvárnic, nebo je to z vepřovic, tam potom samozřejmě polystyrén vůbec nepatří a musím volit materiály, které jsou více přírodní, zůstanou dýchat a vlastně ten dům nezabiji vlastně tím, že jsem ho zateplil. Takže vždycky to zateplení je takový trochu kompromis toho, zvážit, kolik chci toho tepla uspořit, ale zároveň se zamyslet nad tím, abych neuškodil té konstrukci stavební toho domu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká bývá nejčastěji chyba při zateplování, je to to, že se uzavře třeba celý objekt a vlastně vůbec nikudy nemůže unikat žádný vzduch, pára a podobně?
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Velmi často ty chyby vznikají právě v souvislosti s vlhkostí. Ta vlhkost je dvojího typu. Ta první, taková ta důležitá, je zvážení toho, jestli ten dům je skutečně dobře izolován, jestli ty stěny po zateplení třeba, pokud použiji fasádní systém, tak nebudu táhnout vodu ze země, která se bude dostávat pod ten fasádní systém, následně tam budou vznikat mapy, kde se budou vytvářet plísně. Samozřejmě kde je vlhkost, tam vždycky je vhodná živná půda pro to, aby tam plíseň rostla, rozvíjela se, vytvářela spóry ať už na vnitřním povrchu, potom na omítkách, v interiéru nebo například pod tím fasádním systémem na rozhraní té zdi a toho zateplovacího systému je občas vytváření masivní plísně, který potom tomu celému systému škodí. Druhá taková, druhý takový faktor, který vlastně tu vodu do toho objektu přivádí, jsou samozřejmě stavební práce. Často se udělá to, že se zateplí, nepřipraví se ještě ostatní konstrukce a dělá se například podlaha nebo se vnáší do toho nějaké čerstvé dřevo, třeba do té stavby, dělají se stropy, a ta vlhkost je tam vlastně vnesená tou stavební činností. Ta tepelná izolace samozřejmě v průběhu toho budování do sebe tu izolaci naabsorbuje, pak přijde například parta sádrokartonářů, zavře to fóliema, zavře to sádrokartonem, a ta vlhkost zůstane v té konstrukci uzavřená a nemá možnost z ní odejít. Samozřejmě to je druhý faktor velmi nebezpečný, kde ta vlhkost uzavřená stavební zůstane a naruší třeba dřevo. Musíme si uvědomit, že například trám, který se dá do střechy, který je nový a na kterém včera zpíval kos a dneska jsou na něm tašky, tak s sebou třeba přinese na metru běžném 20, 25 litrů vody, která je nevyschlá, když ten trám má třeba 50, 60% vlhkost, i když by se neměl takový trám použít, ale.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale jak laik pozná, že takový trám byl vnesen do té stavby?
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Samozřejmě by se měl při té činnosti obrátit na odbornou firmu, samozřejmě při nákupu těch trámů by se měl podívat, jestli ta firma, která mu připravila řezivo, tak jestli ho má odpočinuté na štosech 2 roky, anebo jestli ho včera nařezala v lese a dneska mu z něho řeže trámy na střechu. To jsou samozřejmě věci, které je třeba bedlivě hlídat při tom zateplení, protože skutečně ta vnesená vlhkost je velmi nebezpečná. No, a třetím takovým faktorem, kdy se ta vlhkost vytvoří, to je to, když se ta izolace neudělá správně, někde je nějaký detail, který potom zůstává studený a samozřejmě to je bod, kde se potom ta izolace rosí, kde vzniká kondenzace a kde vznikají problémy.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zateplení se musí udělat dobře, jinak se to obrátí proti nám. Je potřeba to udělat komplexně, to už jste také říkal. A také jde o to vybrat ten správný zateplovací systém, nebo ten zateplovací materiál. Tak jaké jsou možnosti?
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Samozřejmě tradiční materiály, jako tady jsou, jako známé skelné vaty, minerální vaty z kamene, tak ty se především vyskytují v deskových materiálech. Posledních 20 let je tady celá řada foukaných materiálů, které je možné použít do těch konstrukcí velmi úspěšně, jsou to například celulóza, minerální materiál, vlastně minerální vlákno, jsou to dneska dřevitá vlákna. Ta škála těch materiálů, i umělých polystyrén, polyuretan, je velmi velká a samozřejmě to dává i šanci ten materiál velmi dobře použít a nebo naopak velmi špatně zvolit pro danou aplikaci ten druh toho materiálu, který se použije. Je to potřeba zvážit na začátku, pro co se rozhodnu. Každý má svoje pozitivum. Samozřejmě ty foukané izolace u toho dodatečného zateplování, když jsme hovořili třeba o stropech, tak tam jsou velmi velkou předností, protože do té konstrukce se vlastně dělá minimální zásah, ta foukaná izolace se tam vlastně vyplní, přilne ke všem detailům těch stropů s konstrukcí a velmi dobře vzniká prostor, který je homogenní, bez tepelných mostů, nevznikají žádné spáry, tím se eliminuje ta možnost, té lokální průdušnosti bez možnosti kondenzace na nějakých studených místech. Takže to foukání je obecně velmi dobré. Co se týká těch materiálů samotných, tak samozřejmě polystyrén má to pozitivum, že je velmi dobrý v prostorech, kde je riziko vlhkosti, kde prostě si nejsme úplně jisti třeba tou hydroizolací, chceme zateplit podlahovou konstrukci někde v přízemí a nevíme, jestli tam dědeček dal lepenku nebo ji tam nedal a ta vlhkost tam může stoupat, tak potom existuje vlastně foukaný polystyrén, který vlastně tam může přijít a kterému vlastně takováto vlhkost třeba nevadí. Takže možností je celá škála.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já si to představuji tak, že se nepokládají desky, celé velké desky jako plochy, ale nafouká se to prostě pod podlahu nebo prostě zkrátka a dobře mezi sádrokarton a třeba tu střechu?
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Ano, velmi často to tak je. Velmi často to je tak, že v těch starších objektech jsou trámové stropy, to znamená je tam nějaké podbití prkny zespoda, pobití prkny z vrchu, někdy ty prkna jsou vidět, někdy jsou pokryta mazaninou a nějakými dlaždicemi a potom vlastně to rozkryjeme a můžeme do toho stropu foukat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce Českého rozhlasu je dnes hostem inženýr Mojmír Urbánek, výrobní náměstek společnosti CIUR. Mluvíme o zateplování a úsporách. Mluvíme o vlastně foukaném systému, foukaném zateplování, kdy používáte různé hmoty, různé náplně podle toho, do jakých prostor a místa chcete dát, ať už je to podlaha, strop, krovy a podobně. Můžete použít tento systém také třeba na odhlučnění?
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Samozřejmě, ta izolace, když se vyplní do nějaké konstrukce, tak velmi dobře působí jako bariéra proti pronikání hluku. Takže můžeme si představit například sádrokartonovou příčku, která poskytuje nějaký odpor 36 decibelů, dám nějaké příkladné číslo, a po vyplnění tou izolací se dostaneme třeba na 43, 42 decibelů. Navíc můžeme použít, máme třeba v sortimentu takové pískové desky, které se vlastně na tu příčku ještě dále přidají a vlastně můžeme zvýšit ten zvukový nebo vzduchový odpor té příčky na velmi přijatelnou hranici. Dneska jsou už dokonce předpisy, že každý dům nově budovaný by měl mít jednu místnost, která má vysoké hlukové útlumy, to znamená, že by tam měl být skutečně klid, aby rodiče třeba si mohli odpočinout od dětí, a to jsou samozřejmě celé systémy, které spočívají v té kombinaci toho vláknitého materiálu nafoukaného do té příčky například plus nějaké přidané desky, která je velmi těžká a která brání pronikání tomu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já připomenu posluchačům, že máme číslo 221552525 nebo 2424 a nebo také jejakaje@rozhlas.cz, tak pokud byste se chtěli optat k dnešnímu tématu zateplování a úspory. Zastavme se také ještě u podlahy, protože tu je také potřeba zateplit. Jakou byste vy v tomto případě volil variantu a jak se potom dá využít další materiál právě na tu, pokud použijeme ty foukané systémy?
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Samozřejmě je více variant těch podlahových systémů. V těch úplně starších domech, řada posluchačů bude znát, že vlastně jsou nějaké škvárové zásypy, v tom jsou trámy a na tom jsou prkenné podlahy. Často tam bývá třeba i pod těmi prkny nějaká dutina, takže ta dutina se v podstatě dá vyplnit zase náplní z grafitového polystyrénu, který je vlastně odolný vlhkosti a nedělá mu to problém, má vysoký tepelný odpor po tom nafoukání. No, a v případě, že jsou to podlahy, které jsou konstruovány z betonu, tak potom musíme volit nějaké deskové materiály ať už na bázi minerálů nebo polystyrénu, které se vlastně do té konstrukce vloží.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, další otázka už je od posluchačů. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, já volám z Plzně, Kunešová. Mám takovou prosbu, dvoupatrový dům stavěný asi v 50. letech cihlama, nahozený brizolem, chtějí zateplovat. Slyšela jsem teda, že když se to udělá, že je to špatně.
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Nevím, kdo vás strašil tím, že to je úplně špatně, ale samozřejmě ten dvoupatrový dům, jak jsem říkal na začátku, ...
osoba
--------------------
Je to teda normálně bytovka, jo, velká bytovka.
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Ano, a budou se zateplovat stěny?
osoba
--------------------
No, nebudou, jako já to nechci, protože vím, že to tady většinou i vlhne tady.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale mají to v plánu.
osoba
--------------------
Mají to v plánu a teď jde o to, jestli to budem dělat nebo nebudem dělat, protože vím, že tady u nás, kousek od nás zateplili byt, dali tam umělý okna a mají tam plísně a musí vlastně vysušovat ty byty.
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Samozřejmě to je právě to, že se musí zvážit ten celý komplex těch problémů, který jsou s tím potom spojený, a to je o tom, že jaký zateplovací systém se použije na tu fasádu, kupříkladu jakým způsobem lidé větrají potom po výměně oken, jakým způsobem se provede ta určitá zateplovací činnost.
osoba
--------------------
Dobře, ale teď mi řekněte, když je tam neporušenej brizol, všechno je to v pořádku, nic tomu není, jaký by to mělo smysl to tady zateplovat?
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Samozřejmě, že tím zateplením můžete dosáhnout úsporu, která bude na úrovni 28 až 35 % na úspoře tepla. Takže ta úspora a to zateplení je poměrně ruku v ruce velmi zajímavé a není potřeba se toho bát. V případě, že se to dobře zváží, jaký materiál na tu danou fasádu použít, to znamená na to se provádějí stavebně-fyzikální počty, to znamená někdo, nějaký projektant by měl vlastně zvážit, jak se to zateplení provede a spočítat kde je riziko, že by nastala nějaká kondenzace, a k tomu ten fasádní systém nastavit tak, aby ta kondenzace nevznikala v těch místech, která by byla pro vás problematická. To znamená to je to předcházení tomu, aby k té plísni nedošlo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, bereme další otázku, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, Milan, mám dotazy na dva objekty. Jednak pražský byt, který je v domě, stěna je tam tlustá asi tak 2 metry odhaduju.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je tloušťka teda, to máte hrad přímo.
osoba
--------------------
No, to ne, je to starý pavlačový dům. A bydlím v přízemí a je tam děsný vlhko. Já jsem se tam nastěhoval před krátkou dobou, když jsem tam přišel, tam nebyla plíseň a během několika týdnů se tam objevila plíseň na stěně. Ale teď mě zajímá, je nějaká norma, která říká jaká má být maximální vlhkost v místnosti?
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
No, samozřejmě je určitá norma nebo jsou doporučení. Ta vlhkost v těch místnostech by neměla přesahovat řádově takový běžný provoz kolem 50, 55 %, to je taková běžná vlhkost, která se může v těch bytech vyskytovat. Obvykle se vyskytuje nižší, někdy mezi 40, 50 %. A nevím jakou relativní vlhkost vy jste naměřil, určitě jste si ji měřil, když to máte takto ...
osoba
--------------------
Ne, já jsem si ji neměřil, já jsem tam vyloženě krátce, takže mám to v úmyslu, ale nevím, jestli můžu nějakým způsobem pak tlačit na majitele toho baráku, aby něco s tím dělal, že jo. Majitelem je město.
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Majitel je město, no, samozřejmě bude problematický s tím vůbec něco udělat, pokud ty zdi jsou vlhké odspodu, to znamená, že tam nebude hydroizolace a budou nabírat tu vlhkost ze země, tak bude velmi obtížné s 2 metry tlustou zdí něco udělat.
osoba
--------------------
Podlahy tam dělali, to mě říkala, než jsem se nastěhoval, tak tam dělali rekonstrukci toho bytu a to je vidět na první pohled, že jo. A mluvil jsem s řemeslníkama, tak tam dělali pod podlahama dělali izolaci, že jo, pod podlahama, ale ne pod, ale pod zdma ne.
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Tam asi bude problém spíše s těma stěnama, že budou táhnout nějakou zemní vlhkost ty stěny. Takže tam bude se potřeba zaměřit na tento problém. Často třeba se řeší i to, že se kolem těch stěn natáhnou trubky od ústředního topení, aby vlastně ty zdi byly ovívané teplem a vlastně se tomu problému s tou vlhkostí nějakým způsobem takto předcházelo. Takže to jsou často takové úplně jednoduché rady, které ani nesouvisí se zateplením, ale je potřeba, aby se tam někdo podíval na to a třeba doporučil i nějaké jiné řešení, které není přímo jenom o zateplení.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, my musíme, pane posluchači, vzít ještě jeden dotaz. Tak se omlouváme, že už s tou druhou otázkou asi neuspějete. Takže vezmeme třetího posluchače, který čeká na telefonu. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den. Posluchačka z Boleslavska, Horáková. Prosím vás, rodinný, jsem ve vysílání?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano.
osoba
--------------------
Rodinný domek postavený asi tak ve 30. letech zmodernizovaný a před 20 lety udělaná taková izolace, dříve tohle nebylo, jako hobra nebo něco takového. Je tam příjemně v tom domě, je to dostačující?
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Pokud samozřejmě příjemně a příliš neprotápíte, tak to bude dostačující. Pokud protápíte příliš mnoho na teple, tak samozřejmě to dostačující nebude. Ale co se týká té hobry, jak jste říkala, nebo té izolace, co dříve nebyla, tak hobra nebo dřevovláknité desky jsou poměrně velmi starý materiál, nicméně v posledních letech tyhle ty materiály dostaly velmi novou podobu, takže jsou velmi hojně užívané, jsou dokonce používané i na vnitřní zateplování z vnitřní strany objektu. A tyto materiály jsou velmi příjemné z toho hlediska, že to je izolace teplá, to je dřevo, vlastně poskytuje takovou tepelnou pohodu, protože do sebe poměrně dost tepla dokáže naakumulovat, pak ho zase příjemně rovnoměrně vydává. Takže dřevovláknité materiály obecně dneska jsou velmi preferované a velmi značně se rozšiřují.
Děkuji vám.
osoba
--------------------
Děkuju vám.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, na slyšenou, ano. A my končíme dnešní vysílání, tedy v rámci Kutilské poradny. Jinak toto téma se také bude probírat i na našem rozhlasovém webu 2.rozhlas.cz, tam bude náš dnešní host. Určitě vám připomene, že foukané izolace jsou výhodnou možností, žádný prořez, žádný materiál, žádné ztráty, rychlá montáž.
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Přesně tak.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Docela lehká manipulace, tak to všechno můžete i klást v rámci otázek na 2.rozhlas.cz. Já vám děkuji za návštěvu, na slyšenou.
ing. Mojmír URBÁNEK, výrobní náměstek společnosti CIUR
--------------------
Taky děkuji, na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.