Zástupy svatých z chrámu sv. Víta prý dodnes chrání českou zem

7. červenec 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03120130.jpeg

Katedrála svatého Víta byla a je symbolem české státnosti. Všichni panovníci vždy přispívali na její opravu a chod. Věděli totiž, že tam pak budou pohřbeni.

Stavba katedrály sv. Víta začala v roce 1344. Tehdy se Praha stala sídlem arcibiskupa. Kníže Václav, který byl patronem a nebeským ochráncem národa Čechů a české země, ho tak chtěl stavbou katedrály uctít. Sv. Vít se měl stát centrem Evropy, ale i města Prahy.

Stavělo se celých 600 let. „Dá se říct, že ukončena byla až v roce 1960. Dostavěly se totiž některé její portály,“ říká profesor Jan Royt.

Čtěte také

Historik a prorektor pro tvůrčí a ediční činnost Univerzity Karlovy také říká, že v katedrále najdeme stovky ostatků našich předků. „Opravdu platí, že zástupy svatých chrání českou svatou zemi.“

Sv. Jan Nepomucký

K nevýznamnějším hrobům patří místo posledního odpočinku sv. Jana Nepomuckého. Ostatně, jeho sochy najdeme po celém světě. „Byl to světec slavné doby 17. a 18. století, který byl středem úcty.“

Rekonstrukce hodin, katedrála sv. Víta

Pohřben byl v katedrále sv. Víta ve stříbrném náhrobku. Přímo pod náhrobkem je kaple, která ale není přístupná veřejnosti. „Náhrobek pochází z poloviny 18. století. Stříbrnou rakev nadnášejí dva andělé.“

Na jeho rakvi jsou pak i stříbrné štíty popisy jeho zázraků. V době oslav se mu vyměňovala i svatozář. Z původní stříbrné na diamantovou, která měla vyjadřovat velkou úctu.

Sv. Václav

Dominantou svatováclavské kaple je samozřejmě hrobka sv. Václava. Na ní vždy ležela zlatá busta jeho hlavy i s korunou. „Král český si ji jen za úplatu půjčoval. Proto se také vždy říkalo země koruny české a země svatováclavské.“

Zajímavé je, že hrob sv. Václava nikdy neměnil své místo. Také proto se často citují jeho slova: Toto mé spočinutí na věky jest. „Tady opravdu nejsou pochybnosti o autentičnosti hrobu. Dobře tak víme, že to byl Přemyslovec.“

Kdo další odpočívá v chrámu?

Mezi stovkami ostatků tady taky najdeme hroby přemyslovských knížat, králů, biskupů, nejvýznamnějších českých šlechticů. Odpočívá tady i Karel IV. a jeho ženy, vedle něho Rudolf II. Zavzpomínat můžeme i u hrobky kardinála Františka Tomáška.

Dá se říct, že každá panovnická, později prezidentská, generace českého státu chtěla v katedrále zanechat svou stopu. „Třeba prezident TGM věnoval obraz Máří Magdalény.“ Najdeme tady ale i vitráž okna podle návrhu Alfonse Muchy nazvanou Sláva slovanstva.

Jak přesně vypadala stavba katedrály? Jak vypadal první chrám? Proč jsou některé části veřejnosti nepřístupné? Poslechněte si v iRadiu.

autoři: lup , Daniela Brůhová
Spustit audio