Zařadila Jaltská konference Československo do sféry sovětského vlivu? Na tom není ani špetka pravdy, odpovídá historik

Čtěte také

Jaroslav Šonka: Jalta a Boží mlýny

Závěry Jaltské konference ale dodnes provázejí nejrůznější mýty. Jedním z nich je, že velmoci během jednání uzavřely řadu tajných dohod a dodatků, kterými rozdělili svět a Evropu. Tím se Československo dostalo do sovětské sféry vlivu.

Přeložíme-li tento mýtus (konspirační teorii), znamenalo by to, že Winston Churchill s Franklinem Rooseveltem zcela chladnokrevně ponechali naši zemi napospas komunistické totalitě.

Krycí název: Argonauti

Celé setkání probíhalo v banketovém sálu v Livadijském paláci. Ve svých pamětech o tom Churchill napsal: „Naše dočasné sídlo bylo zasazeno do úžasného prostředí... Hostitelé nešetřili námahou, aby nám zajistili všemožné pohodlí a na každou poznámku reagovali s laskavou pozorností.“

Čtěte také

Kdyby Churchill neměl tak brutální názory, možná by i Češi byli vyhlazeni, věří publicista Čulík

Setkání mělo krycí název Argonauti a host pořadu historik Vít Smetana vysvětluje:  „Všechny krycí názvy jednotlivých konferencí vybíral Churchill, a protože to byla výprava do Černomoří, tak se inspiroval v antických bájích. Proto název Argonauti.“

Na straně protihitlerovské koalice bylo také Československo, přestože tehdy ještě stále existovalo okupované území Protektorát Čechy a Morava a fašistický Slovenský štát.

Pro spojence to byl ale stát, který měl být obnovený a dál reprezentovaný londýnskou exilovou vládou v čele a prezidentem Edvardem Benešem. Státem navazujícím na přátelské vztahy předválečné, a to jak s Velkou Británií, tak Spojenými státy americkými.

Se Sovětským svazem byla přátelská smlouva uzavřena v prosinci roku 1943. Mohlo by se zdát, že to do budoucna obnovenému státu pomůže v obnově demokracie známé z prvorepublikového prostředí.  O to víc je v centru pozornosti ona Jaltská konference. Se všemi teoriemi, že Západ Československo jen tak ponechal Sovětům.

O nás se tam nemluvilo

Na otázku, zda bylo právě Československo tématem daných vyjednávání, Vít Smetana konstatuje:

Čtěte také

Spolupracovalo Československo s Wiesenthalem při stíhání nacistických zločinců?

„V Jaltě se o Československu nejednalo prakticky vůbec. Jedinou výjimkou bylo jednání nejvyšších vojenských představitelů, kde vojáci Rudé armády informovali své britské a americké partnery o tom, že v závěru války hodlají postupovat do Československa. Protože v únoru 1945 britské a americké jednotky nepřekročily Rýn, tak se příliš nepočítalo, že by mohly dojít až do Československa. Bylo to bráno jako informace, která byla vzata na vědomí. Chci zdůraznit, že v Jaltě nebyla domluvena žádná demarkační čára.“

Stranou ponechejme, zda mohly západní mocnosti se Stalinem v obecnější rovině jednat jinak, třeba i účinněji, o tom jsou totiž někteří – třeba britský publicista a dokumentarista Laurence Rees – přesvědčeni.

Jen mýtus...

Na otázku, jestli zařadila Jaltská konference Československo do sféry sovětského vlivu, pak historik Smetana odpovídá: „Je to mýtus, který je hluboce zakořeněn v mentální mapě Čechů a dává se do jedné linie s takzvanou mnichovskou zradou. Tedy že podobně reagoval Západ v Jaltě a podobně obětoval Československo. Není na tom ani špetka pravdy.“

Ale odkud to tedy pochází? „Nejprve s ním přišla goebbelsovská propaganda v závěru okupace a pak jej paradoxně potvrdili komunisté. Ti říkali, že jsme v sovětské sféře a že to potvrdily právě ony konference. Musíme se umět v sovětské sféře dobře orientovat a to my, komunisté, umíme, říkali. Musím ale dodat, že Jaltský mýtus se objevuje i na Západě.“

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové si poslechněte v audiozáznamu.