Základním předpokladem jak doma vyjít s penězmi je udělat si podrobný rozpočet a neutratit víc než vydělám

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Další hodinka dopoledního vysílání pokračuje, dozvíte se například, že horolezcem můžete být i v 90. letech, je potřeba určité opatrnosti a fyzické zdatnosti. No, a určité opatrnosti je třeba, i když chcete udržet váš rodinný rozpočet na uzdě. Jak udržet výdaje, rodinné výdaje na uzdě, tak to nám poradí Zdeněk Simaichl, který už se mnou sedí ve studiu, pěkný den přeji.
Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Dobrý den.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to III. díl, tak kdybychom se jenom tak krátce podívali, abychom zopakovali z čeho se rodinný rozpočet skládá, tedy podle vás, abychom si to možná trošičku zkoordinovali?
Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Ano, my jsme se v těch dvou minulých dílech krásně s našimi posluchači shodli na tom, že dělat si základní rodinný rozpočet, to znamená sledovat nejen výdaje, ale i své příjmy, tak se rozhodně vyplatí. A to nikoliv z pohledu toho, že bych si od toho sliboval nějaké dramatické zlepšení situace, i když k takovým případům určitě dochází.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Když třeba dramaticky vyhraji.
Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Když třeba dramaticky vyhraji, ano, přesně tak.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
V loterii 2 miliony nebo 20, jo.
Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Já ale můžu, když už se o tom bavíme, tak já můžu říci, co takto sleduji vlastně ty lidi, kteří vyhráli nějakou takovouhle podobnou částku, tak málokomu to přinese štěstí, ono je to potom v těch vzorcích v té hlavě, jak jsme zvyklí vlastně nakládat s těmi penězi, a pro takového běžného člověka, který vyhraje takové peníze, a teď se tady můžeme bavit o tom, jestli je vyhrál nebo jestli je pravidelně vydělává, tak to většinou štěstí nepřinese právě proto, protože je zvyklý třeba ty peníze utrácet. Není zvyklý vést rodinný rozpočet, o kterém se dneska bavíme, a ty peníze tak, jak lehce přijdou, tak potom lehce odejdou a naopak ten člověk tím, že je ještě zvyklý vlastně na, k tomu lepšímu vždycky přivykneme o něco lépe než obráceně, tak naopak ho to potom ještě hodí řekl bych do horšího stavu než před tou výhrou. Takže skutečně z takových 99 % ta výhra je spíš takovým tím danajským darem.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Danajským darem.
Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Přesně tak.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, tak je potřeba dobře držet rozpočet na uzdě, aby potom až vyhrajeme jsme dobře dál peníze investovali. Tak tedy z čeho se ten rodinný rozpočet skládá?
Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Tak rodinný rozpočet jsme definovali, vlastně my jsme říkali, že k tomu stačí obyčejná tužka, papír, jednoduchá A4 z takových pěti základních sloupečků. V tom prvním registruji své příjmy, tedy nejen jejich výši, ale i strukturu. V druhém pravidelné výdaje, to je takové to, co jsme všichni, co děláme rozpočet, zvyklí, to znamená takové to, co pravidelně odchází měsíčně z rodinného rozpočtu, z rodinného prasátka. Tím třetím je velmi důležitý sloupeček, já jsem tady na něj speciálně upozorňoval, protože často na něj zapomínáme, a to jsou roční výdaje, to jsou takové ty dovolené, dárky nejenom k Vánocům, tramvajenky, které se platí vždy za určité období dopředu, a na to zapínáme dělat reservy a potom samozřejmě, když už takový výdaj přijde a nemyslím na něj dostatečně dlouho dopředu, tak buď na něj nemám a nebo si na něj půjčuji. Takže ty roční výdaje jsou poměrně důležité. Potom jsou plánované výdaje.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
To jsme si tady uváděli příklady, například na dosluhující spotřebiče v domácnosti. To, že mi jednou odejde lednice, televize, pračka, tak většinou není žádné překvapení, všechno má svoji životnost, a je dobré na to pamatovat i v tom rodinném rozpočtu a vytvořit na to určitou reservu tak, abychom potom, až k té události dojde, tak abychom to zase nemuseli řešit nějakou půjčkou nebo něčím podobným. No, a tím posledním pátým sloupečkem je stav reserv, kde vlastně eviduji kolik mám takové té pohotovostní reservy. Někdo může ještě evidovat třeba středně nebo dokonce i dlouhodobou reservu, ale obecně tady hovoříme o té krátkodobé železné reservě.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a když mám tyto kategorie dobře definovány, ovládám je, jak udržet ten rodinný rozpočet na uzdě tak, aby výdaje nepřesáhly to, co jsem vydělal?
Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
To je takový ten základ, neutratit víc než vydělám. Proto ten rozpočet děláme, jak už jsem říkal, ne, že bych si od toho sliboval dramatické zlepšení, i když k tomu často dochází, ale spíš abych věděl o každé koruně, kterou vydám, to znamená je to spíš o té efektivitě, a ono samozřejmě pokud se ke svým penězům chovám efektivně, nebo respektive ke svým výdajům chovám efektivně, tak potom i ty úspory většinou přicházejí samy, takový ten vedlejší efekt toho plánování. Tak a teď jakým způsobem s ním vlastně pracovat. Já jsem tady už i tuším, že posledně upozorňoval na to, že dělat si rozpočet je věc jedna a skutečně čím dál více lidí si takový rozpočet sestavuje, ale to jenom to a), to b) je i dlouhodobě s tím rozpočtem pracovat, to znamená tím, že si udělám rozpočet, tak zcela jistě ještě nic nespasím, získám jakýsi základní náhled, přehled o tom, jakým způsobem peníze do domácnosti vtékají a zase odtékají, ale abych to posunul ještě dál k té efektivitě, tak je potřeba s tím papírem s tou A4 ještě dále pracovat. Já obecně doporučuji první dva až tři měsíce pouze psát a sledovat, tedy pokud už nejsem samozřejmě v roli nějakého krizového manažera, protože zase jak jsme si říkali, tak lidi začínají dělat správné věci až když už jim nic jiného nezbývá, což je vlastně i případ rodinného rozpočtu. Tak pouze psát a sledovat, to znamená zvykat si na ten režim, že své výdaje sleduji, že je zapisuji a že to vlastně není žádná omezující záležitost, protože spousta lidí právě v této první fázi těch prvních 3 měsíců končí velmi záhy, protože to vnímají jako jakési omezení. Dřív se k těm penězům chováme tak, že prostě něco se nám líbí, koupíme si to, nebo chceme si něco pořídit, něco prožít, zaplatíme za to, ale v okamžiku, kdy ty výdaje začínám sledovat, tak už o nich začínám přemýšlet a už to může být, jak jsem říkal, takové trošku omezující, a proto drtivá většina lidí v těch prvních 3 měsících končí. To znamená ty skutečně první 3 měsíce bych bral jako takové aklimatizační, zkoušet si to sledovat, zapisovat a ještě s tím nijak moc nepracovat, spíš tak jako pasivně. Teprve od toho takového 3, 4 měsíce se pouštět do změn a úprav a plánování výdajů, to znamená, vždy je dobré, ne oprava, vždy je nezbytné, nezbytné, když už ten rozpočet dělám, se na konci měsíce k tomu rozpočtu vrátit, porovnat vlastně ten plán se skutečností, to znamená, na konci začátku měsíce si sednu, naplánuji měsíc, s ohledem na to, jak ten měsíc asi tak bude probíhat, jsou tam dovolené, nejsou, děti odjíždějí na tábory teďka v letním období, nebo jsou Vánoce, čekají mě tam nějaké oslavy a podobně. Takže naplánuji si ten měsíc, jak by měl vypadat, a na konci měsíce je potřeba se k tomu vrátit, porovnat ten plán s tou skutečností a upravit vlastně ten rozpočet na další měsíc podle toho, jestli jsem v přebytku, na nule a nebo jestli jsem třeba ještě něco ušetřil a co mě vlastně v dalším měsíci čeká.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává Zdeněk Simaichl. Sledujete svůj rodinný rozpočet, jaké máte zkušenosti? Můžete nám zavolat na telefon 221552525 a nebo 2424.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Rodinný rozpočet probíráme ve Finanční poradně se Zdeňkem Simaichlem. Vy telefonujete na číslo 221552424. Dobrý den, první dotaz.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Prahy. Já bych chtěla říct trošičku o tom mém rozpočtu, já jsem na to šla fakticky úplně drasticky. Já jsem si řekla, že musím začít nejdříve u sebe, co se týká všeho, co oči vidí a nebo žaludek by chtěl. To se mi povedlo, udělala jsem si takový dvě obálky, nemusím mít všechno, co vidím, protože mému žaludku to taky dobře nedělá, to znamená, že jsem začala prostě dbát na to, co si kupuji, co se týká spíš jako toho zdravějšího způsobu života. A věřte, nevěřte ...
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ušetřila jste?
osoba
--------------------
Ušetřila, co se týká léků různých a nebo takových těch podpůrných různých vitaminů, prostě to jsou taky ceny vysoký. Není to, dávala jsem to do obálky, to, co zbylo a podobně, já to zkrátím, vyplatilo se to. Dělám to skoro 5 měsíců, otrávila jsem tím teda, dá se říct celou rodinu, sousedi se mi už taky ptají, co s tím dělám, protože to je, já úplně žasnu jak prostě se u nás nejí, promiňte, ale přímo žere, to je neskutečný. Takže jsem jim to řekla, takže ti už to dělají druhý měsíc, a je to vidět. Přes sto kilo chodící monstra už tedy pomalinku jdou dolů.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, to je vynikající.
osoba
--------------------
Takže má to něco do sebe, doporučuju.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak děkujeme za ty rady, kterými jste doplnila Zdeňka Simaichla. Moc zdravíme. Hned si poslechneme další dotaz, dobrý den. Haló, haló, slyšíme se, pěkný den.
osoba
--------------------
Dobrý den. Tady je posluchačka z východních Čech a právě bych opět mluvila v tom tónu, jak mluvila předchozí paní posluchačka. Po smrti manžela před 4 lety jsem si sedla, okamžitě jsem si udělala roční rozvahu úplně se vším všudy, i s těma výdajema, jak se mluvilo, prostě pojistky a takovéhle věci. Nedá se nic dělat, z důchodu to jinak nejde. A tak vím, že mám třeba 50 korun na den, na jídlo, 80 korun na jiný výdaje, léky zaplaťpánbůh nekupuju, protože denně cvičím a udržuji si zdraví tímto způsobem. Čaje nekupuju, protože si můžu pěstovat bylinky nebo sbírat a tak bychom mohli pokračovat. Je nutný taky živit auto, to je velikej spotřebič na peníze a pak si musíme rozmyslet, co si dopřejeme a co už ne. A jde to, prostě to jde. A můj zeď, ten říká, že i z malýho rozpočtu se má šetřit, protože on je ve finančním poradenství, máme to v rodině, máme kam chodit se poradit, ale jde to.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, korunka ke korunce a přece jenom se něco ušetří, jen člověk musí používat ten rozum a také vůli možná trošku.
osoba
--------------------
Ano, vůli, vůli a moc děkuji za ty rady, i já to ráda poslouchám. Děkuju, na shledanou.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdravíme. Poslechneme si ještě jeden telefonický dotaz. Dobrý den přejeme. Ony jsou to spíš takové poznámky. Zdravíme
osoba
--------------------
Tady posluchač Jenda z Moravy. Ta paní má možná výhodu, že je důchodkyně a je celý den doma, takže si může pomoc vypěstováním, ale já četl někde statistiku, že zhruba 20 % zaměstnaných lidí, podotýkám zaměstnaných lidí nevydělá v zaměstnání tolik, aby to pokrylo jeho životní náklady nutný k tomu, aby mohl vůbec žít, aby se do toho zaměstnání mohl dostat. Ono totiž zničili se JZD na vesnicích a není každý vesnice 5 kilometrů od velkého města, kde ještě nějaká ta pracovní příležitost je. Jsou vesnice 20, 30 kilometrů vzdálené a cesta autobusem stojí víc jak korunu za kilometr do práce. Jak ti lidi můžou vlastně vůbec žít, že tady ten systém jim neumožní vydělat ani na základní životní potřeby, jestli o tomhle tom vůbec pan Simaichl ví, protože vykládá jenom támhle jak někdo vyhrál 20 milionů a podobný věci a jak si střádat na důchod a podobně. Vezměte si, že minimální mzda je někde kolem já nevím 9, 10 tisíc, z toho máte 7 tisíc čistýho, a když budete bydlet v bytě, tak kolik dáte za byt? A když budete sám nebo váš životní partner bude mít podobný plat, což jsou třeba prodavačky v hyper, supermarketech a podobně, kde ty ženský tam dělaj přesčasy a oni jim je ani nezaplatí, a když manžel taky nesežene solidně placenou práci v okolí, tak z čeho mají žít? Potom mají mít děti, ty musí jezdit také do školy, ty musí je oblékat a nedejbože, aby šly studovat.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za upozornění i na tyto věci. Jendo, zdravíme vás na Moravu a já, dovolte, dám teď slovo Zdeňku Simaichlovi, aby reagoval.
Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Tak tady v podstatě není na co reagovat. Já myslím, že ty první dvě naše posluchačky, tak to je jenom ukázka toho, že prostě lidé se čím dál ve větší míře zajímají o to, jakým způsobem ten rozpočet sestavovat. Vnímají to jako nutnost, zvlášť v té situaci, kdy třeba jsou samy už a nebo jsou přesně v tom důchodu. Já bych nemohl souhlasit vlastně s tím, co tady zaznělo naposledy, protože myslím, že buď tam došlo k nepochopení a nebo tím poselstvím nebo tou řečí, kterou náš posluchač měl, by chtěl říct něco, něco zcela jiného o čem se tady vlastně dneska ani nebavíme, že to je spíš na sociální systém tohoto státu.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, že se ve Finanční poradně také k němu dostaneme.
Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Je to možné, přesně tak. Ale jedno je naprosto jisté, že čím horší je má životní situace, čím nižší příjem, tím vyšší výdaje, tak tím samozřejmě ten domácí rozpočet je zajímavější v uvozovkách pro takového člověka a ta efektivita je v takovém případě nutná, protože já osobně mám zkušenost tu, že lidé, kteří vydělávají nejméně peněz a mají největší výdaje, to znamená řekněme ta sociálně slabší skupina, tak ti většinou rozhazují nejvíc a tam ta efektivita je nejmenší. Naopak u lidí, kteří jsou řekněme nebo vnímáme je jako bohatší nebo středně příjmové skupiny, tak ti jsou zvyklí skutečně obracet ty koruny, dívat se, za co ty peníze utrácejí, vybírat si, kdy v jakém okamžiku a vůbec jakoby co si koupí do té domácnosti a podobně. To znamená je tam takový nepoměr a myslím, že právě ti lidé, o kterých náš posluchač na závěr hovořil, tak přesně pro ty je ten náš pořad.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Zdeněk Simaichl, děkujeme za rady. Zdeněk přechází odpovídat vám na náš chat na webu 2.rozhlas.cz si s ním můžete povídat tak 15, 20 minut, bude odpovídat na vaše dotazy. Samozřejmě jejakaje@rozhlas.cz tato e-mailová adresa je vám také otevřena, dotazy Zdeňku Simaichlovi předám. Hezký den.
Zdeněk SIMAICHL, ekonomický expert
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.