Zahrádkaření může být způsob, jak upevnit vztah lidí k městu, myslí si sociolog Petr Gibas
„Zahrádkaření je pro společnost dobré. Jsou ale mýty, že jsou zahrádky socialistickým přežitkem. A to vede k tlakům na jejich rušení,“ upozorňuje vědec v Blízkých setkáních. V rozhovoru s moderátorem Vasilem Fridrichem se zamýšlí i nad tím, jestli je zahrádkaření zrcadlem společnosti, zda jsou skupiny kutilů v harmonii nebo jaká je jeho vědecká kariéra. A popisuje také, čím se zabýval projekt Bezdomovectví.
„Že je zahrádkaření ryze český fenomén je mýtus. Stejně jako to, že zahrádkaření do moderního města nepatří nebo že si zahrádkáři privatizují veřejný prostor,“ vypočítává. „Existuje ale bezpočet výzkumů, které ukazují, že zahrádkaření jako fenomén je pro město a společnost dobré.“
Přesto je rušení zahrádkářských osad poměrně časté a u lidí se nesetkává s pochopením. Hlavní důvod je ten, že už mají k danému místu úzký vztah. „Otázkou je, jestli ve městě existuje nějaký prostor, kde si k němu můžeme budovat vztah podobně intenzivní,“ zamýšlí se Petr Gibas.
„Pokud chceme, aby se ve městech lidem dobře žilo, měli bychom začít uvažovat, jestli tohle není způsob, jak vztah k městu podpořit. Spousta výzkumů ukazuje na různých rovinách, že zahrádkaření je pro město dobré. To ale neznamená, že to proniká do správy věcí veřejných,“ konstatuje vědec.
Související
-
Zahrada svobody. O nadšených zahradnících, kteří se nevzdávají
Velké území v pražských Bubnech bylo roky opuštěné. Než zde developer zahájí výstavbu nové čtvrti, souhlasil se vznikem komunitní zahrady. Teď ale musí zmizet. Boj začal.
-
Zahrádkářův rok. Časosběrný dokument o českém fenoménu
Český zahrádkář proti všem! Proti nepřízni počasí i zvůli developerů. Skutečný člověk 21. století versus Čapkův ideál z knihy Zahradníkův rok.
-
Karel Čapek zahradník? „Byl to takový zahradnický filatelista,“ popisuje Václav Větvička
Bratři Čapkové svou zahradu milovali. Byli nadšenými skalničkáři a nejen to. Dnes jim to odborníci „oplácejí“ třeba při pojmenování nových kultivarů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
