Žabinec se dá používat i do salátů

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě začíná zahrádkářská poradna. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář. Dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A my už si tady hned lámeme hlavu nad obrázkem naší posluchačky, která nám poslala takovou hromádku v trávníku, které se udělá po každém skosení ve značném množství. Žádné zvířátko ani ptáci na trávníku nejsou vidět, nám píše paní Helena. Tak co s tím provedeme?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já bych s tím udělal to, že bych to tam zatím nechal. Při sečení taková malá hromádka nevadí, ta sekačka to rozhodí, rozhrne to krásně po tom trávníku, takže zatím bych to nechal a začal bych pátrat, protože tam určitě bude nějaký hmyz, zvířátko, kdo to tam způsobuje. Tedy musí se zjistit, kdo to je, protože podle té hromádky jako takové se to opravdu poznat nedá.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes se budeme věnovat nejčastějším dotazům Zahrádkářské poradny, takže potom, až přijdou telefonické dotazy, máte, milí posluchači možnost si vybrat svůj dotaz na jakékoli téma. A já začnu kadeřavostí broskvoní, protože to se často ozývá právě v našich pořadech. Slyšela jsem, píše nám i naše posluchačka a pan posluchač z Ústí nad Labem, že bychom měli broskvoně ošetřit už třeba teď na podzim. Tak jakpak to je?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Je to tak. Opravdu broskvoň proti kadeřavosti se ošetřují vlastně od podzimu, což je velice důležitá informace. Takové ty starší, starší informace byly v tom smyslu, že se má ošetřovat na začátku rašení, tak, prosím, v té době již je pozdě. Musíme na to myslet teď již na podzim a jakmile z broskví opadá listí, my ho samozřejmě důkladně shrabeme a zkompostujeme, určitě ho nebudeme pálit a upozorňuji ty, co teď dělají ty hromady kouřícího listí, prosím, nedělejte to, protože se připravujete o perfektní organický materiál. Je to nesmysl. Tak potom budeme postřikovat ty broskve. Je celá řada dnes přípravků proti kadeřavosti broskví, takže ten výběr je veliký. Myslím si, že nezáleží příliš na tom, který z přípravků vybereme, možná, že je dobře postupně třeba dva, tři přípravky prostřídávat. Čili teď na podzim, ještě než bude mrznou, ošetříme broskvoň, důkladně to dřevo ostříkáme. Vyplatí se třeba přidat i pár kapiček smáčedla, tím vytvoříme dokonalý film na tom stromu. A pokračovat budeme po Novém roce v lednu, v únoru až do začátku rašení a to vždy v dobu, kdy teplota vystoupí na takových 7 stupňů. To je období, kdy vlastně dochází k té infekci, to je taková inkriminovaná teplota, takže během zimy při těchto teplotách bychom vždy měli ošetřovat. Může se stát, že při teplejším průběhu zimy budeme třeba čtyřikrát, pětkrát za zimu ošetřovat. Na druhou stranu pokud třeba v lednu, v únoru bude neustále mrznout, neošetřuje se, protože není ani nebezpečí infekce.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se ještě zeptám na jednu věc. Teď se hrabe listí a vídám často to shrabané listí u kmene stromu. Patří to tam nebo patří listí na kompost nebo prostě zkrátka a dobře někam pryč?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, listí, ano, listí jako takové je vždy lepší zkompostovat. Vemte si třeba, když budeme pod ořešáky nechávat listí, necháváme tam současně i spóry hub antrakózy ořešáku, u jabloní necháváme spóry strupovitostí, takže nikdy to pod těmi matečnými stromy nebudeme nechávat, ale na kompost do patří a vznikne z toho perfektní listovka.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kromě listí ořešáku, je to pravda?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, ne. Kdepak.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to řekněte, opět přiveďte to na pravou míru, všude to slyšíme.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Sice jsme to již několikrát říkali, ale i listí z ořešáku patří do kompostu a pokud někdo říká něco jiného, ať vám vysvětlí, proč by tam nemělo patřit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Naše posluchačka viděla také v televizi vysévat muškáty. Je to výhodné a kdy se má začít? To znamená muškáty ze semínek.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano. Je to, je to samozřejmě možné, je to výhodné, je to velice, bych řekla, dobré z toho důvodu, že získáme kvalitní sazenice, ale pozor, s výsevem muškátu se musí začít opravdu brzy, to znamená už během prosince, maximálně začátek ledna. Je to z toho důvodu, že semena muškátů sice rychle vyklíčí, někdy dokonce pozorujeme ty klíčky už druhý nebo třetí den, ale potom ty rostlinky hrozně pomalu rostou, a abychom se dočkali kvetení, tak z toho důvodu se dělá tenhle ten časný výsev. Ten výsev je velmi jednoduchý už z toho důvodu, že semena muškátů jsou poměrně velká, vypadají asi tak velikostně jako kmín, takže se s nimi dá velmi dobře pracovat a pro výsevy jsou ideální ty rašelinové džify, to jsou vlastně takové rašelinové sedbovače, které jsou ideální z toho důvodu, že vlastně můžeme i sledovat vývoj toho osiva a nejen vývoj toho osiva nebo jak probíhá to klíčení, ale současně i růst té mladé rostliny.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Týká se to všech muškátů nebo jen těch vzpřímených?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Týká se to všech muškátů, ale většinou se postupuje takhle u těch muškátů vzpřímených, Pelargonium zonále. Je to z toho důvodu, že Pelargonium Peltátum, neboli ty převislé muškáty, mají osivo poměrně drahé, kdežto tady, co se týká těch vzpřímených muškátů, tak to asi bude poměrně levné a myslím si, že to dokáže úplně každý. A navíc je to velmi dobrá taková, bych řekla, i výchovná záležitost, protože si krásně můžou vypěstovat i děti svoje sazenice a to bych řekla, že je opravdu pěkné, protože může se sledovat vývoj toho, té rostlinky od samotného začátku až vlastně po kvetení.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se to semínko odebrat z muškátu nebo to je opravdu tedy jenom v obchodě, kde to už nějakým způsobem dokázali vypěstovat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, ne. Vzhledem k tomu, že se jedná o hybridní odrůdy u nás všechny, tak je zapotřebí vždycky každý rok vysévat nové osivo. Takže to bych tedy vždycky asi na tohle to apelovala.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mám tady další otázku od posluchače. Nikdy jsem neměl problém s hruškami, ale letos jsem na listech objevil neznámé útvary, oranžové s bradavičkami naspodu. Co to je?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já bych v první řadě řekl, nejsou to neznámé útvary, řekl bych dokonce, že tento dotaz patří mezi ty nejčetnější, které v průběhu celého roku dostáváme. Jedná se o rzivost nebo rez hrušňovou. Je to houbové onemocnění, které má tu zvláštnost, že to způsobuje takzvaná dvoubytná rez, dvoubytná houba, která v tuto dobu již je na jalovcích. A tady bych to tedy zdůraznil, že to je pouze jalovec klášterní a jalovec čínský. Tyto dva druhy jalovců, já to právě zdůrazňuji z toho důvodu, že často nám lidé podstrkují tújky a jiné jehličnany, tak na těch to samozřejmě nezimuje. Na jalovcích to přezimuje a v době kvetení hrušky dochází k zpětnému jaksi pochodu, kdy se zinfikují ty hrušky, takže pro to ošetření, které se dělá chemicky, přípravky proti rzi, dělá se na začátku kvetení hrušní a druhý postřik se dělá při dokvétání těch hrušek. Je to samozřejmě z důvodu omezení této houby. Úplně ji asi nevylikvidujeme, ale omezíme. Co je rozhodně účinnější, myslet na to již při samotné výsadbě buď hrušní nebo jalovců a sázet je do vzdálenosti minimálně 500 metrů od sebe. Já vím, že to není sice úplně možné, protože buď zahrádky jsou tak malé, že to prostě nedodržíme a navíc, pokud si soused zasadí jalovec nebo hrušku a my druhý, druhou rostliny, tak samozřejmě k té infekci vždycky dojde.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě v rychlosti v tomto prvním vstupu k celeru, který sice nádherně narostl, ale uvnitř byly velké dutiny, byť i tedy byl dobře zalévaný a podobně. Tak čím se to stalo?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, to je velmi častý dotaz a často se to stává. Je to většinou otázka odrůdy a někdy samozřejmě i půdy, protože i to na to má vliv. A někdy je to i způsobeno deficitem prvků, především chybí bor, ale pokud se zaměříme na ty nové odrůdy jako je třeba Obi nebo Neon, tak tam je tvorba těch dutin naprosto minimální.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
22 155 25 25, telefonní číslo sem k nám na dvojku Českého rozhlasu, kde jsou spolupracovníci časopisu Receptář Jan Kopřiva a Ludmila Dušková. A také samozřejmě vaše otázky, které opravdu mohou být z různých oblastí pěstitelství. Tak neváhejte a volejte.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady je Zahrádkářská poradna dvojky Českého rozhlasu a my už vítáme prvního posluchače. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Ano, já mám takový dotaz. Jestli byste, jestli by mně mohli poradit, co mám dělat s malinama, který pěstuju v podhůří Orlických hor, které mě, měly by rodit dvakrát do roka a rodí v létě málo nebo koncem jara, že jo, v létě, no v létě málo a na podzim potom nasadí květy a plody a často, letos ne, ale často to potom zmrzne. Aby rodily rovnoměrně v létě a i na podzim, tak co s tím bych měla dělat, no?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak tady v tomhle tom případě určitě musíte zvolit jinou odrůdu, protože vy máte odrůdy, které plodí právě až v tom pozdějším období a nestačí vám to tam dozrát. Můžete mít třeba i nějaký ten Golden Bliss nebo některou z těch novějších odrůd. Ale tady pozor, určitě byste se měla zaměřit spíš na nějaký ten Bulharský rubín nebo něco prostě klasičtějšího, co určitě vám přinese plody během toho července.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže děkujeme za tuto radu. A přidáme další a dalšího posluchače tím pádem. Hezký den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Tady Irena, Praha. Já se chci zeptat, všechny vás zdravím především. Chtěla bych se zeptat, já mám ještě venku muškáty zonále, ještě mi kvetou, ale už je chci teďko zlikvidovat a jestli, ony jsou ještě takový zdravý, krásný, jestli by mně ještě se ujmuly řízečky?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, tak muškáty, já se přiznám, že máme také ještě venku, takže ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
I já.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
... myslím si, na balkonech nebo lodžiích, když se trošku schovají, tak zatím ta předpověď počasí je docela příznivá, tak je tam nechte určitě co nejdéle. A co se týká zakořeňování řízků, tak prostě, až je budete dávat domů, tak samozřejmě ty řízky zkuste dát zakořenit. Proč ne? Samozřejmě asi stoprocentní to nebude, ale určitě nějaký úspěch tam bude. Určitě to, co ostříháte, napíchejte a zkuste to namnožit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak děkujeme. Tak i vás slyšíme a už jste u nás. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Hezky vás zdravím, dobrý den, Ludvík Masorád. Já bych měl tento dotaz. Na jaře většinou dávám po třech letech mrvu, chlévskou mrvu a zejména, když chci pěstovat brambory. Stačí tam i kompost místo té mrvy? Kompostu mám dost a mrva je těžko dosažitelná.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak tady se samozřejmě jedná o organické hnojení, které pro brambory je nanejvýše výborné. Pokud nemáte klasický hnůj, dáte kompost, to je naprosto v pořádku. Toho kompostu navíc můžete dát určitě víc, takže nic se neděje, je to úplně rovnocenné, klidně dejte.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak děkujeme. A i vy jste u nás už, dobrý den a vaše otázka?
posluchač
--------------------
Dobrý den. Zach u telefonu. Já jsem se chtěl zeptat na tento problém na ořešáky. Máme na zahrady dva velké vzrostlé ořešáky zhruba 30 metrů od sebe. Ten jeden byl naprosto zdravý, ale ten druhý ořešák listí i plody měly černé skvrny a ty na těch plodech potom slupka strašně rychle hnědla a zčernala a všechny ořechy, jádra jsou potažený takovou tmavěhnědou blankou. Není ta blanka žlutá. Co s tím? Děkuji za odpověď a přeju hezký den, na shledanou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, zřejmě ten váš ořešák je napadený antrakózou a současně i bakteriózou, to jsou dvě takové nejhlavnější asi nemoci, které postihují ořešáky. Ta antrakóza je houbové onemocnění, bakterióza je bakteriální. A právě při velkém rozsahu může dojít k poškození těch plodů. A může to být samozřejmě i otázka odrůdy a vůbec typu toho ořechu, který máte. Takže by to chtělo udělat opravdu razantní, pokud je to možné a v lidských silách, tak dělat postřiky. Ty postřiky se dělají na začátku kvetení a při dokvítání ořešáku mít na týmy přípravky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak děkujeme za tuto radu. Přidáme další, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste u nás, už se ptejte, ano, ano.
posluchačka
--------------------
Ano, tady Matoušková, dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Výborně.
posluchačka
--------------------
Já mám takový problém. Na záhonech, kde pěstuju zeleninu, se mně letos rozmnožil žabinec. Já ho mám všude. Já tak důkladně ho vypleju do hloubky a stejně to nepomáhá prostě a nechci používat chemii, jelikož pěstuju zeleninu. Tak jak s tím mám s tím žabincem bojovat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak to bysme si spolu o tom mohli dlouze povídat. My samozřejmě také žabinec na zahradě máme. Je tam několik zdrojů. Jednak se tam velice lehce zatáhne žabinec organickým hnojením, ať už kompostem nebo hnojem. A pozor, semínka žabince vydrží klíčit v zemi několik let, mnoho let tu klíčivost si udržují a neztrácejí. Takže pokud vám žabinec vykvete, je to největší neštěstí, jaké může nastat. On dokonce i v tomto chladném období, dokonce i když bude teplá zima, kvete během zimy. A už na malinkých rostlinkách se vytvářejí a neuvěřitelně rychle dozrávají semínka. Takže to, když se stane, to pak budete počítat, že hodně let s tím budete bojovat. Prostě je to v tom stále, že to budete plít, plít a plít. Jiná možnost tady není.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vypadá ten žabinec?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Žabinec, to je rostlinka, která má jemňounké drobné lístečky, je to taková plazivá rostlina. Na druhou stranu velice dobře se pleje, protože ona ten kořen nemá do země hluboký, má ho při povrchu, takže při určité vlhkosti půdy se dá nádherně ta rostlina celá krásně vytrhnout. A jak říkám, ta semínka, když z toho vypadávají, je to špatné.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou ta, co skákají?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, ne.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, neskákají, oni z toho pouze vypadávají, ale i to stačí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale jsou jiné, jiné druhy plevelů a ta semínka skákají.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, ty pak vystřelují dokonce, takže tam potom ...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych jenom chtěla ještě říct, že ten, pozor, žabinec se dá používat i do salátů, je to taková klasická zelenina i našich předků, protože ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No tak aspoň něco dobrého v jeho prospěch.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych se tady do toho vložil, Liduš, a divím se, že tys to neřekla, ty, jakožto milovník a chovatel ptactva, žabinec patří mezi oblíbené pochoutky doma chovaného ptactva ...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, to je pravda.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
... takže těm se to dává. A dokonce prý dříve, co jsem slyšel od mé babičky, se prodávaly na trzách svazečky žabince právě pro tyhle ty ptáčky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak je prospěšný zkrátka a dobře. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Hezký dobrý den vám přeju. Bušte tak laskavá, já bych měla dotaz. Můžu ještě teď ostříhat pnoucí růže?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano. Vy budete sice střihat ty pnoucí růže, ale snažte se jenom o jejich zakrácení neb olépe řečeno, odstranění odkvetlých květů. Takový razantnější sestřih pnoucích růží, to znamená asi o 1/3 délky se současným vystřiháním slabounkých, nefunkčních výhonů a těch, které zahušťují tu rostlinu, budete provádět až na jaře. Je to z toho důvodu, aby bylo dobře vidět kolik nebo jaké části omrzly.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě v rychlosti dvě otázky, které tu máme. Jak postupovat při výsevu paprik do perlita a kdy vysévat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, do agroperlitu se vysévají papriky na konci ledna až v únoru. Je to poměrně výhodný způsob výsevu, protože můžeme docílit i vyklíčení staršího osiva a dál je tady důležité to, že ten agroperlit neobsahuje žádné choroboplodné zárodky hub ani dalších škůdců. Akorát musíme dbát na to, aby ten agroperlit byl neustále vlhký, aby nedošlo k přeschnuté těch semínek, protože paprika klíčí při teplotě kolem 27 až 30 stupňů a může se to velmi snadno stát.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, a ještě co mám dělat s padlí na angreštu? Už jsem ho několikrát vyhodila, zasadila nový, stále se padlí objevuje.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já bych v první řadě stromečky nevyhazoval, to je naprosto zbytečné, protože toto houbové onemocnění vám napadne ty nové záhy opět. Nezbývá, než udělat chemické ošetření, bez toho bohužel už se v poslední době neobejdeme. Já jsem vždycky všude se chlubil, že u nás na chalupě padlí není na angreštech a smál jsem se těm v nížinách, že ten problém mají, tak my už ho tam řadu let máme také, takže je to opravdu ve všech oblastech. To ošetření by se mělo udělat ještě zase teď na podzim po opadu těch stromečků, postříkat to přípravky proti padlí a další ošetření děláme na jaře na začátku rašení a další ošetření ještě zase po odkvětu, takže to je celá škála ošetření, které jsou nutné. Možná, co je ještě důležité zdůraznit, neměly by nikdy ty stromky nebo ty keře, pokud někdo ještě má staré keřové angrešty, být husté. To znamená, že prostříhávat, řídké musí být a potom určitě zase předejmeme tomu padlí. Taková stará zní - když trháme angrešt, nesmíme se popíchat, tak musí být řídký.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je dobře, že máme ještě chat, protože tam vás teď pošlu, vás oba. Jan Kopřiva, Ludmila Dušková, spolupracovníci časopisu Receptář. 2.rozhlas.cz tam je ten chat a já myslím, že už tam na vás čeká spousta otázek, právě z té oblasti všech zahrádek našich posluchačů. Děkuji za to, že jste dnes odpovídali na otázky a těším se zase za 14 dnů v pátek.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.