Zábava na důchod? Bohuslav Gruber z Křenova si koupil bunkr a vrací mu podobu z roku 1938

Bohuslav Gruber koupil bunkr před několika lety. „Já bydlím naproti a především mi bylo líto, že chátrá a lidé o něm nic moc nevědí. Všude byly stromy a z cesty nebyl vůbec vidět, tak jsem to se svolením obecního úřadu vyčistil a bunkr odkoupil,“ vysvětluje.

Objekt se nyní snaží uvést do stavu, jak měl vypadat před koncem roku 1938. „Půlka bunkru bude uvedená do podoby odpovídající právě prvorepublikovému předválečnému období. Je tady předválečná lafeta pro kulomet, obnovené bednění, periskop,“ ukazuje.

Druhá polovina bunkru bude ve stavu, jak jej v rámci takzvaných dvou reaktivací ještě využívala naše armáda. „Po válce sem dávala lafetu do střílny, místo bednění naházeli maltu a vybílili,“ popisuje Bohuslav Gruber.

Fotky ukazují, jak tu stáli vojáci Wehrmachtu

V bunkru nechybí například takzvaný granátový skluz. „V případě, že došlo k prolomení obrany a obsazení zadní části bunkru, se používal k obraně vchodu. Skluz otevřeli, vyhodili odjištěný granát a zase zavřeli,“ popisuje Bohuslav Gruber.

Pokud si chce někdo objekt prohlédnout, není to problém. „Já už jsem v důchodu, tak se většinou motám kolem domu, a když někoho vidím, tak mu sám prohlídku nabídnu. Nebo stačí zazvonit,“ říká majitel.

Ten má také doma stěnu s unikátními fotografiemi z roku 1938. „Jsou ze začátku října 1938 po podepsání Mnichovské dohody, kdy došlo k zabrání Sudet německou armádou. Na fotkách je můj bunkr a před ním vojáci Wehrmachtu,“ ukazuje.

U Nové Bystřice můžete vlézt do bunkrů, takzvaných řopíků. Je tu i stejný kulomet jako v roce 1938

• Upravit
• Smazat

Kousek za Novou Bystřicí na Jindřichohradecku zůstalo hraniční opevnění z první republiky. Stará se o něj Muzeum čs. opevnění Klášter. Zájemcům umožňuje podívat se přímo do bunkrů, které jsou vybavené stejně jako v dobách bojů.

Objekt byl součástí linie opevnění, kterou začal stát budovat na obranu republiky proti nacistům v roce 1938. „Kolem Křenova se dodnes táhne řada několika bunkrů, které ale nejsou dostavěné. To už znemožnil zábor pohraničí hitlerovským Německem,“ dodává Jan Ciglbauer, který se zabývá válečnou historií.

Bunkry se podle něj budovaly podél celých hranic Československé republiky včetně několika vnitrozemských linií až po takzvanou vltavskou linii, což byla ideální přírodní překážka pro pěchotu i tanky.

Po záboru pohraničí navštívil Křenov i Adolf Hitler, aby si prohlédl místa, která Německo získalo. Němečtí vojáci se před ním chtěli předvést a jeden z bunkrů doslova napěchovali výbušninou a odstřelili. Dodnes leží jeho horní část nedaleko původní stavby.