Za pomoc otci ji odsoudili k smrti. Osudové ženy: Alice Garrigue Masaryková

19. říjen 2018
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk při návštěvě všeobecné výstavy v Lounech  v červnu 1931, po jeho pravici dcera Alice

Byla nejen prvorozenou dcerou Charlotty a Tomáše Garrigue Masarykových. „Byla to také velice inovativní a emancipovaná žena a já se nebojím ji označit za první oficiální vedkyni, která se v naší historii vyskytovala," říká doktorka Michaela Košťálová, která je hostem pořadu.

Narodila se v roce 1879 ve Vídni. V hlavním městě rakousko-uherské monarchie, kde Masaryk učil na univerzitě, žila rodina až do roku 1882, kdy se přestěhovali do Prahy. Alice a její tři sourozenci vyrůstali v intelektuálním prostředí a mezi českými vlastenci.

První doktorka historie v našich dějinách

Alice si prosadila možnost studovat na dívčím gymnáziu Minerva, poté se přihlásila na pražskou univerzitu, která v té době v omezené míře nabízela vzdělání i ženám. Nejprve nastoupila ke studiu medicíny, které ovšem po krátké době ukončila. Jako hlavní důvod uváděla svou krátkozrakost.

Alice a Jan Masarykovi se svou matkou Charlottou

Stala se posluchačkou filozofické fakulty a po úspěšném studiu také první ženou s doktorátem z historických věd u nás. Jejím oborem se staly sociologie a sociální práce, angažovala se například v protialkoholním hnutí a později také podporovala svého otce v české národní otázce.

Dr. Masaryková nadhodila ve své přednášce Společnost a výchova několik obrazů ze života a ponechala posluchačům volnost dalšího přemýšlení, majíc za to, že inteligentní posluchač si vývody utvoří sám. Již to, že nás přiměla, abychom se zamýšleli, svědčí o úspěchu jejích slov. Dotýkajíc se zvyků naší společnosti, ťala mnohé do živého, ale takové řezy ozdravují. Je nutno, aby průkopníci učinili průlom v pevné zdi předsudků, aby se ostatním lépe pracovalo a radostněji žilo.

Z recenze Anny Nesvadbíkové na přednášku Alice Masarykové na téma Společnost a výchova, Ženská revue, 1906.

Odviněna z vlastizrady

Když Masaryk po propuknutí první světové války opustil zemi, pomohla tajně schovat některé jeho dokumenty. Za tuto činnost byla zatčena a jako vlastizrádkyně odsouzena k trestu smrti. Na nátlak světové veřejnosti byla po několika měsících z vídeňského vězení propuštěna.

Seriál Ženy tří republik přinesl i příběh Alice Masarykové (na snímku s bratrem Janem), spoluzakladatelky Československého červeného kříže.

Po vzniku republiky byla krátce poslankyní v Revolučním národním shromáždění. Protože její nemocná matka fakticky nebyla schopna zastávat roli první dámy, začala se po boku prezidenta Masaryka objevovat právě jeho nejstarší dcera. Kromě toho byla také předsedkyní Československého červeného kříže. O jejím osobním životě v té době toho příliš nevíme. Blízký vztah navázala s architektem Pražského hradu Josipem Plečnikem. Každopádně se nikdy nevdala a zůstala bezdětná.

V emigraci trpěla depresemi

Těžké časy nastávají pro Alici po smrti jejího otce a pod tíhou sílícího tlaku hitlerovského Německa na Československo. Kolem Alice Masarykové je rozpoután skandál ohledně jejího působení v čele ČSČK a ona raději ve své funkci končí. Válku prožije v emigraci v USA. Vzhledem k těžké situaci a rodinným dispozicím se i u ní projevuje duševní choroba, které si vyžádá hospitalizaci v sanatoriu a léčbu elektrošoky.

Alice Masaryková

V roce 1945 se do vlasti vrací, opět se pouští do veřejného života a podporuje své blízké přátele – prezidenta Edvarda Beneše a jeho ženu Hanu. Po nástupu komunistů a smrti svého bratra Jana Masaryka, se opět s těžkým srdcem rozhoduje republiku opustit. V Americe se znovu aktivně zapojuje do práce v krajanských spolcích, i přes postupnou ztrátu zraku píše své paměti. Umírá v Chicagu v 87 letech na podzim roku 1966. 

Účinkují: Veronika Lazorčáková a Petra Bučková

Host: Michaela Košťálová

Autoři pořadu: Hynek Pekárek a Radek Brož

Režie: Michal Bureš

Hudební spolupráce: Antonín Schindler

Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský

Premiéra: 19. října 2018

Spustit audio
autoři: Radek Brož, Ivana Chmel Denčevová

Související