Z televize odešla ráda. Nechtěla být pouhou loutkou režimu. Osudové ženy: Kamila Moučková

Kamila Moučková se narodila 8. dubna 1928 v Jihlavě. Dětství ale strávila v Polné u své babičky, která ji vychovala. Její otec, novinář Vilém Nový, totiž emigroval do Londýna.

„Pod svým jménem tam vysílal v rozhlase, čímž ale ohrozil celou rodinu. Maminku zatklo gestapo a od roku 1942 byla vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück. Na výslechy musela chodit i Kamila,“ vypráví moderátorka a autorka knižního rozhovoru s Kamilou Moučkovou Světlana Witowská.

Sen o herectví 

Vztahy mezi Kamilou a otcem byly napjaté i po jeho návratu do Československa. „Otec si z Anglie přivezl novou ženu, s maminkou se rozvedl a hrozilo, že si rodiče rozdělí i ji a její sestru. Nakonec ale Kamila zůstala s maminkou a se sestrou,“ pokračuje moderátorka.

Když bylo Kamile 17 let, otec, zapálený komunista, ji přihlásil do Komunistické strany Československa. „Myslím si, že sama Kamila byla překvapená tím, jak dlouho jí trvalo, než jí došlo, co se vlastně stalo.“

Kamila Moučková s Josefem Smrkovským, populárním čelným politikem ze srpna 1968|foto:Jiří Rubeš/CNC, Profimedia

Ve stejné době se Kamila dostala k milovanému divadlu. „Chtěla být herečkou, ale nepřijali ji na konzervatoř. Přesto se dostala do jihlavského Horáckého divadla, kde potkala svého prvního manžela. Přestěhovali se do Prahy, ale manželství nevydrželo.“

V roce 1949 se Kamila zamilovala do medika Josefa Moučky a v roce 1949 si ho vzala. Brzy se jí narodila druhá dcera. „Kamila zůstala jako máma dvou dětí v domácnosti, ale poohlížela se po něčem, co by ji uspokojovalo i profesně. A dozvěděla se o konkurzu na rozhlasovou hlasatelku,“ přibližuje počátek hvězdné kariéry Kamily Moučkové Světlana Witowská.

Konkurz na hlasatelku 

Bylo to právě divadlo, co Kamile Moučkové pomohlo v konkurzu zvítězit. V Československém rozhlase pak pracovala až do roku 1956. Poté, co začala na území Československa vysílat televize, stala se Kamila i televizní moderátorkou zpravodajství. „Skloubit rozhlas s televizí a s rodinou ale bylo nesmírně náročné, a tak se rozhodla rozhlas opustit a zůstat v televizi, kde moderovala televizní aktuality.“

Čtěte také

Kamila Moučková: 21. srpna jsem se nebála, ale měla obrovský vztek

Přišlo ale pražské jaro a rozkol s otcem, který jako poslanec a rektor Vysoké školy politické znovu stanul na pomyslném výsluní komunistického režimu. „Kamile se tenkrát konečně otevřely oči. Otec na ni byl hrozně naštvaný, že pražskému jaru věří.“

V den srpnové okupace to byla právě Kamila Moučková, kdo obyvatele jako první v ilegálním protiokupačním vysílání informoval o invazi vojsk Varšavské smlouvy. „Kamila měla tehdy obrovský strach, ale nedala to na sobě znát. Vydržela vysílat do poslední chvíle.“

21 let na okraji

Kamila Moučková nemohla během normalizace pracovat ani jako uklízečka|foto:Jiří Rubeš/CNC, Profimedia

Z televize Kamila Moučková odešla podle svých slov vlastně ráda, když pochopila, že by byla pouhou loutkou režimu. Po celou dobu normalizace pak nemohla najít žádnou práci. „Nakonec dělala v divadle kantýnskou a těsně před revolucí se jí podařilo získat práci prodavačky.“

„Tanec“, jak sama Kamila Moučková říkala, nastal poté, co ve svých 49 letech jako jedna z prvních podepsala prohlášení Charty 77. „Estébáci seděli už ne před domem, ale na schodech u bytu. Lítala jsem na výslechy, musela jsem dělat nové zkoušky na auto. Také mě vyvezli z Bartolomějské do Ruzyně, kde mne vyslýchali 24 hodin. Hlavní téma byl tatínek. Tohle přece svýmu tatínkovi nemůžete udělat, říkali. A já říkala. Tatínkovi to můžu udělat, sobě ne.“

Velký návrat

Události 17. listopadu zasáhly celou společnost včetně Kamily Moučkové. Změna režimu a tolik vysněná demokracie umožnily Kamile Moučkové návrat do Československého, později Českého rozhlasu. Spolupracovala také s rádiem Svobodná Evropa a dostala se zpět i do televize, kde moderovala vlastní pořad Barvy života.

Zemřela v roce 2020 ve svých 92 letech. Za svoji práci získala četná vyznamenání včetně medaile Za zásluhy. V roce 2008 byla uvedena do Dvorany slávy Týtý.