Z Německa: Prominentní pacienti

Podrobnosti zaznamenala Zita Senková.

Beethoven, Napoleon, Nietzsche nebo Elvis. Mnoho slavných osobností netrápily jenom nejrůznější závažné i záhadné nemoci, ale často i jejich lékaři, mezi nimiž byli i břídilové či chamtivci.

Případy některých světoznámých pacientů a jejich pohnutý osud mapuje aktuální výstava v Kulturním fóru při klinice v Brémách. Expozice si rovněž klade otázku, čím se vlastně vyznačuje dobrý lékař. Řada osobností, jako například skladatel Ludwig van Beethoven na něj zřejmě štěstí neměla. O příčině smrti se dodnes vedou spory a existuje až 25 nemocí, které se mohly podílet na jeho úmrtí. Poslední vědecká analýza hovoří o otravě olovem. Obsahovaly jej nejspíš přípravky, které Beethovenův lékař používal k hojení rány na břiše. Vznikla poté, co lékař odsával tekutinu, která se hromadila v břišní dutině skladatele.

pruský král Fridrich II. si při tažení v roce 1778 nechává pouštět žilou |foto: wikimedia

Ani jed či nádor naopak nebyly nejspíš příčinou smrti Napoleona, jak se domníval on sám i dějiny. Podle expertíz s největší pravděpodobností zemřel Bonaparte na selhání ledvin nebo infekci jater, která souvisela se špatnými podmínkami ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena. Tato diagnóza se ovšem z politických důvodů nesměla zveřejnit, tvrdí brémský novinář Jörg Zittlau, který je rovněž autorem knihy o slavných pacientech a jejich diskutabilních léčitelích. Závěr rešerší zní - Zubatá nosila často bílou. Ostatně sám Napoleon před svou smrtí řekl, že lékaři mají na svědomí více lidských životů než generálové. S nedůvěrou pohlížel na „bílé pláště" také Friedrich Nietzsche, kterého sužovalo revma, bolesti hlavy i slábnoucí zrak. Zhoršující se duševní nemoc považoval jeho neurolog za důsledek syfilitídy, což byla u zdrženlivého nihilisty nejspíš velmi nepřesná diagnóza. Podle vědců zemřel jako panic a příčinou utrpení byl zřejmě mozkový tumor.

Geniální Wolfgang Amadeus Mozart stonal už od dětství. Jeho otec měl téměř na každou nemoc stejný lék - černý prášek. V dospělosti skladatele trápily angíny, tyfus a revmatická horečka, které zřejmě i podlehl. Smrt mohl podle vědců způsobit i zánět mozkových blan.

Léta plná bolesti zažil otec psychoanalýzy Sigmund Freud, který trpěl rakovinou ústní dutiny a podstoupil přes třicet diskutabilních operací. Dokonce musel spát v moskytiéře, aby jeho špatně se hojící rány nelákaly hmyz.

Pevnému zdraví se rozhodně netěšil ani diktátor Adolf Hitler, který měl silné zažívací potíže i chronickou migrénu. Jeho osobní lékař Morell z něj udělal muže závislého na amfetaminu. Zrůdný nacista ke konci života polykal 28 pilulek a byl neustále pod vlivem drog.

Autoři výstavy v Brémách podotýkají, že některá nevědomá pochybení lékařů v historii lze i prominout, protože jednali dle tehdejších vědomostí a znalostí medicíny dané doby. Naopak neodpustitelné jsou chyby těch, kteří nezodpovědně jednali ve svůj osobní prospěch, kariéru či obohacení. Na to doplatil například Elvis Presley, kterému lékař obstarával na přání zpěváka léky v enormním množství. Právě na předávkování legendární zpěvák zemřel, jen v posledních sedmi měsících měl užít asi pět tisíc tabletek.

Expozice se rovněž ptá, podle čeho poznat dobrého lékaře. Odpovědi vyplynuly například z průzkumu lékařského centra v Berlíně, podle kterého je pro pacienta důležité, aby mu lékař naslouchal, bral jej vážně, mluvil srozumitelně, sdělil mu všechna rozhodnutí a aby měl možnost kdykoli nahlédnout do své složky. Alfou a omegou je komunikace a vzájemná důvěra, nikoli pouze laboratorní výsledky.