Z Německa: Nová publikace mapuje dějiny vyhnání v Evropě

Dvacet let po pádu železné opony vychází první lexikon dějin vyhnání, velký encyklopedický projekt, který z příspěvků stovky autorů sestavil tým renomovaných německých historiků a expertů na dějiny střední a jihovýchodní Evropy. Jde o ojedinělou kroniku našeho kontinentu, která poukazuje na lidskou dimenzi ztráty domova, na tragédii Evropy.Autoři se shodují, že historická topografie Evropy je plná masových vražd, násilí a vyhnání. Příspěvky autorů dokumentují skutečnost, že nucená migrace byla evropským fenoménem, během celého 20. století bylo vyhnání legitimním prostředkem politiky, nejpozději se začátkem první balkánské války v roce 1912 až do konce 90let v bývalé Jugoslávii. Teprve otřesné záběry z dramatického rozpadu mnohonárodnostního státu a etnické čistky ve Srebrenici zatřásly mezinárodním společenstvím.

308 hesel je věnováno pachatelům a obětem, státním dohodám, zákonům a nařízením s fatálními a nelidskými důsledky, postiženým regionům, etnickým skupinám. Lexikon je podle recenzí vhodným doplněním k polskému atlasu „ Nucené vysídlení, útěk a vyhnání ze střední a východní Evropy v letech 1939-1959, který vydal tým mladých historiků z Univerzity ve Wroclavi. Osud své rodiny vylíčila před několika lety známá polská spisovatelka Olga Tokarczuková, narozená v roce 1962 v Dolním Slezsku jako dcera vyhnaných Poláků. Vzpomínky rodičů na osobní drama se jim nestále vracely a staly se jejich noční můrou.Rozdělené rodiny, příbuzní roztroušení po světě, zničené osobní dokumenty, ztracené či spálené fotografie, vracející se nostalgie po místech, která museli opustit.Pocit, že nikam nepatříte, trauma velké osobní křivdy. Jejich osud spisovatelka Tokarczuková přirovnává k amputaci s bolestmi, které oběť provázejí až do konce života.

Lexikon jako vědeckovýzkumný projekt vědomě vstupuje na dosud značně zaminovaný terén. Autoři se nicméně neobávají kontroverze či diskusí, právě naopak. Publikace se chce stát podkladem pro otevřenou diskusi o naší minulosti.