Z lufy se dají vyrobit náramné žínky na mytí

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Výsev melounů, dýní, cuket a lufy, o tom dnes budeme mluvit v Zahrádkářské poradně. Našimi hosty jsou jako vždy spolupracovníci časopisu Receptář Jarmila Dušková a Jan Kopřiva. Dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nezapomněla jsem ještě na nějakou plodinu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Zapomněla, kolegyně je Ludmila Dušková.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Copak to je?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ludmila se jmenuje.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A co jsem řekla? Jarmila. Vidíte, to jak tady čtu ve scénáři něco a nevím, jak se jmenujete. Já jsem myslela, jestli jsem nezapomněla na nějakou plodinu, to jsem myslela, kromě té lufy, cuket, dýně a melounů.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Budeme mluvit o těchto plodových zeleninách, které mají, právě teď je na ně čas bych řekla, je jich samozřejmě celá řada. A vybrali jsme plodiny, které přeci jenom mají tu zajímavost, že velmi dlouho klíčí, to znamená, že třeba může se stát, že to semínko bude ležet v zemi až měsíc, a z toho důvodu je zapotřebí předpěstovat si je včas, to znamená, teď. Jedná se především o ty zmíněné lufy, jak jsem tady říkala, ale i o kalabásy, neboli indické okurky, no, a samozřejmě i některé plodiny jako například ty žluté melouny přece jenom klíčí také o něco déle. Co se týká melounů vodních, to znamená ty, které mají uvnitř červenou dužninu anebo okurek, tak ty klíčí poměrně rychle a dobře, tak tam můžeme ještě nějakou dobu počkat, ale my se tady budeme dneska zaměřovat na takové ty speciality, na zajímavosti a takové věci, které málokdo taky pěstuje a možná i málokdo zná, a to je, jak jsem řekla, ta indická okurka a potom ještě lufa.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, copak je lufa?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Lufa - to je velmi zajímavá plodina. Je to vlastně by se dalo říct rostlina, která vytváří plody, které se dají v mladém stavu konzumovat, dají se nakládat a pokud si ji necháme přerůst, tak se z té lufy dají vyrobit náramné žínky na mytí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A dá se jíst lufa?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, jak jsem řekla, v mladém stavu se dá jíst, dá se nakládat, dá se nejrůznějším způsobem upravovat, ale když si necháme ty plody přerůst, tak potom z toho vnitřku můžeme vytvořit nebo sklidit nádhernou houbu na mytí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ta houba vypadá? Vydrží vůbec, jestli nesplesnivý nebo neshije?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych to tady měla i jako takový námět nebo přímo takový typ, jak třeba vytvořit i dárky k Vánocům a je to úplně jednoduché a stačí tedy se zaměřit na tu plodinu. To znamená, zakoupí se sáček s lufou, vysejeme nebo namočíme si ta semínka nejlépe na 2 dni do vody, potom si ta semínka vyndáme z té vody a dají se na vlhkou vatu, ta vata by měla zůstat neustále vlhká, aby nedošlo k seschnutí těch semínek a jakmile vidíme, že ta semínka začínají vytvářet klíčky, tak okamžitě je přemisťujeme do vhodného substrátu a necháme vyklíčit. Potom po zmrzlých, to znamená ve druhé polovině května se zasadí sazenice ven, pokud máme nějaké slunné místo, je to naprosto ideální, jinak se může pěstovat ve skleníku nebo foliovníku. Jsou ale samozřejmě oblasti, kde to pěstovat nepůjde, protože to je teplomilná rostlina, takže najít vhodné místo a necháme tu lufu růst. Vytváří se plody, které, jak jsem řekla, můžeme konzumovat, ale současně si necháváme pár plodů dozrát. Jakmile dozrají, tak ta lufa má takový velmi krásný dlouhý tvar, vypadá jako taková trošičku přerostlá opravdu okurka, tak tady dole na tom plodu se vytvoří takové víčko, to se otevře, z něj vypadnou semínka, a to je známka, že ta lufa je připravená k dalšímu zpracování. Potom ty plody namočíme do vody a necháme tam je asi 2 dny kvasit. Pak se ten zbytek toho plodu vyndá, musí se dát do vody, kde si dáme savo nebo nějaký takovýhle desinfekční prostředek, je to z toho důvodu, aby se ty lufy vybělily. Potom je pořádně vymácháme ve vodě a necháme na sluníčku uschnout a získáme naprosto perfektní houby na mytí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je dobrý tip a teď kalabasa, protože to jsem, možná teda vy ještě, pane Kopřivo, rád něco k tomu připomněl.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já tu kalabasu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, protože to jsem v životě neslyšela. Je to také okurka?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě. Je to vlastně okurka. Já jsem k tomu leta měl odpor až tady Liduška mě jednou přesvědčila a věnovala mně 2 sazeničky. A já se přiznám, že vzhledem k tomu, že jsem k tomu měl odpor, tak jsem to na chalupě zasadil takhle ke zdi domu a říkám - buď to tam poroste, nebo radši ať to tam chcípne, ať z toho nic není. Jenže ouha ono to rostlo a náramně to rostlo, začalo se to pnout po stěně domu a dorostlo to do prvního patra. No, to by nebylo nic tak strašného na tom, ale ono to začalo tvořit ohromné množství dlouhatánských plodů. Ta dýlka těch plodů byla až třičtvrtě metru.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Až dva metry dokonce dorostou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak přece jenom v těch Jizerskejch horách ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, čili dvoumetrová okurka.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dvoumetrová okurka, ale co bylo nejhorší, ona, když vyrostla až po střechu a narazilo to vlastně ten plot na tu střechu, tak se to normálně zahnulo a jelo to po stěně dolů, takže to udělalo úplně pravý úhel.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A nespadlo to teda z té omítky?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ne, my máme dřevěnej dům právě, takže proto se to na dobře chytlo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale to se chytí, to se samo chytí, nemusíte mít žádnou oporu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ono se to pne, ono se to jako ovíjí, takže to se všude zachytí za každou spáru, fakt je na podzim to bylo teda co strhávat dolů, nicméně jsme měli ohromné množství výborných okurek, chuťově byly, protože to je ještě jemnější než okurka, a co to má za výhodu, doporučuju vysazovat to pod kuchyňské okno. Ona totiž vyroste do výšky kuchyňského okna a pak se nám zatáčí k té kuchyni a my přímo z kuchyně můžeme odřezávat. Ona totiž ta kalabása snese, když ji kus uříznete, zacelí se, roste dál, nezkazí se to. Takže si odřízneme jenom to potřebné množství, zbytek si necháme na rostlině, až zas dál budeme potřebovat, odřezáváme dál a dál. A myslím si, že teď v dubnu je ta nejlepší doba začít s výsevem.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Normálně do země dáte semínka?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, ne, předpěstovat, předpěstovat, nechat to doma a ven vysazovat radši až koncem května, až když už není nebezpečí pozdních mrazíků.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A na nějakou světlou sluneční stranu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Jako za sluníčko, za to je to vděčné, je to samozřejmě teplomilná rostlina a tu oporu to bude potřebovat.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych ještě měla tip, jak to dělám já, jenom ve stručnosti řeknu. Já si napínám takovou síť, která je přímo určena pro pnutí těch tykvovitých rostlin, takže mezi dva nějaké kolíky se napne síť, tam si zasadíte několik sazenic té indické okurky, no, a pak už ona se sama pne po té síti a ty plody si průběžně sklízí, tak.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pne se do výšky, jak máte tu síť nastavenou?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Mám ji metr osmdesát.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože v podstatě, kdo sází cukety, tak má tu nebo dýně, tam zkušenost s tím, že v podstatě vám to zaplevelí celou zahradu a zabere to spousta místa v té zahradě, tak, pokud je možnost to vést někam nahoru, tak ano, ale jenom přece ty plody jsou hodně těžké, dýně dokáží narůst do velkých rozměrů, cukety také, tak nespadne vám to?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Může se opravdu stát, že se ta síť jakoby propne, protože ty plody jsou velmi těžké a v momentě, kdy dorazí až k zemi, tak se nejrůznějším způsobem zatáčejí, jak tady říkal už Honza. Ale jinak, když si pořádně ukotvíte ty postranní kůly a ta síť se dobře vypne, no, tak samozřejmě to tam nějakou dobu drží, ale protože se ty plody taky velmi rychle sklízejí a průběžně, no, tak zase takové nebezpečí, že by se to zbortilo, nehrozí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A nehnije to od země, to má tu výhodu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, nehnije.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já myslím, že budou určitě i další otázky od našich posluchačů, 221552525 nebo také samozřejmě jejakaje@rozhlas.cz.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes na Dvojce Českého rozhlasu v Zahrádkářské poradně vyséváme melouny, dýně, cukety, lufy a také kalabasy. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva jsou hosty našeho vysílání. Připravíme si půdu, to je určitě důležité, ale ještě předtím bychom měli skutečně dbát na to, abychom je správně zakořenili, v dnešní době ještě nemohou ven, tak, jak na to?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Samozřejmě musí se předpěstovat, já už jsem tu lufu tady řekla, ale obdobný způsob je u kalabasy, tam ale můžeme přímo do nějakých malých květináčků nebo sadbovačů vysévat semínka, no, a jakmile rostliny vyrostou, tak samozřejmě už je nikam nepřemisťujeme, ale i s tím sadbovačem, většinou se používá takový ten papírový, ten lisovaný, anebo eventuálně ten rašelinový džif, tak už potom rovnou zasadíme od půdy, ale pozor, musí to být opravdu až někdy v té druhé polovině května, kdy už máme jistotu, že nebude mrznout. Jinak, co se týká té půdy, to znamená, přípravy toho záhonu, tak to určitě by Honza odpověděl.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tady možná je důležité pamatovat si, že všechny tyto plodiny vyžadují velice dobře organicky vyhnojenou zem. Rozhodně nemůžeme pěstovat v těžké půdě. Pokud má někdo těžkou půdu, ten výsledek bude asi žalostný, tak organicky vyhnojit, hodně kompostu, může se klidně dát i vrstva kompostu, do které potom budeme rostlinu vysazovat. Možná se vyplatí dávat černou netkanou textilii, která jednak zvýší teplotu té půdy, potom pozemek se nám nezapleveluje a samozřejmě i ty melouny potom máme čisté, nejsou zašpiněné od země, takže určitě ta netkaná textilie se vyplatí a je výborná a myslím si, že, Liduš, ty můžeš prozradit, že pěstuješ melouny i v oblastech, kde by se to nečekalo.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano, teď, když bychom měli mluvit o melounech, tak já opravdu několik let už po sobě pěstuji melouny, pěstuji to v Podkrkonoší by se dalo říct, to znamená, kousíček za Jičínem, málokdo by si asi řekl, že by tam melouny šly, ale opravdu jdou, ale musíte připravit důkladně tu půdu. Dělám to tak, že ty melouny pěstuju na černé netkané textilii a vyplácí se to, protože se vám ta půda nezapleveluje a máte opravdu kontrolu nad těmi plody. Současně bych řekla, že ty plody lépe dozrávají na té textilii, že jsou méně náchylné k hnilobám, protože neleží na té zemině, a když prší, tak mi nepodehnívají. A jinak, co se týká té techniky výsadby, tak tam to provádím asi tak, že roztáhnu tu textilii, ona je metr šedesát široká, a pouze prostředkem si natáhnu provázet a podle něj vytvořím tedy do kříže jámy nebo díry, vystřihnu a potom zasadím ty sazenice, ale pozor, musí být nejméně metr od sebe, protože ten meloun se poměrně rychle rozrůstá a tak je tomu tedy i u těch dýní, tam bych dokonce doporučila i vzdálenost podstatně větší, protože ty dýně udělají opravdu kolosální a mohutné sazenice, které, když jsou přehoustlé, tak špatně ty plody dozrávají a mají náchylnost a sklon k podehnívání především těch malých plodů.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, první otázka už je tady, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. To jsem já?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jste to vy a můžete se ptát.
posluchačka
--------------------
Tak já hrozně ráda bych si leccos zasadila na zahrádce, ale mám ten problém, že je tam hrozná spousta mravenců, tak jsem se chtěla zeptat, jestli by mi nemohl někdo poradit, jak se jich zbavit?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pan Kopřiva poradí.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak určitě mravenců na zahradě se dá zbavit. Těch přípravků a asi jinak než přípravky to nepůjde, je celá řada. My samozřejmě názvy nemůžeme tady říkat, ale jsou buď v práškové formě nebo jsou to i takové drobné modré krystalky, anebo to je dokonce i ve spreji, takže podle toho, kdo to je, pokud vám to mraveniště se vytvořilo někde uprostřed záhonku, tak asi bude nejlepší ty modré granulky, případně ten prášek. Pokud to je někde pod střechou, tak tam můžete použít i ten sprej. Je vždy ale nutné najít ten zdroj, najít to mraveniště, protože ti mravenci mají poměrně velkou migraci a poměrně dalek od toho mraveniště chodí, takže musíte najít, kde se vyskytují a tam zasáhnout.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, další otázka už je tady. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Řezničková, Praha. Chtěla jsem se zeptat dýně Hokaidó, jestli se, mají stejný potřeby jako ostatní dýně anebo jestli jiný.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
posluchačka
--------------------
A pak ještě druhej dotaz, jestli ty dýně Hokaidó se můžou jíst ještě jako v syrovém stádiu, když jsou mladý, anebo jestli se můžou jíst pouze tepelně upravený? Děkuju.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak v tomto případě asi vám odpověděla tak, že tykev Hokaidó se dá pěstovat úplně stejně jako ostatní rostliny tykvovité, je to taky pnoucí nebo plazivá dýně, vytváří velké množství samozřejmě plodů, potřebuje ale dostatek místa a vzhledem k tomu, že se jedná o dýni, která je vlastně nejfrekventovanější u nás a nejžádanější, protože obsahuje vysoké množství karotenu, je to dieteticky opravdu významná plodina, která si zaslouží pozornost, protože se dá upravovat všemi možnými způsoby, ať už je to pečení, vaření, smažení, nakládání a dá se dokonce konzumovat tedy i v syrovém stavu a musím říct, že já jsem vloni měla asi 3 sazenice toho Hokaida a měli jsme z toho obrovskou sklizeň, obrovské množství plodů a zkoušeli jsme samozřejmě i ty plody, které ještě nebyly plně vyzrálé, a myslím si, že je možné zpracovat, nebo konzumovat, ale musím říct, že jsme je tedy pekly, že jsme je nejedli syrové.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, další otázka, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Horáková, dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
posluchačka
--------------------
Prosím vás, dostala jsem semínka černá dost velká plochá semínka snad prý okurky, je to ta kalabasa?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, mohla by to být kalabasa.
posluchačka
--------------------
Děkuji.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, a na totéž se ptá i náš posluchač, kde se dají sehnat semínka kalabasy, to je jedna věc. A pak ještě mluví, že s oblibou pěstuje okurkopapriku, má s ní vždy dobré zkušenosti, ale musí dbát na přerostlost plodů, pak jsou tvrdé a musí se odlabat tvrdá semena. A jak je to právě s těmi semeny kalabasy?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, semena kalabasy se běžně prodávají v jakékoliv zahrádkářské prodejně. Zase pozor, ještě bych chtěla říct, že těch kalabas je několik typů, kromě těch dlouhých, jak jsme tady o nich mluvili, tak existují takzvané ptačí budky, to jsou zase kalabasy, které vytvářejí takový jakoby zvláštní tvar hruškovitý, kdy rovná část je nakonec, je zakončena takovou kulovitou prostě spodní částí a jinak i ty tyhle ty ptačí budky mají úplně stejné využití jako ty rovné, ty dlouhé kalabasy a co se týká té paprikookurky, to je takzvaná ačokča a to je plodina, která vytváří také tvrdá plochá semena, možná ta posluchačka předtím, jestli nemá spíš tu ačokču, ale to bychom museli ta semínka vidět.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě k červenému a žlutému melounu, chci se zeptat i na tu obtížnost pěstování, co je snazší, jestli ten vodní meloun ten červený nebo žlutý, který teď je také docela hodně oblíbený?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, já s tímhle tím mám tedy zkušenosti pro ty naše podmínky. Vloni jsem zkoušela poprvé i žluté melouny, ale ty mně vůbec nešly, takže i v těchle těch jakoby se dalo říct horších klimatických podmínkách pro melouny, tak mám dobré zkušenosti právě s těmi vodními, to znamená ty, co jsou uvnitř červené.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A jsou opravdu sladké?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jsou sladké a dokonce bych řekla, že i malé plody, které by se dalo říct, že nejsou plně vyzrálé a možná ani ne tak dostatečně vyvinuté, tak jsou podstatně sladší než ty, co si koupíme.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za dnešní informace, které se týkaly melounů, dýní, cukety, lufy a hlavně té kalabasy, která je teda hodně zajímavá a hodně zajímá naše posluchače, myslím si, že ty otázky budou mířit i teď momentálně i na náš rozhlasový web, to znamená dvojka.rozhlas.cz. Tam teď vy budete a budete odpovídat na otázky našich posluchačů. Děkuji vám.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.