Z české krajiny děláme step nebo prérii. Na poli nepotkáte křepelku, tvrdí ekolog Josef Fanta
„Naše krajina má nejhorší parametry ze všech zemí střední Evropy,“ upozorňuje krajinný ekolog Josef Fanta v Blízkých setkáních.
„Již od padesátých let máme zádrhel,“ upozorňuje krajinný ekolog Josef Fanta na Dvojce. Počátky problému vidí v hospodaření v komunistickém režimu. „Když zavedli hospodaření, které se provozuje ve středoasijských stepích a tím tu krajinu poškodili,“ dodává odborník, který se podílel na založení Krkonošského národního parku.
Ke zlepšení stavu krajiny podle ekologa bohužel nedošlo, a proto má naše krajina nejhorší parametry ze všech zemí střední Evropy. „Máme nejhorší biologickou diverzitu krajiny, tedy různorodost všech biologických organismů, které se v přirozené krajině vyskytují,“ míní Fanta.
Jaké jsou důsledky? Podle ekologa lze problém pozorovat třeba na počtu ptačích druhů, které žijí v zemědělské krajině. „Dřív jsme měli obrovské množství koroptví, křepelek, zajíců. Co máme dnes? Pokud se vůbec do té krajiny dostanete, nejspíš narazíte na divoká prasata. Ta spolu s velkopodnikatelským řetězcem zlikvidovala místní krajiny,“ vysvětluje v rozhovoru s Terezou Kostkovou.
Velké plochy jsou problém
„Problém je ve velkoplošnosti. Velká pestrá krajina se obhospodařuje jako středoasijská step nebo americká prérie. My bychom se měli vrátit k maloplošnému obhospodařování krajiny. Využít přirozené různorodosti krajiny a přizpůsobit se tamějším stanovištním podmínkám. Voda v tom hraje opravdu důležitou roli,“ objasňuje situaci odborník.
Proč je v naší krajině les důležitý? Jak se proměnila krajina v Krkonoších?
Související
-
Testy DNA ukázaly, že mám víc genů neandertálců, prozrazuje spisovatel Vlastimil Vondruška
V renesanci platilo, že by člověk neměl dělat celý život jednu věc, připomíná historik a spisovatel Vlastimil Vondruška. I proto otevřel v 90. letech sklářskou huť.
-
Ve městech vidíme jen stovky hvězd, ale mohly by jich být tisíce. Ochuzujeme se sami, míní astronom
„Měsíc můžeme vidět i ve dne. Když dorůstá, tak je vidět na večerní obloze. Když couvá, tak vychází o půlnoci a zapadá až dopoledne,“ vysvětluje astronom Pavel Suchan.
-
Pořád ve mně rezonuje setkání s dalajlámou. Připravuji video, slibuje youtuber Kovy
Podle jeho názoru si lidé myslí, že znají dalajlámu a tuší, co říká. „Málokdo ale ví, co konkrétně dělá,“ myslí si Karel Kovář, alias Kovy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
