Z české krajiny děláme step nebo prérii. Na poli nepotkáte křepelku, tvrdí ekolog Josef Fanta

6. červenec 2021

„Naše krajina má nejhorší parametry ze všech zemí střední Evropy,“ upozorňuje krajinný ekolog Josef Fanta v Blízkých setkáních.

„Již od padesátých let máme zádrhel,“ upozorňuje krajinný ekolog Josef Fanta na Dvojce. Počátky problému vidí v hospodaření v komunistickém režimu. „Když zavedli hospodaření, které se provozuje ve středoasijských stepích a tím tu krajinu poškodili,“ dodává odborník, který se podílel na založení Krkonošského národního parku.

Ke zlepšení stavu krajiny podle ekologa bohužel nedošlo, a proto má naše krajina nejhorší parametry ze všech zemí střední Evropy. „Máme nejhorší biologickou diverzitu krajiny, tedy různorodost všech biologických organismů, které se v přirozené krajině vyskytují,“ míní Fanta.

Jaké jsou důsledky? Podle ekologa lze problém pozorovat třeba na počtu ptačích druhů, které žijí v zemědělské krajině. „Dřív jsme měli obrovské množství koroptví, křepelek, zajíců. Co máme dnes? Pokud se vůbec do té krajiny dostanete, nejspíš narazíte na divoká prasata. Ta spolu s velkopodnikatelským řetězcem zlikvidovala místní krajiny,“ vysvětluje v rozhovoru s Terezou Kostkovou. 

Velké plochy jsou problém

„Problém je ve velkoplošnosti. Velká pestrá krajina se obhospodařuje jako středoasijská step nebo americká prérie. My bychom se měli vrátit k maloplošnému obhospodařování krajiny. Využít přirozené různorodosti krajiny a přizpůsobit se tamějším stanovištním podmínkám. Voda v tom hraje opravdu důležitou roli,“ objasňuje situaci odborník. 

Proč je v naší krajině les důležitý? Jak se proměnila krajina v Krkonoších? 

autoři: Tereza Kostková , mka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.