Z české krajiny děláme step nebo prérii. Na poli nepotkáte křepelku, tvrdí ekolog Josef Fanta

6. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Josef Fanta

„Naše krajina má nejhorší parametry ze všech zemí střední Evropy,“ upozorňuje krajinný ekolog Josef Fanta v Blízkých setkáních.

„Již od padesátých let máme zádrhel,“ upozorňuje krajinný ekolog Josef Fanta na Dvojce. Počátky problému vidí v hospodaření v komunistickém režimu. „Když zavedli hospodaření, které se provozuje ve středoasijských stepích a tím tu krajinu poškodili,“ dodává odborník, který se podílel na založení Krkonošského národního parku.

Ke zlepšení stavu krajiny podle ekologa bohužel nedošlo, a proto má naše krajina nejhorší parametry ze všech zemí střední Evropy. „Máme nejhorší biologickou diverzitu krajiny, tedy různorodost všech biologických organismů, které se v přirozené krajině vyskytují,“ míní Fanta.

Jaké jsou důsledky? Podle ekologa lze problém pozorovat třeba na počtu ptačích druhů, které žijí v zemědělské krajině. „Dřív jsme měli obrovské množství koroptví, křepelek, zajíců. Co máme dnes? Pokud se vůbec do té krajiny dostanete, nejspíš narazíte na divoká prasata. Ta spolu s velkopodnikatelským řetězcem zlikvidovala místní krajiny,“ vysvětluje v rozhovoru s Terezou Kostkovou. 

Velké plochy jsou problém

„Problém je ve velkoplošnosti. Velká pestrá krajina se obhospodařuje jako středoasijská step nebo americká prérie. My bychom se měli vrátit k maloplošnému obhospodařování krajiny. Využít přirozené různorodosti krajiny a přizpůsobit se tamějším stanovištním podmínkám. Voda v tom hraje opravdu důležitou roli,“ objasňuje situaci odborník. 

Proč je v naší krajině les důležitý? Jak se proměnila krajina v Krkonoších? 

autoři: Tereza Kostková , mka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.