Werwolfové – mýty a skutečnost

18. červenec 2016

Jak vznikla tajná organizace německého odbojového hnutí, která měla terorizovat nepřítele – Werwolf? Čím se nacisté inspirovali a jaké byly základní úkoly pro jejich členy? Jsou zločiny werwolfů – vlkodlaků spíše legendou, nebo jsou skutečné?

Na velikonoční neděli 1. dubna 1945 se poprvé v éteru ozvala rozhlasová stanice „Program Werwolf“. Z vysílání se ozvalo: „Pozor, pozor! Posloucháte program stanice Werwolf. Jsme nástrojem nové nacionálně socialistické organizace, jejímž úkolem je neúprosně bojovat proti nepříteli všude tam, kde vstoupí na posvátnou německou půdu. Neustále mu budeme klást odpor, vystupovat proti němu hrdě a beze strachu před možnou smrtí! Nenávist nechť je naší každodenní modlitbou, msta naším bojovým výkřikem!“


Hostem dalšího dílu cyklu Jak to bylo doopravdy je badatel Jiří Padevět. Literárně spolupracoval Hynek Pekárek a režíroval Michal Bureš.

Zrod v době porážek

Nápady na vytvoření záškodnické organizace se objevily už dříve. Vytvořením podzemní organizace, která by byla založena na malých skupinách s decentralizovanou organizační strukturou, se zabýval Reinhard Gehlen, šéf zpravodajství na východní frontě. O zrodu Werwolfů bylo rozhodnuto až o něco později, v době, kdy na obou frontách přicházela pro nacistickou armádu jedna porážka za druhou.

Na podzim 1944 začali být školeni agenti-záškodníci. Učili se střílet, potichu zabíjet, šifrovat, sbírat zpravodajské informace, vyhazovat vlaky do povětří, ničit budovy a mosty. Školili se také v systému stopařských značek, které je měly v lesním terénu dovést k jejich skrýším. Pohybovali se v civilním oblečení a měli falešné osobní doklady. Jedním z vysokých školících důstojníků SS byl i nechvalně proslulý Otto Skorzeny.

Otto Skorzeny s osvobozeným Mussolinim, 12. září 1943

Základna v Ústí nad Labem

Werwolfům je připisováno mnoho vražd a teroristických akcí, často bez jasných důkazů. Jisté třeba je, že zavraždili starostu ve městě Cáchy. „Vlkodlaci“ nakonec skončili neslavně, ale paradoxem je, že nikdy nebyli oficiálně rozpuštěni.

V Sudetech bylo jejich „hlavním“ městem Ústí nad Labem. Právě zde, na zámku v Krásném Březně, probíhal výcvik a bylo tu i skladiště zbraní. Můžeme jim připsat odpovědnost za výbuch právě v tomto skladu, který se dne 31. července 1945 stal rozbuškou k další tragické fázi česko-německých vztahů? A co další zločiny, které jim bývají připisovány? Jsou to skutečnosti anebo pouze mýty?

autor: ide
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.