Vztek je v pořádku. Bušte do polštáře, ne do lidí, radí psycholožka
Paní na hlídání přišla pozdě, navíc zapomněla klíče, říká psycholožka Lucie Kolaříková. Měla tak možnost vyzkoušet si zvládání emocí už před cestou do studia.
„Emoce jsme se učili potlačovat,“ vysvětluje psycholožka Lucie Kolaříková. „Říkali nám: Takhle se chovat nesmíš. Ale je v pořádku, když třeba bušíte vzteky do polštáře.“
Pomůžou plastové flašky i boxovací pytel
„Děti často míří agresi na rodiče. Je třeba jim vysvětlit: Já jsem rodič, do mě nebouchej, ale je v pořádku, když budeš bouchat do polštáře,“ radí Kolaříková v pořadu Dva na Dvojce.
Emoce jsou náš život. Někdo je klidnější, jiný ohnivější. Své rady na zvládání emocí u dětí mají i posluchači. Patří mezi ně šlapání po plastových lahvích, trhání kartonů nebo nákup boxovacího pytle, který využívali jako terapii i další kamarádi.
Češi jsou vskrytu naštvaní
„Je v pořádku mít vztek. Jde o to, jak ho ventilovat,“ míní Kolaříková. „V Česku je znát, že je tu nějaká podprahová naštvanost. Ventilujeme ji stylem, že jsme k sobě jízliví a uštěpační. Místo abychom si uvědomili, co nás trápí.
„Vztek je povrchová emoce a pod ní se skrývá třeba slabost, smutek, frustrace. Může to začít vztekem a končit pláčem a někde uprostřed je klid.“
Co mohou způsobit dlouhodobě potlačované emoce? Více uslyšíte ze záznamu.
Související
-
„To je ale hysterka!“ Kdy se výbuch vzteku mění v nemoc?
Hysterik je jako papiňák, který se musí vybít. Obvykle je to na vás. Hysterické reakce je schopný každý z nás. A nemusí jít hned o hysterickou psychopatii.
-
Psycholožka: Ženy po návratu z mateřské zažívají v práci často vztek samy na sebe
Návrat do práce není pro všechny jen příjemnou změnou. Velká očekávání s sebou často přináší i velká zklamání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
