Vztahy mezi jihlavskými Čechy a Němci byly v době Mnichovské zrady velmi rozjitřené

Téměř osmdesát procent jihlavských Němců se otevřeně hlásilo k nacistické ideologii, Jihlava byla doslova pomalována hákovými kříži a také rasistickými nápisy. Čeští obyvatelé se hromadně připravovali na válečná nebezpečí, a naděje na obrat k lepšímu pomalu mizely. V Tandemu o tom hovořil historik Zdeněk Jaroš.

„V roce 1938 se Jihlava pomalu vzpamatovávala z hospodářské krize, kterou nutno říci odnesli hlavně jihlavští Němci. Ti měli prosperující podniky, které krize zasáhla nejvíce. Navíc si v sobě pořád nesli ztrátu svého dominantního postavení, a tak nedalo velkou práci přimět je, aby se přiklonili k nacistické ideologii,“ popisuje atmosféru roku 1938 v Jihlavě Zdeněk Jaroš.

Přestože bylo německé obyvatelstvo v Jihlavě na rozdíl od začátku První republiky oproti Čechům v menšině, dávalo o sobě intenzivně a velmi hlasitě vědět. Zdeněk Jaroš zdůrazňuje jako důležitý mezník té doby volby: „Sudetoněmecká strana sice volby vyhrála, ale v zastupitelstvu nezískala většinu, což bylo jejím cílem.

A přestože česká vláda ustupovala německým požadavkům do velké míry, nestačilo jim to. Stěžovali si na zmanipulování voleb, a do Jihlavy skutečně přijela komise. Byla ale velmi neobjektivní, hákové kříže a rasistické nápisy po celém městě přehlížela, reagovala jen na stížnosti Němců.“

Pocity jihlavských Čechů byly skličující, propadali depresi a beznaději. V té době velmi pomohla armáda. „Strach tady byl velký, všichni se i různými cvičeními připravovali na válku. Armáda zažívala největší podporu za celou dobu svého působení ve městě. Důstojníci pořádali koncerty ve Smetanových sadech, výlety na Roštejn, pořádali týdně desítky besed, kde se snažili Jihlavany podpořit, vysvětlit jim mezinárodní situaci apod.“, dodává Jaroš.

Po vyhlášení zářijové mobilizace v době „Mnichova“ vlna odhodlání bojovat proti Německu zesílila i v Jihlavě. Do města bylo přesunuto vojenské velitelství 3. sboru, shromáždilo se tu obrovské množství vojáků, a prameny hovoří jasně o nadšeném narukování Čechů, že se konečně budeme bránit,“ doplňuje Zdeněk Jaroš.

Jihlavskému historiku vychází v těchto dnes knížka Jihozápadní Morava v září 1938, K 75. výročí konce 1. republiky 1938 – 2013.