Vzpomínka na jednoho z invenčních šéfů Rostislava Běhala
Mezi nejvyššími šéfy jakéhokoli pracovního kolektivu není mnoho těch, na něž by zaměstnanci i po létech vzpomínali s vděčností a respektem. Český (dříve Československý) rozhlas není v tomto směru výjimkou. Mezi jeho osvícené a tvůrčí šéfy, tedy mezi ty, na které se dodnes vzpomíná s uznáním, však bezesporu patřil Rostislav Běhal. Koncem listopadu uplynulo 90 let od jeho narození.
Rostislav Běhal se sice narodil v Bratislavě (22.11.1922), ale studia absolvoval v Praze. Studoval nejprve obchodní akademii (ukončil ji – úspěšně – v roce 1941), po válce začal chodit na Vysokou školu obchodní, ale tu nedokončil. Zato o pár let později (1956-60) s úspěchem prošel studiemi na pražské filozofické fakultě UK, rigorózní zkoušku složil v roce 1964.
V rozhlase prošel celou řadou profesí – začal v roce 1952 jako ekonomický redaktor, stal se vedoucím redaktorem Besedy Rozhlasových novin. V letech 1958-61 byl zástupcem šéfa hlavní redakce politického vysílání. Později znovu povýšil a stal se náměstkem ústředního ředitele pro program. Srpnové události roku 1968 prožil – byť v roli zástupce za nepřítomného ústředního ředitele Hejzlara – coby nejvyšší představitel vedení ČsRo. Postavil se jednoznačně proti zneužití rozhlasu okupačními silami a tzv. kolaboranty. Což pro něj nezůstalo bez následků. Po roce 1968 ještě krátce působil v rozhlasovém studijním oddělení, později byl propuštěn.
Do rozhlasu se vrátil nakrátko po roce 1989. Věnoval se historiografické činnosti. Stal se autorem publikace Kdo je kdo v historii Českého rozhlasu (1992), v níž shromáždil portréty nejvýznamnějších osobností, které v rozhlase pracovaly – poprvé tak vznikla publikace, která se věnovala také osobnostem, jež byly z rozhlasu z politických důvodů vyhozeny.
Během svého redaktorského působení připravil velké množství pořadů a reportáží z oblasti průmyslu, naší ekonomiky obecně. Stal se mimo jiné také reportérem masových cvičení na celostátní spartakiádě v roce 1955.
V 60. letech, kdy už působil ve vedoucích funkcích, se soustředil zejména na otázky programové skladby, zasazoval se o diferenciaci programů a o systematický výzkum poslechovosti.
Ve zvukových ukázkách jsou zachycena dvě Běhalova vystoupení v kdysi oblíbeném pořadu Sedmilháři, který připravovala redaktorka Dita Skálová.
Běhal se v 90. letech a počátkem nového století podílel také velkou měrou na přípravě historických publikací (mimo jiné na knize Od mikrofonu k posluchačům, Praha 2003), úzce spolupracoval s útvarem APF (Archivních a programových fondů), doslova do posledních dnů svého života psal stati z rozhlasových dějin.
Zemřel 17. července 2007.
