Vzít si kočku z útulku je finančně náročné

20. duben 2012

V pravidelné čtvrteční chovatelské poradně nás navštívila veterinářka Lucie Skálová, která hovořila o kočkách z útulku. V příspěvku najdete audiozáznam rubriky a také textový přepis.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tajemstvím samozřejmě není, že posloucháte dvojku Českého rozhlasu, dopolední magazín Je, jaká je. Od mikrofonu vám příjemné dopoledne přeje Eva Kvasničková a prostor teď v našem vysílání dostanu zvířata. Pokud vám v domácnosti chybí nějaký ten živý tvor, nějaký společník, tak vás možná napadne, že byste udělali dobrý skutek, kdybyste si pořídili třeba takovou kočičku z útulku. V následujících minutách vám ve vašem rozhodování zkusíme poradit a to s paní doktorkou Lucií Skálovou z veterinární nemocnice AA-Vet. Dobrý den.
Lucie SKÁLOVÁ, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Dobrý den.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní doktorko, podle čeho se vlastně třeba v takovém útulku orientovat, podle čeho vybírat toho jedince, jestli si ho vzít domů?
Lucie SKÁLOVÁ, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak nejdřív bychom měli uvážit, jestli opravdu jsme schopni nějaké kočičce dát dobrý domov. Neměla by to být otázka chvilkového nápadu. Nicméně už jsme tady o tom několikrát mluvili, že kočky jsou poměrně nenáročné, nemusíme s nima chodit ven. A dělají nám společnost, vydrží doma bez nějakých větších problémů. Já bych se orientovala hlavně podle věku zvířete. To znamená, jestli máme ještě nervy, energii na koťátko, které všude běhá, skáče, lítá a ta výchova je trošku náročnější. Zároveň ale je s ním větší legrace. Ty starší kočičky už nejsou tak hravé. Dál bych potom vybírala podle povahy zvířete. To znamená mazlivá kočička versus kočička, která si spíše drží odstup. Většinou jsou ta zvířata velice vděčná za to, že jim někdo poskytne nový domov. V útulku, když se tam přinesou kočky nebo i koťata, tak je tam sekce karanténní. To znamená, ta zvířata se dají stranou od těch ostatních, aby se eventuelně mohly projevit nějaké onemocnění. Dále dochází k tomu, že v útulku se zvířata poprvé naočkují, odčerví, často i odbleší. Nicméně není to pravidlem. Ta finanční náročnost je poměrně vysoká vzhledem k počtu těch kočiček, co ten útulek má. A my bychom si měli uvědomit, že v tomto režimu my ještě musíme doma nějakou dobu pokračovat. To znamená, ještě musíme kočičku odčervit, odblešit a nechat ji u veterinárního lékaře přeočkovat.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jsou právě, řekněme, třeba taková největší zdravotní rizika toho, když si vezmeme kočičku z útulku nebo možná třeba i potažmo kočičku nalezenou na ulici?
Lucie SKÁLOVÁ, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak u těch zvířat volně pobíhajících anebo žijících v takových hromadných chovech se poměrně rychle šíří nákazy, což jsou nákazy dýchacího ústrojí, to je takzvaná kočičí rýma. Ty kočičky často pčíkají. Může to začínat jenom, že jim slzí očíčka, ale potom to přeroste do rýmy, pokašlávání. To je potom nutné léčit. Já úplně nedoporučuju vzít si nemocné zvíře. Ono často je to dané tím, že nám je toho zvířátka líto, tak si vybereme to nejvíce ubohé koťátko nebo kočičku, což je čin velice záslužný, ale na druhou stranu si musíme opravdu uvědomit, že nás čeká hodně starostí s tím, že budeme chodit k veterináři, že budeme muset dávat také kočičce třeba tabletky, antibiotika, což ne každý z nás dokáže. Zvlášť u kočičky, která do této doby nebyla zvyklá třeba žít v úzkém kontaktu s člověkem. Tak ta kočičí rýma, to je časté onemocnění. Dále je to potom svrab, nejčastěji ušní svrab. Což je parazitární onemocnění, které se velice rychle šíří. Je to velmi rozšířené u venkovních koček. A projevuje se to takovým černavým povlakem v uších. Vypadá to, jako kdyby kočička měla v uších hlínu. Je to hodně svědivé onemocnění. Na člověka se to nepřenáší. Nicméně i zde musíme počítat s tím, že ty uši budeme muset čistit, navštívit veterináře kvůli přípravku, který tyto parazity hubí. Na druhou stranu je to poměrně velice snadno léčitelné a jedna dvě návštěvy u veterináře nás tohoto onemocnění definitivně zbaví. Třetím poměrně častým onemocněním, kromě teda zablešení a škrkavek v trávicím traktu, což bych řekla, že je téměř pravidlem u venkovních zvířat nebo u zvířat, která čerstvě přišla do útulku, je potom plíseň. To je onemocnění, které můžou mít kočičky v srsti. U koťat se to projevuje takovými bílými povlaky na tlapkách, takovými šupinkami. Ale často se to nemusí projevovat vůbec a zjistíme to až v okamžiku, kdy máme kočičku doma a najednou nám naskákají flíčky po celém těle, které nás svědí, které musíme mazat nějakou mastičkou. A to bych řekla, že není nebezpečné ve smyslu, že by nám hrozilo výrazné zdravotní riziko. Samozřejmě u dětí to může být velice nepříjemné. Ale zase je nutné tu kočičku s tou plísní víceméně přeléčit. To bych řadila asi tak mezi to třetí, poměrně časté onemocnění. Zvlášť třeba u perských kočiček nebo poloperských koček to vídáme poměrně často.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řada lidí má dobré srdce a ráda by pomohla různým kočičím nalezencům. Ale pakliže máme doma třeba už nějaká jiná zvířata, tak vlastně hrozí, že způsobíme komplikace i jim. Třeba po té pravé zdravotní stránce.
Lucie SKÁLOVÁ, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak určitě z kočky na kočku se přenáší všechno snadno. Pejsek může chytit ušní svrab, může chytiti to plísňové onemocnění. Já bych tady byla velice opatrná, pokud máme v bytě už kočičku, která s náma žije několik let a přineseme jí koťátko nebo jinou kočku, tam to opravdu nebývá moc často, že bychom přinesli kamaráda, ale naopak přineseme soka. A to potom nám dá druhá kočka poměrně znát. Můžeme mít velké problémy, i co se týče rivality, pranice tam můžou vzniknout a ve finále vlastně ani jedno z těch zvířat není nějakým způsobem šťastné a spokojené v té domácnosti. Často se třeba stává, že ta původní kočička dostane teplotu, nechce žrát, začne si nervozitou vylizovat srst a tak dále. Takže i to by bylo vhodné zvážit nějakým způsobem. A musíme si zase uvědomit, že vzít si kotě jenom na zkoušku nebo kočičku jenom na zkoušku, ono to zase není fér vůči té kočce, protože i časté změny prostředí a majitelů ani pro ni nejsou příliš vhodné. Co se týče soužití kočka - pes, s tím já mívám většinou poměrně dobré zkušenosti, že oni jsou schopni buď se ignorovat nebo uzavírat poměrně pevná přátelství. Musí to samozřejmě být pes, který je na kočky zvyklý, který pro ně není žádným rizikem. A buď bych přinesla malé koťátko, které si na psa poměrně rychle zvykne, velice často je to bez nějakých dalších problémů. Samozřejmě ze začátku to musíme hlídat. Eventuelně někdy jsou i třeba kočičky, které tam zbyly po majitelích, kteří mají třeba nějakou nemoc nebo kteří zemřeli a kteří jsou na psi zvyklé, je dobré se zeptat.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chcete-li i vy, milí posluchači, konzultovat tedy příchod nějaké kočičky, kterou máte třeba z útulku, do své domácnosti, můžete se ptát paní doktorky Lucie Skálové. Psát nám můžete na e-mailovou adresu Jejakaje@rozhlas.cz. Posílat můžete také sms ve tvaru r2, mezera, je, jaká je, mezera a text vašeho dotazu. Esemesky posílejte na číslo 90 777 04. Službu provozuje ATS Prah a jedna esemeska vás bude stát čtyři koruny. Chcete-li to udělat úplně nejrychleji, potom vytočte telefonní číslo 22 155 25 25 nebo 24 24 na konci. Můžete se s námi poradit přímo živě teď ve vysílání. Anebo chcete-li si svůj dotaz rozmyslet a poslat nám ho formou chatu, tak se jděte podívat na webové stránky 2.rozhlas.cz.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak bez komplikací zvládnout příchod nového člena naší rodiny, pakliže je tím členem kočička z útulku, o tom si na dvojce Českého rozhlasu dnes dopoledne povídáme s paní doktorkou Lucií Skálovou z veterinární nemocnice AA-Vet a nějaký svůj dotaz už má teď možnost v našem vysílání zkonzultovat někdo z našich posluchačů. Dobré dopoledne.
nejmenovaná osoba
--------------------
Dobrý den. Já vás zdravím. Já bych se chtěl jenom zeptat. Vnuk mně přinesl koťátko, krásný. A mělo teda taky ten svrab, copak to jsme vyléčili, to je v pohodě, ale měli jsme starou kočku taky. To kotě prostě si chtělo hrát a ta kočka to prostě nesnesla a opustila nás. Ale máme i psa, kterej nesnes kočky, to prostě katastrofa, ale pozor, tohle kotě pomalinku k němu chodilo a ten si na ni tak zvykl, že ji začal opatrovat. Ale chtěl jsem se zeptat, je možný, že by to malý kotě potom to nevydrželo a odešlo taky, i když není možný, že odešlo, ale je taky možný, že ho něco přejelo, že jo. Protože běhalo po vesnici. A je to možný, myslíte, že se taky najednou nějak na sebe rozzlobili a to kotě taky odešlo?
Lucie SKÁLOVÁ, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Já si myslí, že ne, protože většinou ve vztahu pes - kočka je kočka dominantní a kočka si se psem většinou poradí, pokud nehrozí víceméně nějaký přímý útok. Takže spíš si myslím, že tady byla nějaká ošklivá náhoda nebo spíš nehoda.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak budeme věřit, že se k vám třeba ještě koťátko, možná už teď tedy dospělý tvor vrátí. Budeme držet palce. Děkujeme. Na slyšenou.
nejmenovaná osoba
--------------------
Tak já vám děkuju a přeju křásnej den.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. A já ve vysílání vítám s dalším dotazem posluchačku. Pěkné dopoledne vám přejeme.
nejmenovaná osoba
--------------------
Dobrý den. Já jsem posluchačka z Prahy. Já jsem dostala od vnuka koťátko, je to kocourek, kterej je vykastrovanej, je mu deset měsíců. A já bych se chtěla zeptat paní doktorky, jestli by mně mohla poradit, je šíleně divokej. Leze po vejškách, po televizi, prostě všude, po skříních, po lednici a nevíme, jak ho zkrotit, jakým způsobem. Jestli by mně mohla nějak poradit, co s tím udělat.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme.
Lucie SKÁLOVÁ, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak poradit vám můžu. Bude to poměrně náročnější. To je prostě přemíra energie, která u těchto mladých koček je, protože pro ně ta energie je životně důležitá, aby si nalovili potravu a opatřili potravu. To znamená hračky. Spoustu hraček, rozvěsit fáborky po bytě, hrát si s kocourem. Víceméně ho utahat tak, aby už ta energie na ty další aktivity nežádoucí nebyla, což ne vždycky člověk má na to náladu nebo čas, ale patří to k soužití se zvířetem, postarat se mu i o zábavu tímhletím způsobem.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tedy vidět, že největšími zásobiteli svých prarodičů jsou evidentně vnuci, kteří přinášejí koťata svým babičkám a dědečkům.
Lucie SKÁLOVÁ, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Nakoupit nejrůznější šplhadla anebo si je doma vyrobit, navěsit tam fáborky, rolničky. Samozřejmě pozor, aby to to zvíře nemohlo spolknout a tímhletím způsobem se snažit tu aktivitu usměrnit.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuju za odpověď a ve vysílání už vítám další posluchačku. Dobré dopoledne vám přejeme.
nejmenovaná osoba
--------------------
Dobrý den. Prosím vás pěkně, já bych chtěla poradit, protože mě velice zaujalo rozhovor paní doktorky, kdy mluvila na téma původní kočička a novej příslušník domácnosti. Mně se to také stalo, že jsem ke kocourkovi, kterýho jsem chovala již několik let, ale původně byl z chalupy, tak stále v pražském bytě byl jakoby smutnej a ptala jsem se veterináře, jestli by mu neprospělo, že byl na venkovský chalupě zvyklý na společenství koček a tak. A on mi jako poradil nebo odsouhlasil, že by bylo dobrý, kdybych tomu kocourkovi stávajícímu obstarala koťátko, nejlépe v barvě, jak byl zvyklej. Tak já jsem dokonce do toho kraje svý kamarádky poprosila, přivezli jsme kotě z dálky asi sto kilometrů ze sídla původní chalupy a od tý doby mám trvalý trápení. Ten původní kocourek zvrací, je nešťastnej, pere s touhletou. Už je to tři roky. To je záležitost tříletá. Já jsem se snažila tu kočičku tu druhou někde umístit, dát ji sousedům, známým. Kočička se mi stále vrací, protože ona nikde nechce bejt. Považuje toto za svůj domov. Ale prostě ten původní kocour se s ní nikdy nesmíří.
Lucie SKÁLOVÁ, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Dá se s tím něco dělat. Nebo dá se alespoň vyzkoušet něco.
nejmenovaná osoba
--------------------
Ano. Tak, to se chci zeptat a budu poslouchat.
Lucie SKÁLOVÁ, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak jsou preparáty právě pro nervózní a vystresované kočky. Jsou to jednak feromony, což jsou látky mikroskopické, které se rozprašují. Můžeme to přirovnat našim deodorantům. Dává se to většinou do zásuvky, rozprašuje to feromony, které mají zklidňující účinek na ta zvířata. Ten přípravek se dá poměrně běžně koupit, ale je to investice řádově stokorun. Myslím si, že mezi 500 a 800 korunami. Ne vždycky to funguje, ale mám s tím poměrně dobré zkušenosti. Stejně tak jsou tablety přírodního původu, které mohou zase působit zklidnění toho zvířete. To bych doporučila vyzkoušet. A druhou věc, kterou bych doporučila vyzkoušet, je rozdělit si doma kočky. Pokud nežijete doma sama, tak si každý z vás vybere jednu kočičku a té druhé si nebude všímat, aby každá kočička víceméně měla toho svého majitele a zároveň každý kocour nebo kočička bude mít svoji misku a bude se to dodržovat. Aby ten kocour si uvědomil, že má svoje místo a že vy ho budete i v tomto směru bránit. To znamená dvě bedýnky s pískem. Sankce, lezeš do špatné bedýnky, přes zadek, vylez z ní, máš svoji. Stejně tak je to s miskou, stejně tak to může být s pokoji, s hračkami a potom samozřejmě s člověkem. Určitě to bude fungovat alespoň pro částečné uklidnění toho vztahu a i ty feromony bych v tomhletom případě doporučila.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Díky za odpověď a ještě stihneme ve stručnosti vyslechnout poslední dotaz dnešní veterinární poradny. Dobré dopoledne. Zdravíme vás.
Ivan
--------------------
Dobrý den. Tady je posluchač z Blanska Ivan. A já vám řeknu takovou věc. My máme doma dva pejsky. Jednoho teda velkýho a jednoho malýho yorkšíra a dva kocoury. A to jsou kamarádi na život a na smrt. Dokonce ti kocouři spí klidně na tom velkým psovi, chodí k němu přes zimu do boudy, ale běda, když se nám náhodou zatoulá cizí kocour na zahradu, tak to by ho ten velkej roztrhal. To je jenom tak pro zajímavost, jak můžou žít kocour nebo prostě kočka a pes.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Soužití kočky a psa. Na to by se určitě daly také napsat romány. Já vám moc děkuju za váš dobře a příjemně naladěný příspěvek. Přeju vám hezký den. Na slyšenou. Paní doktorka Lucie Skálová dnes tady tedy ve veterinární poradně na dvojce Českého rozhlasu tak trochu i jako kočičí psycholožka, protože je tedy vidět, že i v tom soužití je třeba leccos napravovat.
Lucie SKÁLOVÁ, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Kočky jsou osobnosti, takže můžou mít problémy stejně jako lidé.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
S dalšími dotazy, které se týkají nového člena vaší domácnosti, kočičky z útulku, se můžete na paní doktorku Skálovou obracet prostřednictvím našeho chatu na webu 2.rozhlas.cz. Paní doktorko, moc děkuju za návštěvu. Budu se těšit na příště.
Lucie SKÁLOVÁ, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Já bych jenom poděkovala všem, kteří si ty kočky z útulku berou. Děkuju vám všem. Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser