Vyvést někoho aprílem

1. duben 2014

Vystřelit si ze svého bližního v jeden jediný den v roce patří leckde takřka k dobrým mravům. Jak je to třeba v Íránu nebo ve Velké Británii?

Poslat někoho koupit: komáří sádlo, vtipné semínko, semtele, račí lůj, zaječí peří, závaží ke slunečním hodinám, ohýbák na cihly, rovnák zatáček, mezery do žebříků, tekuté hřebíky, formu na knedlíky...

Zhruba před sto lety se touhle více či méně vtipnou zábavou bavili velcí i malí, bohatí i chudí, staří i mladí. A to v jeden jediný den v roce. Vystřelit si ze svého bližního právě 1. dubna, vyvést ho aprílem, patřívalo – a leckde stále patří – takřka k dobrým mravům.

Jak k tomu ale první duben přišel? Verzí je hned několik a těžko říct, která je ta pravdivá. Aprílem se lidé vyvádějí od nepaměti a nejen v naší české kotlině.

Kanada
V některých provinciích se údajně apríl slavil po celý duben. Odtud takzvané „kanadské žertíky“.

Írán
Z doby kolem roku 500 před naším letopočtem, z časů mytického perského krále Jamshida, pocházejí první zmínky o svátku Sizdah Bedar. Třináctého dne nového roku Íránci zvesela vítají příchod jara, oslavují přátelství a provádějí bláznivé kousky. Tento den, připadá na náš 1. duben.

Itálie
Základní kámen aprílové tradice údajně položil sám velký Julius Caesar v roce 46 před Kristem. Tehdy totiž zavedl proslulý juliánský kalendář. Od té doby má rok místo původních deseti měsíců dvanáct a nový rok se z 1. dubna přesunul na 1. ledna. Přelomový rok měl 445 dní a do dějin se zapsal jako rok zmatků.

Velká Británie
Anglosaská tradice přišla s aprílem poprvé ve 14. století. V Canterbuských povídkách Geoffreyho Chaucera napálí liška pyšného kohouta. A stane se to právě na apríla. Od té doby je 1. duben svátkem radosti ze života a počínajícího jara. A také všech bláznů a bláznivin.

Francie
Pravým rodištěm aprílového šprýmování je prý země galského kohouta. Na dvoře krále Karla IX. se v polovině šestnáctého století začal slavit žertovný svátek pod názvem Poisson d'avril, tedy dubnová ryba. Obyčej se rozšířil po celé Francii a přehoupl se i přes hranice do sousední Itálie, a to pod názvem Pesce d'aprile. Smysl celého žertu bylo vystřihnout rybu z papíru, napsat na ni nějaký veselý text a vyhlídnuté oběti ji připevnit na záda, aby o tom nevěděla.

Bavorsko
Tam se údajně slaví apríl od roku 1618. Tehdy se Bavoráci začali oblékat do bláznovských krojů, chodit od jedné chalupy ke druhé, dělat si šoufky ze svých sousedů a koledovat. Za skleničku kořalky, kousek špeku – anebo za pár facek.

České země
Drobné zlomyslnosti a žertíky si u nás lidé 1. dubna provádějí zřejmě už od 16. století. Ovšem první písemná zmínka o aprílu u nás pochází až z roku 1690 z pera jistého Bartoloměje Chrystellia z Prahy.

Aprílovými žertíky se dodnes baví i některá média
Tak například před několika lety vyšel v USA velký inzerát na „Levoruký obří karbanátek“ speciálně vytvořený pro 32 milionů amerických leváků. Ten měl obsahovat tytéž ingredience jako původní, ovšem všechny jsou otočeny o 180 stupňů, aby levákům lépe vyhovovaly. Nový sendvič si prý přišly zakoupit tisíce zákazníků.


autoři: Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová