Vymazal Milan Kundera desetiletí své tvorby i života?

12. červenec 2023

12. července 2023 zemřel světově proslulý spisovatel Milan Kundera. Autor románů Nesnesitelná lehkost bytí nebo Žert žil od poloviny 70. let ve Francii, poté co byl zbaven možnosti literárně působit v normalizaci. Připomeňte si autora reprízou pořadu Jak to bylo doopravdy.

K Československu má přinejmenším zvláštní vztah, a to i přesto, že některá jeho díla byla v brněnském nakladatelství Atlantis v 90. letech znovu vydávána.

Účinkuje: historik Radim Kopáč
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 31. 1. 2020

K mateřské zemi se chová s jistým – ne vždy pochopitelným – odstupem, občanství mu bylo vráceno v roce 2019. Do veřejného prostoru se dostal i díky jistému „skandálu“, který se týkal událostí z 50. let, kdy byl Kundera sympatizantem a propagátorem komunistické ideologie. Jeho vysvětlení ale dosud bohužel nemáme.

Sám ve vydání knihy Žert uvedl: „Jediné, na čem mi záleží z toho, co jsem kdy napsal, jediné, co dovolím znovu vydávat, jsou mé romány.“ A tak se nabízí otázka, co tedy s těmi díly, které nedovolí znovu vydávat? O jaká díla se jedná? A nevymazal tak tím více než desetiletí své tvorby a do značné míry svého života? Vzhledem k tomu, že zhruba čtyřicet let Milan Kundera neposkytuje žádné rozhovory, jsou to otázky, na které není jednoduché odpovídat.

Motiv zrady

Záleží tedy Milanu Kunderovi i na dílech, které odmítá vydávat? Literární historik Radim Kopáč říká: „Jestli Kunderovi na tom, co odmítá vydávat ze svého díla, záleží nebo nezáleží, nevím. Každopádně odmítá vydávat celou řadu děl od roku 1945 až do počátku 60. let. Jde o poezii, jde o povídky, publicistiku, překlady, ediční práce a jde i o drama z roku 1962 Majitelé klíčů.“

Kunderovým rodištěm bylo Brno, rodina hudebního zaměření ho přivedla ke studiu na filozofické fakultě a pak na FAMU, kde vystudoval scénáristiku a režii. Tam se posléze také vrací jako vysokoškolský učitel.

Jednou z jeho prvních sbírek – z roku 1953 – je sbírka Člověk, zahrada širá. „Jeho začátky v polovině 40. let byly surrealistické, ale velmi záhy po roce 1948 se postupně propracoval k pozici přírodního lyrika a zároveň na pozici socialistického realismu. Používá zde i řadu frází socialistického prostředí. Byl bezpochyby mladíkem ambiciózním a jistě věděl, že je třeba s dobou hrát.“

Reakce čtenářů i kritiky byly příznivé, byl spisovatelem „persona grata“. O rok později, bylo to v roce 1954, se Kundera přihlásil do literární soutěže o Fučíkův odznak, kde uspěl. Poté vychází jeho básnická sbírka Poslední máj. V té době byl vyloučen z KSČ (vstoupil tam v roce 1948) a otázkou je, zda právě prostřednictvím svého díla svou pozici nechtěl vylepšit.

Milan Kundera na 5. sjezdu českých spisovatelů v Praze, 1967

Taková byla i jeho publicistická práce, jako např. Kalininovo poučení, o kterém Radim Kopáč soudí: „Byla to ale fráze na frázi, žvást na žvást. Ale v té době začíná pracovat i s avantgardou, tedy že to současné nelze oddělit od toho, co tomu předcházelo. Jednu etapu končí kolem roku 1953 – 1954 a druhou pak kolem roku 1960, kdy vydává svou dizertační práci. A začíná se od poezie obracet stále více k próze. Objevuje se v něm epik, který se propracovává prostřednictvím povídek (Směšné lásky) až k románu Žert.“

Srpnová okupace v roce 1968 se stává jistým předělem v jeho životě, byl znovu vyloučen z KSČ, kam mezitím podruhé vstoupil. Ještě v roce 1970 mu vychází znovu Žert, ale posléze se stává spisovatelem nevítaným, či zakázaným. Odjezd do Francie na literární stipendium pak možná řeší jeho složitou situaci, dlužno dodat, že i v zahraničí byl již v té době známým a renomovaným autorem.

Poté, co mu v roce 1979 bylo odebráno československé občanství, je jeho pozice zakázaného spisovatele stvrzená. Ovšem je třeba dodat, že jeho veřejné vystupování ve Francii se setkalo s kritikou i lidí z československého literárního okruhu, kteří ale byli rovněž v podobné situaci zakázaných autorů, jako byl například spisovatel a překladatel Jan Vladislav.

„U domácí samizdatové, či exilové kritiky to neměl Kundera příliš snadné. Vyčítala mu kdeco, od literární práce až k tomu, že si přičítá body druhých. Zároveň, že také umenšuje svůj obraz let padesátých. Že se stylizuje do pozice, jako někdo, kdo najednou v letech šedesátých prozřel,“ vysvětluje Radim Kopáč a dodává: „Kundera se vskutku tedy už distancoval od toho, co dělal před rokem 1960. Stylizoval se do nepatrného spisovatele, nejsem si jistý, zda bychom v jeho knihách mohli nacházet jakoukoliv sebereflexi. On velmi důrazně odděluje život a dílo umělce a rozhovory více než 40 let neposkytuje.“

Milan Kundera

Nevyjádřil se ani k jistému skandálu z roku 2008, který se týkal jeho osoby, a vracel nás v příběhu do 50. let. Objevily se archivní materiály, ve kterých bylo jméno Milana Kundery v době jeho vysokoškolských studií. Měl udat jistého Miroslava Dvořáčka. Ten byl agentem-chodcem a posléze byl dopaden a uvězněn na více než 20 let. Doplňme, že nešlo o „shánění“ kompromitujících informací na Milana Kunderu, ale historikové Adam Hradilek a Martin Tichý zpracovávali do revue Paměť a dějiny příběh Dvořáčka.

„Možná nejde o to, jak na to sám Kundera reagoval, ale zajímavá je reakce veřejnosti. Na straně jedné kritika ‚útoku na geniálního spisovatele‘ a na straně druhé se krčila hrstka těch, kteří říkali, co když to tak opravdu bylo. On i ve svých literárních dílech opakuje častokrát motiv zrady, byť – připomeňme – odmítá dávat do souvislosti dílo a život umělce,“ říká Radim Kopáč. 

Odpověď na otázku, zda Kundera nevymazal více než desetiletí své tvorby i života, je zřejmá. Vymazal, ale dodejme, že ono dílo stále existuje.

Pořad připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.