Výkonný ředitel KVIFF Kryštof Mucha: Z předávání státních vyznamenání jsem dojatý. Geislerová si ocenění zaslouží
„Když vidíte na jedné straně ty lidi, kteří byli oceňováni, je to obrovská síla. Uvědomíte si, kolik mimořádných lidí v této zemi existuje,“ komentuje předávání státních vyznamenání producent a výkonný ředitel Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Kryštof Mucha. Jakou mají umělci v české společnosti pozici? Měla by evropská muzea vrátit artefakty, které jim nepatří? A proč je podle Muchy nešťastné, že vznikají dva filmy o krasobruslaři Nepelovi zároveň?
Během oslav vzniku samostatného Československa 28. října prezident Petr Pavel tradičně předával státní vyznamenání. Mezi oceněnými v oblasti umění a kultury jsou herečka Anna Geislerová, dirigent Jakub Hrůša, architekt Jan Kaplický in memoriam, dramaturg Petr Oslzlý, herec a dabér Alois Švehlík in memoriam a muzikolog a hudebník Jiří Tichota. Řád Bílého lva udělil prezident herci Zdeňku Svěrákovi.
„Jsem z toho vždycky dojatý,“ přiznává Mucha. „Když vidíte na jedné straně ty lidi, kteří byli oceňováni, je to obrovská síla. Uvědomíte si, kolik mimořádných lidí v této zemi existuje. Obrovské množství lidí, kteří se skutečně snaží svůj život naplnit tím, aby přinášeli něco dobrého,“ poznamenává. „Je to vtipné v kontrastu s tím, kdo sedí v tom sále.“
Vyznamenání pro Geislerovou
Podle výkonného ředitele karlovarského festivalu je důležité, aby takoví lidé byli veřejně oceněni. „Měl jsem radost za lidi, které jsem věděl, že ocení. Jednou z nich byla třeba Aňa Geislerová,“ vyzdvihuje. „Spolupracovali jsme například na filmu Anthropoid. Tehdy na konkurzu převálcovala všechny ostatní herečky,“ vzpomíná.
Čtěte také
„Teď ji pozoruji, jaké produkuje věci, jaké projekty podporuje i tím, že do nich vstoupí jako koproducentka. Úžasně se vyvíjí a je nesmírně pracovitá. Myslím, že si to zaslouží,“ dodává Mucha. Zdůrazňuje přitom pracovitost všech oceněných. „Neznám všechny osobně. Ale ty věci, které dělali, jsou mimořádné,“ konstatuje.
Umělci v Česku? Zlehčovaní i respektovaní
V pořadu Jak to vidí… Kryštof Mucha okomentoval také pozici umělců v české společnosti. „Každé období to má trošku jinak. Třeba předešlý prezident se do umělců často navážel,“ připomíná.
Se změnou politické reprezentace podle něj zpravidla dochází ke změně přístupu k umělcům. Obecně si ale všímá tendence zlehčovat jejich práci. „Mluví se o nich jako o lehkoživkách atd. Na druhou stranu si myslím, že respekt mají ti, kteří si ho zaslouží.“
Čtěte také
A jak se dívá na politickou angažovanost umělců? „Myslím, že už to dneska není správná cesta, protože lidi jsou polarizovaní,“ říká. „Pan Bartoška vždycky říkal: ‚Naštvete naštvané, potěšíte potěšené.‘“
Využívání hlasu umělců pro politické účely je podle Muchy v dnešní době diskutabilní. „Někteří už nechtějí slyšet další a další hlas, kdo z herců a umělců se k něčemu vyjádřil, něco podpořil. Myslím, že polarizace už tomu prostě nenahrává,“ uzavírá.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

