Vyhodit, či sníst? Co o kondici potravin říká datum spotřeby a minimální doba trvanlivosti?

Byť se to možná na první pohled nezdá, mezi dvěma termíny uváděnými na obale potravin je velký rozdíl. Datum spotřeby je přitom velmi přísné. Po uplynutí data spotřeby totiž už není potravina bezpečná. „Takováto potravina by se neměla konzumovat a v žádném případě se nesmí dál prodávat v obchodech,“ upřesňuje redaktor spotřebitelské organizace dTest Jan Maryška.

Naproti tomu datum minimální trvanlivosti znamená, že i po uplynutí vyznačeného data se potravina může za určitých okolností dále konzumovat. „Pokud takový výrobek chceme jíst, musíme si ho nejdříve zkontrolovat. Může být totiž už plesnivý nebo zkvašený.“

Potraviny v kondici

Zatímco plíseň nebo zkvašení nelze senzoricky neodhalit, může v potravině po minimálním datu trvanlivosti dojít i k chemickému rozkladu živin. Nejčastěji podle Maryšky zlobí tuky, které po čase oxidují. Potravina pak nepříjemně nažlukle páchne nebo nepříjemně chutná. Typicky je to třeba problém staré čokolády.

Čtěte také

iROZHLAS

Odbornice: Lidé nerozumí pojmu minimální trvanlivost. Domácnost vyhodí potraviny za 8000

Specifickou skupinou jsou pak mražené potraviny. „Na každé takové potravině je datum, dokdy potravina vydrží v ideálně chladícím mrazáku, tedy pod 18 stupňů. V domácích mrazácích ale může být nastavena teplota nižší. Proto se na obale mražených potravin uvádí tabulka, dokdy výrobek vydrží při určité teplotě.“

Existují ale i potraviny, u kterých se žádné datum spotřeby či minimální trvanlivosti na obale neuvádí. První takovou kategorií jsou potraviny, které vydrží v dobré kondici věky, typicky třeba sůl, cukr, ocet nebo tvrdý alkohol. Na druhé straně stojí výrobky extrémně choulostivé, které se velmi rychle kazí. „Je to hlavně čerstvé ovoce a zelenina a čerstvé pečivo. U těchto potravin se předpokládá, že se zkonzumují do 24 hodin nebo že si kondici spotřebitel ohlídá sám.“

Klobásový jed

A je třeba se bát masových konzerv a botulismu? Takové riziko teoreticky hrozí u masových konzerv, pokud by se do nich dostala bakterie, která produkuje jedovatý botulotoxin. „V současné době je to ale velmi vzácné,“ uklidňuje Maryška. Rizikem jsou podle něj spíše rybí konzervy a histamin, který se po čase může uvolňovat z bílkovin. Výhodou je, že se dá poměrně snadno poznat podle nepříjemného zápachu po rybině.