Vyhlášení republiky bylo do značné míry vyvoláno zpravodajstvím, říká Martin Sekera

„Vyhlášení republiky bylo do značné míry vyvoláno právě zpravodajstvím,“ říká ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera. „27. října totiž rakousko-uherský ministr zahraničí Andrássy oslovil neutrální státy nótou, ve které západním mocnostem nabízel jednání o míru. Rakouská tisková kancelář tuto zprávu ještě večer předala vídeňským listům, ale z nějakého důvodu ji nerozeslala do provincií.“

Rudolfe Habsburku, jenž první si meč vnořil v hruď nám na Moravském poli, dnes z hrobu zříš, jak celá sláva tvá se jako hlína rozpadá a drolí.Venkov, ústřední list Československé strany agrární

Do Prahy se proto informace dostala až příštího dne po deváté hodině ranní zásluhou zahraničního zpravodaje, který ji telefonicky sdělil do Prahy. „Zveřejněna byla na nástěnce Národní politiky, což byl jeden z velkých deníků. To uvedlo do pohybu tzv. vyhlášení státu,“ vysvětluje historik.

Němci neslavili

Zbytek země se o těchto událostech dozvídal až se zpožděním, které už ale bylo mnohem menší než třeba v polovině 19. století. „Nesmíme zapomínat, že už existovala železnice, telegraf nebo telefon. Představy lidí o tom, co se v Praze děje, ale byly i přesto zkreslené. A 28. říjen si proto dělali po svém.“

Velmi taky záleželo, kdo v daném místě žil. „Jinak se o 28. říjnu a událostech konce války psalo v českém tisku, jinak v oblastech se smíšeným nebo německým obyvatelstvem, na Slovensku a už úplně odlišně na Podkarpatské Rusi.“ Nacionalismus český a německý byl totiž už před první světovou válkou velice vyhrocený.

„Československý Národní výbor převzal vládu.“ Německý list Deutsche Zeitung Bohemia 29. října 1918 píše o vzniku Československé republiky|foto: Michael Erhart

Souběžně s 28. říjnem byly dokonce vyhlašovány jednotlivé německé provincie v Sudetech, které se měly stát součástí Německa. „A tato pestrost a složitost pak první republiku dále poznamenala,“ říká ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera.