Všechny ženy od Hanky, Kateřiny, Dity, Colette po Tangu či Leu, jsou moje sestry
Říká to náš dnešní (12. prosince) host Eva Lustigová, dcera slavného spisovatele Arnošta Lustiga, který by za devět dní oslavil své 86. narozeniny.
O svém otci mluví Eva Lustigová zásadně jako o „Arnoštovi.“ Oslovovat tatínka křestním jménem je ale trošku neobvyklé. Proč tomu tak je? „Arnošte jsem mu začala říkat proto, že pro mě vždy byl a je mnohem víc než jen otec.“
Dětství
V dětství dost cestovala, žila v Československu, Izraeli, Chorvatsku, Americe. „Bylo mi smutno, že jsem musela opustit vlast a kamarády z 6B v Kladské ulici. Z druhé strany jsem byla ráda, že jsem se seznámila s novými kamarádkami a začala několikrát nový život, protože tohle každý jazyk umí.“
Nejen otec, ale i její maminka si v duši nesla obrovský životní otřes. Dětství Evy Lustigové ale rozhodně nebylo chudé. „Bylo bohaté. Nemyslím tím materielně, ale zážitky a obsahem našich diskusí kolem rodinného stolu či v posteli. Navíc jsme to měli ve stereu, protože maminka měla stejné trauma. Nakonec začala psát i básně. Bylo to intenzivní.“
Manželky velkých mužů to nemívají vždy lehké. Jak Věra Weislitzová-Lustigová zvládala život se známým spisovatelem? „Myslím, že můj otec byl muž velké ženy, věděl to a proto spolu zůstali. Někdy to bylo těžké, protože si každý šel vlastní cestou, věděl, co chce říct a trval na svém.“
Na obdivu dcery Arnošt Lustig nelpěl
Když člověk vyrůstá v rodině literáta nominovaného na Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu, musí být jeho tvorbou ovlivněn. Eva Lustigová ale upřednostňovala i další romanopisce jako např. L. N. Tolstého, D. H. Lawrence nebo Otu Pavla. „Zaobírala jsem se jinou kariérou a neměla jsem čas věnovat se Arnoštovi jako spisovateli. Musím ale říct, že je teď můj absolutně nejoblíbenější autor.“ Na situaci, kdy četla knihu jiného autora, ale její otec nereagoval ješitně. „Naopak to propagoval. Když mi např. bylo 10, 11 let, donesl knihu, kterou mi sám věnoval Eduard Petiška. Byly to římské a řecké báje. Milovala a četla jsem je v jednom kuse.“
Možná, že knihy jejího otce nebyly zase tak podstatné, protože literární postavy Arnošta Lustiga v rodině jakoby ožívaly. „Nedávno jsem říkala bratrovi, že mám hodně sester a jenom jednoho bratra. Všechny tyto holky, dámy, ženy od Hanky Kaudersové po Kateřinu, Ditu, Colette, Tangu, Leu, jsou moje sestry. Vnímám a cítím to tak.“
Holocaust nevědomky ovlivnil i výběr jejího partnera
Veliká tragédie rodičů se možná nevědomky stala důvodem, proč se nakonec provdala, zprvu za velkého nesouhlasu obou rodin, za Inda. „I když jsem si toho v 25 letech nebyla vědoma, tak je to ten důvod, proč jsem si ho vzala. Vůbec nic o tom nevěděl a já byla první Židovka a Češka, s kterou se kdy seznámil. Potřebovala jsem se od toho vzdálit.“
Veselý nebo smutný?
Když odjel transportem do Terezína, bylo Arnoštu Lustigovi téměř 16 let. Zemřel v r. 2011. Dostal tedy 68 let „k dobru“. Vnímal tak i život? „Určitě. Život pro něj byla karetní hra a představení bez konce, které skončí posledním dechem.“
V přítomnosti lidí byl vždy veselý. Vážnost ho přepadala v okamžiku, kdy byl naopak sám se sebou. Jaký ale byl, když ho obklopovala rodina? „Byl obojí. Někdy jsem byli šíleně blázniví a smáli jsme se tak, že mě bolely tváře. Miminka pak říkal, ať už se tolik nesměji, že budu mít vrásky. Někdy to ale bylo pekelně vážné. Nedávno jsem dočetla knížku Colette. Je na stejné úrovni jako Kateřina Horowitzová nebo Krásné zelené oči. Je to veledílo. Když si člověk přečte jakýkoliv odstavec z této novely, tak už potom nikdy neřekne, že byl Arnošt veselý.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
