Vraždy ze cti v Jordánsku a Palestině

Břetislav TUREČEK:
Pro většinu lidí obvykle znamená příchozí SMSka nějaké příjemné poselství od přátel nebo povzbuzení od partnera. Osmatřicetiletá Palestinka Hiam ale po zazvonění svého telefonu trne hrůzou.

Hiam:
Dříve nebo později tě zabiju. Si sprostá děvka.

Břetislav TUREČEK:
Zase píše bratr. Hiam je z malé vesnice u Hebronu. Před pár lety prý do rodiny přivedla vynikajícího muže, který si vzal za manželku její sestru. Zprvu vše klapalo, jenže pak se svazek rozpadl. Bratr Aid tvrdí, že za všechno může Hiam, že když podnítila sňatek, nese vinu i za potupný rozvod.

Hiam:
Mám už od něj uložených patnáct nebo dvacet zpráv. Píše, že mě nejdřív zmlátí a pak zabije, upálí nebo podřízne, že jsem pro celou rodinu špína a odpad.

Břetislav TUREČEK:
Hiam se teď i se svými pěti dětmi a mužem skrývá v jistém palestinském městě. I mně chvíli trvalo, než jsem ji přes prostředníky přiměl ke schůzce na utajeném místě. Hiam ale není ani zdaleka jediná arabská žena, která se bojí, že ji zavraždí její vlastní rodina. Hodně o tom ví Fadva Chadirová, která vede společnost na podporu venkovských žen.

Chadva CHADIROVÁ, společnost na podporu venkovských žen:
Jen loni bylo v Palestině zaregistrováno padesát osm takzvaných vražd na ochranu cti. To jsou ty úředně podchycené. Pak jsou ale možná až stovky dalších případů, kdy rodina sousedům tvrdí, že dotyčná dívka odjela do ciziny, že je na léčení a podobně.

Břetislav TUREČEK:
Osmapadesát případů ve společnosti, která čítá čtyři miliony lidí, nemusí vypadat jako hrozivé číslo, přesto se v ulicích plných na první pohled inteligentních lidí nabízí otázka, proč se tu tenhle fenomén drží a proč vraždění svých dcer pomáhají často zosnovat dokonce jejich matky?

Chadva CHADIROVÁ, společnost na podporu venkovských žen:
Nejen v Palestině, ale obecně ve východních společnostech je pověst rodiny nadevše. Když má nějaká žena například nevázaný sexuální vztah, v očích společnosti to pošpiní celou její rodinu, a tak se i ženy do těchto vražd zapojují.

Břetislav TUREČEK:
Jednou z největších světových kapacit na takzvané vraždy ze cti je jordánská novinářka Rana Husajníová. Ta ve své zemi také napočítá několik desítek případů ročně. Jak ale upozorňuje, ne vždy se jedná o skutečné vraždy ze cti. Jordánské zákony totiž přes vytrvalý tlak aktivistů dovolují ukládat za takové vraždy nižší tresty než za vraždy jiného druhu, a toho je možné zneužít.

Rana HUSAJNÍOVÁ, jordánská novinářka:
Bratr zabil své dvě sestry. Tvrdil, že šel domů a najednou proti němu ze dveří vyběhl cizí muž. Vůbec ho nepronásledoval. Namísto toho vešel do bytu, čirou náhodou měl u sebe zbraň a sestry zastřelil. Prý proto, že tam s tím mužem dělaly něco nekalého. Byla celá řada svědectví sousedů, že je to výmysl, že šlo nejspíš o snahu zbavit se sourozenců, kteří se spolu s nim hlásili o dědictví. Nakonec ale stejně dostal za obě vraždy jeden rok.

Břetislav TUREČEK:
Rana také vyvrací představu, že se jedná pouze o muslimskou záležitost namířenou jen proti ženám. V jižním Pákistánu bývá při odhalení nemanželského vztahu zavražděna žena i muž. V právě dokončené knize Husajníová rozebírá podobné vraždy mezi hinduisty a sikhy v Indii.

Rana HUSAJNÍOVÁ, jordánská novinářka:
Sama jsem v Jordánsku popisovala pět nebo šest případů zavražděných křesťanek. Ty jsou zabíjeny i třeba v Egyptě, Libanonu nebo Palestině.

Břetislav TUREČEK:
Obě aktivistky se shodují, že detektivům a soudům v Palestině i v Jordánsku se daří stále lépe odhalovat skutečné pozadí vražd a že veřejnost je k těmto činům stále méně tolerantní. Pro skrývající se Hiam ale přichází tento pokrok trochu pozdě.

Hiam:
Nemám strach stanout někomu tváří tvář, bojím se ale, že na mě někdo zaútočí zezadu.

Břetislav TUREČEK:
Břetislav Tureček, Český rozhlas, Blízký východ.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.