Vražda svůdného Itala

Rekonstrukce vraždy
Rekonstrukce vraždy
0:00
/
0:00

Lázeňské procedury nebyly to jediné, co sem Itala na vozíku táhlo. Lákaly ho hlavně místní slečny, které mu dělaly společnost.

V prosinci 1998 přijel do lázní v Luhačovicích 62letý italský občan Paolini Montineli. Jezdil sem pravidelně několikrát do roka. Naučil se dokonce i obstojně česky. Trpěl myopatií, která se projevuje postupným omezováním svalové činnosti horních a dolních končetin. Poslední rok se mohl pohybovat jen s pomocí elektrického vozíku.

I přes svůj handicap byl stále přitažlivý: husté šedivé vlasy, jemné rysy, jasné modré oči za brýlemi s tenkou obroučkou… Budil dojem intelektuála nebo sympatického učitele. Zdání ale někdy klame. Do Čech jezdil za sexem a vědělo se to o něm. Dokud ho nenašli na pokoji mrtvého. Byl skoro nahý, v louži krve.

Pachatel nebyl zrovna opatrný

Kolem těla se povalovaly rozházené věci a střepy z rozbité láhve. Podle rány na hlavě bylo zřejmé, že se jedná o vraždu. Smrt podle znalců nastala před více než 24 hodinami. V pokoji scházela peněženka oběti, peníze a platební karta. Na místě činu se ale našlo několik stop, které mohly souviset s vraždou. I když za sebou zamkl, nebyl pachatel zrovna opatrný.

Na hlavě oběti byly zjištěny tržně zhmožděné rány v počtu více než šesti. Rozsáhlá fraktura lebky po opakovaných úderech pevným předmětem vedla k zhmoždění mozku a k následné smrti. Za pravým uchem a levým pravým lalůčkem jsou patrny krevní podlitiny. Na pravé horní končetině oběti byly nalezeny podlitiny a fraktury článků prstů svědčící o možné sebeobraně.

pitevní zpráva

Na hrdle rozbité skleněné láhve se našly otisky prstů. V pravé ruce oběti ulpělo několik delších světlých vlasů. Na novinách na podlaze se našel otisk dámské boty a v tratolišti krve ležel zlatý přívěšek ve tvaru slona. Pachatelka za sebou zamkla. Na nočním stolku se taky našel lístek s textem: „Poli, dojdu v 21 hodin. Nachystej si prachy, bude sex. Aneta.“

Kdo je Aneta?

Podle lidí z penzionu mohlo jít asi o 20letou blondýnku s vlnitými vlasy až k ramenům, na jedné ruce sádru. Vyšetřovatelé brzy odhalili pravé jméno oné dámy i to, že je ubytovaná v luhačovickém hotelu. Na nočním stolku v jejím pokoji ale našli jen další vzkaz. Psaný dětskou rukou. „Už se těším, jak spolu oslavíme tvoje narozeniny. Koupila jsem ti dárek. Přívěšek slona.“

A následoval obrázek slona s chobotem nahoru. Přesně jako na onom přívěsku, který našli na místě činu. Pokojská vypověděla, že hledaná sádru na ruce skutečně nosila. Ale před třemi dny ji vyhodila do koše. Celou od krve. Ukázalo se, že dotyčnou už vyslýchali policisté z obvodního oddělení v Luhačovicích. Ale nezadrželi ji. Neměla totiž sádru.

Pátralo se po ní dříve

Jak dál zjistili, podezřelá se už víc než půl roku nezdržuje v místě trvalého bydliště. Dokonce se po ní už před půl rokem pátralo. Ukradla totiž matce šperky. Zadrželi ji pak krátce policisté v Ostravě, zlaté šperky našli v místní zastavárně. Podle matky by se mohla nyní pohybovat v Luhačovicích, Uherském Brodě nebo ve Zlíně. Celostátní pátrání brzy přineslo ovoce.

Místo činu

Zadrželi ji v Novém Jičíně. Při výslechu se přiznala, že se pohádali o peníze a ona ho praštila lahví od vína do hlavy a pak ještě kulatou stoličkou. Soudní znalec z oboru psychiatrie zjistil, že netrpěla žádnou duševní chorobou a v době činu nebyla pod vlivem omamných látek.

Trest

Daktyloskopická expertíza jednoznačně prokázala, že otisky prstů na hrdle rozbité sklenice, stejně jako vlasy nalezené v pravé dlani zavražděného, patří obviněné. Krajský soud v Brně ji tedy uznal vinnou z vraždy s úmyslem získat majetkový prospěch a odsoudil ji na 14 let ve věznici se zvýšenou ostrahou.

Účinkují: Otakar Brousek ml., Simona Postlerová, Martina Hudečková, Anna Theimerová, Václav Knop, Adam Ernest, Jitka Jirsová

Scénář: Jitka Škápíková a Vladimír Matoušek

Režie: Dimitrij Dudík

Zvuk: Petr Šplíchal

Spustit audio
autoři: Jitka Škápíková, Rostislav Taud, Vladimír Matoušek