Vosáhlova vila v Dašicích působí jako malý zámek

2. září 2023

Přestože se Vosáhlova vila stala v roce 1958 kulturní památkou, desítky let chátrala a hrozil jí zánik. Opět by ale měla získat důstojnou podobu. Takovou, jakou jí vtiskl známý architekt Jan Vejrych.

V nízké okolní zástavbě Dašic a zejména vedle průmyslového areálu působí Vosáhlova vila jako zjevení. Dům ve stylu novorenesance ze samého počátku minulého století působil ale vždy výjimečně. I to byl samozřejmě záměr dašického rodáka Josefa Vosáhla. Takové sídlo si mohl dovolit. Díky svým zkušenostem, píli a úspěšnému podnikání.

Vilu si nechal v severním cípu Dašic postavit továrník Josef Vosáhlo v letech 1900 až 1901. Tehdy už to byl velmi movitý podnikatel. „Josef Vosáhlo byl typ člověka, kterému se říká self-made man. Z malých, nuzných poměrů se totiž sám vypracoval vlastní pílí k velkému bohatství a navíc byl i velmi uznávaným člověkem, co se týče společenského postavení,“ vysvětluje historik umění Pavel Panoch.

Úspěšný podnikatel

Josef Vosáhlo pocházel z Dašic a byl synem řezníka. Vyučil se v řemenářském řemesle a už jako velmi mladý se vydal do světa. Cestoval do Vídně, Lublaně, Budapešti, působil také na Balkáně, své zkušenosti sbíral v Sofii, Bukurešti, ale i Cařihradu. V roce 1866 se rozhodl, že se vrátí do Dašic, kde si založí průmyslovou dílnu a vlastní koželužnu. Odběratelem jeho výrobků byla armáda, ale o kožené hnací řemeny měly, vzhledem k rychlému růstu průmyslové výroby, také cukrovary nebo tkalcovny.

Kuželky zábradlí prvního patra Vosáhlovy vily

Se záměrem postavit v Dašicích reprezentativní vilu se Josef Vosáhlo obrátil na velmi uznávaného architekta Jana Bedřicha Vejrycha. Ten už měl v devadesátých letech 19. století za sebou řadu významných projektů. Byl autorem novostaveb soukromých vil, ale hlavně veřejných budov v novorenesančním stylu.

„Jan Vejrych patřil v 90. letech 19. století k vyhledávaným architektům. Mladočeská strana, která tehdy vítězí ve volbách, si vytkla za cíl, že postaví celou řadu nových radnic v duchu národního slohu české neorenesance, ve které se právě Jan Vejrych etabloval. Mezi jeho nejznámější projekty tak patří stavby radnic v Pardubicích, Kolíně nebo Kladně, obecní domy v Chlumci nad Cidlinou či ve Slaném. V rámci slovanské vzájemnosti ale Jan Vejrych působil i v dalších zemích, jeho dílem je například Národní dům v Mariboru, další stavby najdeme i dál na Balkáně,“ doplňuje Pavel Panoch.

Prodej za pět minut dvanáct

Vosáhlova vila má impozantní průčelí. Sklenuté vstupní prostory zdobí plastiky, nad nimiž je umístěný jeden z balkonů s balustrádou. Ozdobou Vosáhlovy vily je ovšem věž. „Je to dominantní vertikální akcent, věž měla okrasně obedněné vyhlídkové patro a dlátkovou střechu, která vyrůstala ještě do jehlancové střechy. To byl prvek, který Jan Vejrych s oblibou používal na řadě staveb, jak pro privátní klienty, tak i města,“ dodává Pavel Panoch.

Klenba vstupní chodby Vosáhlovy vily

Po roce 1948 byla vila znárodněna. Vznikla tu opravna zemědělských strojů a sklady. Postupně dům zchátral natolik, že se zřítila střecha, do objektu zatékalo. Zničily se tak značné plochy parket nebo omítky. Přestože byla vila v roce 1958 prohlášena za kulturní památku, probíhaly tu jen drobné opravy. V roce 2009 došlo k prodeji vily. „Skoro deset let dům opravujeme, má novou střechu, vyměňujeme postupně okna, snažíme se zachovat původní ráz vily v rámci možností,“ vysvětluje spolumajitel Michal Tyasko.

Z věže Vosáhlovy vily je vidět daleko do kraje

„Ve Vosáhlově vile bychom po rekonstrukci rádi zřídili stomatologickou ordinaci, včetně výroby zubních implantátů a protéz. V dalším patře by mohl být kosmetický salon, v podkroví pravděpodobně vzniknou malé byty. Samozřejmě rekonstrukce domu, tak abychom se drželi jeho historické podoby, je nákladná, vyžaduje čas i peníze,“ dodává Michal Tyasko.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.