Vnitroměsto – následuj svého performera v pražských ulicích
Vnitroměsto patří k těm projektům, které si užijete, ale plnohodnotný článek o něm napsat nemůžete, protože nechcete nic zásadního prozradit. Za (alespoň) krátkou pocitovou reflexi nicméně stojí.
Premiéra se odehrála 5. června pod hlavičkou divadelního uskupení Pomezí, které dlouhodobě přináší interaktivní a zejména imerzivní inscenace. Tentokrát šlo o rezidenci studentů Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU v čele s režisérem Ludvíkem Pízou. Základní popis uvádí, že „diváci absolvují inscenovanou procházku napříč rozmanitými lokalitami pražské Florence“. Tvůrci „skrze práci s vjemy, detaily a pozicemi v prostoru nabízí novou optiku nazírání města“, což se jim daří skvěle. Několik průvodců vodí malé skupinky účastníků, kteří dostávají různé pokyny. Za hodinu a půl ale prožijete i mnoho okamžiků zastavení, oddychu, pozorování. Chodí se hlavně venku, podíváte se také do metra a na závěr je připraveno přírodovědné okénko. Využití techniky, která může zkolabovat, je naštěstí přiměřené.
Mladí umělci svým počinem poukazují na prostý fakt, totiž že projít si některou část Prahy jen tak, bez spěchu a směřování do konkrétního bodu, má velký smysl. Člověk vnímá okolí a má čas a chuť zajímat se o drobnosti, které jindy snadno přehlédne. Divadlem se najednou stává vše – pán venčící psa, líbající se dvojice, žena s těžkými nákupními taškami, mladík na skateboardu. Performeři dění kreativně zpestřují, ať už pohybově, či zvukově. Ráda bych například vyzdvihla moment, kdy zapojují městskou hromadnou dopravu, což je odvážné a může to být (jak dobře vím z vlastní zkušenosti) dokonce poměrně dramatické – s trochou nadsázky se dá říct, že nelze vyloučit „autorské herectví tramvaje“, která nemusí přijet včas, případně vůbec.
Závěrečné doporučení: pokud se rozhodnete pro „ponor“ do Vnitroměsta, vezměte si pohodlné oblečení a obuv, sluchátka a roušku. Šťastnou cestu!
