Vlastimil Vondruška: Návštěva veřejných záchodů bývala společenská událost. Domlouvaly se tam obchody

Starověk byl podle historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky mnohem kultivovanější, než si připouštíme. „Mnohé starověké civilizace byly vyvinutější než leckterá středověká města,“ myslí si.

Na Krétě byly nalezeny veřejné toalety, které měly pro pohodlí dřevěná sedátka a jednoduchá splachovadla. V Indii, kde bylo dostatek vody, protékala voda pod jednotlivými otvory kontinuálně. V Egyptě jako veřejná toaleta sloužil Nil a v mnoha případech slouží dodnes. Přesto se dochovaly trůny, které sloužily pro potřeby samotného faraona.

Společenská událost

„O antice a způsobu života se psalo hodně. Potrpěli si na své intimní konání, které brali jako společenskou činnost. Veřejné záchodky sloužily nejen k vykonání potřeby, ale zároveň jako místo, kde se domlouvaly obchody a hovořilo o politice.“

V těchto místech se soustředili i umělci. Pokud přišel patricij, ihned se k němu přiblížilo několikero umělců, kteří mu začali recitovat a hrát na umělecké nástroje doufajíc, že je zahrne svou přízní.

„Situace došla tak daleko, že senát musel vydal vydat vyhlášku, aby umělci nemohli pronásledovat patricije. Budovy byly kamenné, s mramorovým obložením a tudíž skýtající dostatek chladu v jinak velmi horkém letním počasí jižní Evropy.“

Zpoplatnění nebyl správný krok

Každá doba má své finanční krize. Za císaře Tibéria se stalo, že náklady vysoce převyšovaly možnosti státní pokladny. Zavedl proto poplatky za jinak bezplatné veřejné záchodky. Společnost se proti tomu velmi bouřila. Když mu senátoři tento čin vytýkali, sáhl do pokladnice, ukázal jim peníze a řekl: „Podívejte, nesmrdí a my je potřebujeme.“

Ve středověkém Londýně byla celá sanitární síť vybudována jako podnikatelský záměr. Jenomže Londýňané nechápali, proč mají za něco takového platit, když na ulici mohou potřebu vykonat zdarma. Za rok tak přišlo pouze 17 lidí. Radnice se tedy rozhodla zpřístupnit je bezplatně. I v tomto případě neuspěli, protože je obyvatelé Londýna považovali za ponižující a tak nakonec museli vyplácet malé sumy každému, kdo je navštívil, aby vůbec někoho nalákali.

Jiný rozměr hygieny 

Celý způsob života ve středověku byl ve srovnání s antikou ústupem od civilizačních návyků. Nebyl ale tak špinavý, jak si představujeme. Individuální hygiena byla na velmi vysoké úrovni. Velmož nemohl přijít na hostinu špinavý. Ale co se veřejného prostoru týče, ten je vůbec nezajímal. Ulice byly plné odpadků a občané neměli potřebu výměšky po sobě uklízet.

Je známo, že ještě v 16. století staroměstská rada zakazovala měšťanům, aby ráno vylévali z okna své nočníky. „Všichni považovali za normální vykonat potřebu na veřejném prostranství, třeba i na rynku. Často se také řešili soudní spory „o zlití“, kdy majitelé domů polévali ty, kteří vykonávali potřebu kolem jejich budov a nutno podotknout, že postižení často spory vrhávali,“ říká historik Vlastimil Vondruška.

Potřeba se vykonávala přímo na hostinách

„Ve středověké vyšší společnosti existovala zařízení, paravety, jejichž český překlad zní „výsernice.“ Jednalo se o výstupek, který byl předsunut před zeď domu. Přes otvor byla položena deska s otvorem, kterým se potřeba vykonávala. Prevét neměl dveře. Toto konání se nepovažovalo za nic, co by se muselo skrývat. Často byly v sálech a síních, kde se konaly hostiny. Hodovník vstal od stolu dál diskutoval, povídal si a hádal se, ale přitom vykonával potřebu. A odtud také pochází urážka prevít,“ uzavřel rozhovor Vlastimil Vondruška.