Vladimíra Dvořáková: Stálo by za to, kdyby prezident některé myšlenky z vánočního projevu rozvedl

29. prosinec 2017

Byl vánoční projev Miloše Zemana prezidentský, nebo předvolební? A byla v něm nějaká vize?

„Projev mě překvapil především tím, že byl velmi krátký. To nebývá zvykem. A tím, jak byl krátký, nebylo mnoho otázek rozvedeno, byly pouze velmi stručné. A přitom jde o složité otázky úzce související se způsobem vládnutí v naší zemi. Stálo by za to, kdyby je trochu víc rozvedl,“ říká Vladimíra Dvořáková.

„Přišlo mi to spíš jako v předvolební rovině, kdy se říkají už jenom základní body volebního programu a moc se nepočítá s tím, že by šel volič do hloubky. Viděla bych tam vliv předvolební kampaně. Na druhou stranu si neumím představit, že by se prezidentský kandidát choval tak, že před volbami není.“

Vize skandinávské země

Byla podle ní v projevu nějaká vize? „Miloš Zeman se sám přihlásil, že má vizi a že je mu vytýkáno, že o ní nehovoří. Vizi života ve skandinávských zemích. Zmínil sice vysoké daně, ale velmi výrazné financování zdravotnictví, školství... Já bych velmi ráda žila v podobné zemi, jako jsou ty skandinávské, ale zase to nebylo nijak rozvedeno,“ upozorňuje Dvořáková.

„Není to totiž jenom o daních a o výdajích. Skandinávské země jsou země s nejnižší korupcí v Evropě. To má dopad také na to, že mají velmi profesionálně zavedenou státní správu. Tam není možnost, aby prezident jmenoval premiérem člověka, který je trestně stíhán.“


I když Miloš Zeman říká, že volební kampaň nedělá, už jenom to načasování svolání sněmovny, kdy byla podána demise, kdy poté byl jmenován premiér, kdy poté se zase přijímali jednotliví ministři a byla jmenována vláda i to, že toho 10. až těsně před těmi volbami bude hlasování o důvěře. Navíc má přijít do sněmovny a mít tam zásadní projev. Ale je to všechno legitimní. Jsou to velmi promyšlené kroky.Vladimíra Dvořáková

Podivné prezidentovo okolí

„Také by nemohlo nastat, aby třeba v rámci ekonomické diplomacie se najednou ukazovaly podivné netransparentní kontakty lidí, kteří fungují v okolí prezidenta, na jiné skupiny lidí v zemích, kde je oligarchická struktura. My jsme teď skutečně na rozcestí, jestli nebudeme jen montovna,“ říká Dvořáková.

„A poslední věc: Nedokážu si představit, že by ve skandinávských zemích fungoval funkcionář, jako je kancléř pana prezidenta, který pět let nemá bezpečnostní prověrku. Přitom se z titulu své práce musí dostávat k velmi citlivým informacím bezpečnostním, i ekonomické bezpečnosti.“

To by se ve Skandinávii stát nemohlo

„Skandinávské země jsou úspěšné právě proto, že mají právní stát, že dodržují právo, že mají dobře nastaveny instituce, že mají profesionální a efektivně působící státní správu, a že když někdo selže, což se stane v každé zemi, mají okamžitě řešení. A není možné, aby se vyšetřování zpochybňovalo s tím, že je to jenom politický útok,“ uzavírá.

autoři: všt , Vladimíra Dvořáková , rota
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.