Vladimíra Dvořáková: My nemáme koncepci ničeho
Hlasujeme o radarech, ale nemáme jasnou představu o obraně. VŠ titul můžete dostat téměř na cokoli. A učit nás budou asi jen důchodci.
„Tady se od začátku koncepce odmítaly,“ říká Vladimíra Dvořáková. Vemte si třeba naši diskusi o obraně.
„My přemýšlíme o tom: budou tady vojska, nebudou tady vojska. K čemu? Co my tam děláme? V rámci jakého obranného systému?“
Školství se řítí do pekel
Podle politoložky Dvořákové nemáme ani jasnou představu o školství. Před šesti sedmi lety tehdejší premiér Topolánek usilovně bojoval za nabírání dalších a dalších studentů. „Přitom to bylo jasný, že je to cesta do pekla.“
Dnes je tak možné získat spoustu bizarních titulů i za neuvěřitelně krátkou dobu. Proč neexistuje oficiální ranking vysokých škol a univerzit: excelentní, akceptovatelný průměr a podprůměr, šrot?
„Zákon to akreditační komisi neumožňuje,“ vysvětluje Dvořáková. „Je také otázka, co je exceletní.“ Škola totiž může produkovat například kvalitní bakaláře, ale špatné doktorandy.
Pozitivně ale politoložka hodnotí, že již řada zaměstnavatelů vnímá, kdo přichází z jakých škol. „A musím říct, že už absolventi určitých škol začínají mít problémy.“
Problém může být i v učitelích. Na VŠ totiž zůstává spousta pedagogů už důchodového věku. Doktorandi nejsou motivovaní na školách zůstat. Omezené jsou i prostředky na vědu.
Kovářova kobyla na pedagogických fakultách
Nejhorší situace je paradoxně na pedagogických fakultách. „Mně je těch lidí hrozně líto. Ti učitelé tam učí obrovské množství studentů, obrovské množství hodin. Nemají vlastně moc šanci dostat se ke grantům, k vědě.“
Je to takový začarovaný kruh, kdy kvalita nejde nahoru, ale přitom to není v tom, že by ti lidé nechtěli dělat. „Ta práce je náročná a hodnocená dost špatně,“ uzavírá Dvořáková.
Co vše se odkrylo rok po pádu vlády? Poslechněte si v iRadiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.