Vladimíra Dvořáková: Lustrační zákon je přežitek. Dnes má hlavně symbolickou hodnotu
Komunisté opět navrhují zrušení lustračního zákona. „Třicet let po pádu režimu lustrace ztrácejí praktický smysl. Máme nové klientelistické vazby,“ souhlasí politoložka.
„Souhlasím s tím, že lustrační zákon má symbolickou hodnotu a ukazuje distanc od minulosti,“ říká v pořadu Jak to vidí... politoložka Vladimíra Dvořáková.
Zákon byl v roce 1991 přijat proto, aby lidé úzce spjatí s bývalým režimem, kteří měli mocenské vazby na StB nebo zastávali vysoké stranické funkce, nemohli ovlivňovat politiku a ohrozit demokratický vývoj v zemi.
Politoložka připomíná, že třicet let po revoluci se podle ní už stihly vytvořit úplně jiné klientelistické vazby, které mohou ohrožovat bezpečnost republiky. Navíc lidem, kterých se lustrační zákon týká, je dnes minimálně kolem 50 let.
Máme už jiné nástroje
„Že by nově do justice nebo policie vstupovali lidé, kterým je padesát, je nepravděpodobné,“ domnívá se Dvořáková. Upozorňuje, že právo udělovat prověrky pro klíčové pozice ve státní správě má Národní bezpečnostní úřad.
Ten by měl i bez ohledu na lustrační zákon zvažovat někdejší členství prověřovaných osob v KSČ jako potenciální bezpečnostní riziko. Lustrace se podle Dvořákové často stávaly jen politickým nástrojem před volbami a zbytečně odváděly pozornost od aktuálních problémů.
Další témata rozhovoru: rozšíření pravomocí NKÚ; dozvuky kontroverzní volby ombudsmana; odchod Jaroslava Foldyny z ČSSD; nejasnosti kolem armádních zakázek; fragmentace politické scény.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
