Vítězslava Kaprálová každého uhranula. Proto jsem o ní napsala hru, říká spisovatelka Tučková
Proslavila se především jako autorka knížky Žítkovské bohyně. Posledním dílem Kateřiny Tučkové je ale divadelní hra Vitka pojednávající o životě skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové. Jak na nápad přišla?
„Vždycky se to nějak setkalo. Když načítám věci na aktuální knížku nebo výstavu, tak jsou vidět nějaké momenty, které mě zajímají. Takto jsem o příběh Vitky zakopla při několika příležitostech, ať už to bylo čtení beletrie nebo knih o Brnu ve 20. století,“ popisuje Kateřina Tučková.
Proč divadelní hra?
„Říkala jsem si, že Vítězslava Kaprálová musela všechny uhranout, tak jsem si kladla otázku, co v ní bylo. Pak přišla příležitost spolupracovat s divadlem Husa na provázku, sáhla jsem po tomto příběhu.“ Jedním z důvodů, proč příběh zpracovala pro divadlo, byl i fakt, že mohla uvést nejen její životní příběh ale i hudbu.
Pečlivá příprava
Příprava byla zase velmi pečlivá. „Šla jsem po všem, co už o ní bylo publikováno. Taky jsem šla do archivů Moravského zemského muzea do oddělení hudby, kde je uschována její pozůstalost, deníky, básně, partitury, korespondence. A potom, jako obvykle, jsem se na to všechno snažila zapomenout, aby zbyl prostor i pro mě v rámci jejího příběhu.“
Související
-
Žena-skladatelka? A dirigentka? Neslýchané! Osudové ženy: Vítězslava Kaprálová
Za svůj jen 25letý život toho skladatelka a dirigentka stihla až neuvěřitelně hodně.
-
Vitka: Člověk nespoutaný a nekonvenční, který se ničeho nebojí.
Výjimečný osud talentované Brňačky ožívá na prknech Divadla Husa na provázku.
-
Kateřina Tučková: Píšu, abych si osahala určitou historickou dobu
Hostem Dvojky a Martiny Kociánové byla Kateřina Tučková, kurátorka a autorka jednoho z nejprodávanějších románů v loňském roce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
