Víte, co pijete? S nekalými praktikami obchodníků s vínem zatočila novela zákona
Před rokem začala platit novela zákona o vinohradnictví a vinařství, která měla ukončit nekalé praktiky některých prodejců. Jaké přinesla výsledky, zjišťoval pořad A DOST! internetové televize Stream.cz.
Češi rádi pijí, a to nejen pivo, ale také víno. Oblíbené jsou i vinotéky se stáčeným vínem a právě na ty se před několika lety intenzivně zaměřila při svých kontrolách Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Jejím cílem bylo zamezit pančování vína nebo falšování země jeho původu.
Víte, co pijete?
Při každoročních kontrolách vína, při nichž SZPI odebírá kolem 12 až 15 set vzorků, bylo zjištěno, že kolem 35 až 43 % z nich bylo nevyhovujících. Byly buď ředěné vodou, nebo přislazované cukrem, případně doplněné o umělá aromata.
„Týká se to často například mezi lidmi oblíbeného sladkého aromatického vína Pálava. Toho se v naší zemi v žádném případě nevypěstuje tolik, kolik se prodává ve všech vinotékách. Proto přidáte cukr, aroma a máte Pálavu,“ popisuje Jan Tuna, moderátor, scenárista, dramaturg a režisér internetové televize Stream.cz, podle nějž SZPI odhalila při kontrolách i vína, která byla při tom procesu výroby naředěna vodou až z 80 procent.
Už žádné víno „bez papírů“
„Dominantním způsobem transportu vína byl donedávna takzvaný keg sud, tedy znovu plnitelný hliníkový obal o objemu 25 nebo 50 litrů,“ vysvětluje Pavel Kopřiva ze SZPI. „Největší nevýhodou tohoto způsobu je, že je velmi snadné zaměňovat obsah sudu, aniž by to bylo poznat z průvodní dokumentace. Jinými slovy u keg sudů s vínem není možné kontrolovat, jestli existuje souvislost mezi tím, co si spotřebitel přečte na etiketě ve vinotéce, co je uvedeno v průvodní dokumentaci a co je skutečný obsah sudu.“
Další nekalou praktikou je falšování země původu, kdy prodejci vydávají například španělská nebo moldavská či maďarská vína za vína z Čech a Moravy, která tuzemští spotřebitelé jednoznačně preferují. Potravinářská inspekce umí nyní díky nukleární magnetické rezonanci určit zemi původu vína, stejně jako jeho přesný botanický původ, tedy z které odrůdy nápoj pochází.
Podvádět už se nevyplatí
Tyto praktiky poškozují jak spotřebitele, tak poctivé výrobce a prodejce vína. Proto vznikla novela zákona o vinohradnictví a vinařství, která stanovila regulační mechanismy pro trh s vínem. V účinnost vstoupila přibližně před rokem a už nyní je jasné, že přinesla pozitivní výsledky.
Po zavedení nových opatření klesl počet nevyhovujících vzorků z 35 až 42 % na méně než polovinu a pohybuje se nyní 20 %. Navíc u nejzávažnějších prohřešků, tedy u případů falšování, klesl podíl dokonce několikanásobně.
Podle Pavla Kopřivy se nenaplnily ani obavy některých kritiků novelizace, kteří se obávali, že bude pro provozovatele vinoték likvidační. Podle dostupných informací se naopak počet registrovaných provozoven meziročně zvýšil.
Jaká opatření zavedla novela zákona o vinohradnictví a vinařství?
1/ V keg sudech mohou nyní distribuovat víno pouze dva typy subjektů, a to přímí výrobci nebo přímí dovozci. V obou případech jde o subjekty jednoznačně zodpovědné za obsah keg sudu. Už tedy nemůže docházet k tomu, že se výrobce a prodejce vzájemně obviňují ze záměny obsahu.
2/ Nově zavedená uskladňovací povinnost pro dovážené nebalené víno stanovuje, že ten, kdo dováží víno například v cisterně ze zahraničí, musí toto víno nahlásit SZPI a ponechat jej ve své provozovně po dobu následujících deseti dní, aby inspektoři mohli odebrat vzorek. Všichni nepoctivě smýšlející dovozci tedy vědí, že by jim inspekce mohla prodej obrovského množství dovezeného vína zakázat. A proto od této praxe sami upouštějí.
