Vít Richter: Český čtenář má mnohem menší výběr než německý

Čestný předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR a ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR Vít Richter se o budoucnost neobává.

„Od roku 1992 až do loňska návštěvnost knihoven trvale stoupala. Ročně nás navštíví 24 miliónů lidí, takže knihovny jsou suverénně nejnavštěvovanějším kulturním zařízením,“ vypočítává Richter.

V současnosti se staví hodně nových knihoven v ČR i v zahraničí. „Trendem je, aby knihovny byly nejen prostorem pro knihy, ale aby se v nich dalo studovat a setkávat. Knihovna budoucnosti je informačním, vzdělávacím, kulturním a dokonce i kreativním centrem,“ říká Richter.

Jaký je největší hendikep českých knihoven? Podle Richtera jsou to nedostatečné peníze na nákup nových knih. „Český čtenář má mnohem menší výběr než německý.“

Kniha - knihy - knížky - knihovna|foto: Creativ Commons Attribution-NonCommercial 2.0 Generic, nate bolt

Do knihoven nejvíce chodí mladí lidé a senioři. Na opačném pólu jsou lidé ve středním věku, protože kvůli zaměstnání nemají na četbu čas.

„Podle našich výzkumů lidé čtou stále stejně. Četbě u dětí velmi pomáhají filmová zpracování. Příkladem je fenomén Harryho Pottera,“ říká Richter.

Cílem je zdigitalizovat úplně vše

V ČR se knihovny digitalizují od poloviny 90. let a zatím je zdigitalizováno více než 100 miliónů stran, což je zhruba 300 tisíc svazků knih. Náklady dosud činí přes 700 miliónů korun.

Podle Richtera je to pořád jen velmi malá část. Roční knižní produkce v ČR je kolem 16 tisíc svazků, a to nepočítáme noviny a časopisy.

V Národní knihovně máme projekt webarchiv, kde se archivuje postupně veškerý český web.

Díky digitalizaci jsou materiály přístupnější pro širokou veřejnost. Digitalizaci si můžeme představit jako skenování a slouží zároveň jako ochrana starších dokumentů, rukopisů, knih, protože se už na ně v budoucnu nemusí sahat.

„Přednostně digitalizujeme ohrožené dokumenty – rukopisy, staré tisky. A také noviny a časopisy, protože novinový papír se velmi rychle rozpadá a je odsouzen k zániku,“ vysvětluje Richter.

Nepříjemným limitem u digitalizovaných knih jsou autorská práva. „Platí totiž pravidlo, že nelze zveřejnit zdigitalizované dílo, pokud neuplynulo 70 let od smrti autora. To je rozdíl oproti papírovým knihám, které knihovny mohou půjčovat neomezeně bez ohledu na autorská práva.“

Richter se neobává ani konkurence elektronických knih. „Odhadujeme, že elektronické knihy budou spíše doplňkem tradičních knížek,“ uzavírá v Interview Plus Vít Richter.