Víc svým učitelům věřte! Vzkazuje pedagožka rodičům všech školáků

Učitelé s platy dlouhodobě nejsou spokojeni.
Učitelé s platy dlouhodobě nejsou spokojeni.
Nový školní rok je tady… v jaké kondici je dnes české školství? Podaří se někdy vyvážit počty žen a mužů kantorského sboru na školách a je tolik diskutovaná inkluze vhodná pro všechny handicapované děti?

„Jsem přesvědčena, že stav na našich školách rozhodně není tak špatný, jak se o tom všude mluví,“ říká Irena Smetáčková, která učí budoucí učitele psychologii.

Nejvíc ji ale vadí klesající prestiž učitelské profese, která má hned několik důvodů. Absolutní převaha ženského pohlaví, nízké platy a otevírání dveří škol rodičům. „Do oblasti ryze profesionální pouštíme laiky. K dobrému rozhodnutí totiž musíte mít speciální, odbornou kvalifikaci. To se mi moc nelíbí.“


Irena Smetáčková, pedagožkaVe společnosti vznikl pocit, že jsou školy a priori špatné a tak jim může každý radit. Víc spoléhejte na učitelskou profesionalitu a taky jim věřte!

Učitelky vs. učitelé

O feminizaci českého školství se už toho namluvilo hodně. Mohou za to prý předsudky, podle kterých je ženě biologicky dáno, aby o děti, hlavně ty menší, pečovala. „Je to jen stereotypně zažitá představa. Člověk se totiž dobrým učitelem nenarodí, musí na sobě pracovat. Taky pomůže, pokud má talent a osobní motivaci.“

Většímu zájmu mužů o kantorské povolání by mohlo pomoci avizované zvyšování mezd. Ze zahraničních průzkumů totiž podle Smetáčkové vychází, že pestrý učitelský sbor je ve vzdělávání taky efektivnější.

„Jako je každé dítě jiné, je jiný i vyučující. Je hodně důležité, aby si každé dítě našlo nějakou tu spřízněnou učitelkou duši, která ho pak dál motivuje.“ Ostatně, sami si vzpomeňte na svá školní léta a učitele, který někomu seděl, dalšímu ne.

Irena Smetáčková

S totální inkluzí nesouhlasím

Co pedagožka říká na tolik diskutovanou inkluzi, tedy integraci handicapovaných dětí do běžných tříd? „Hlavně na základních školách je společné vzdělávání důležité. Děti se musí naučit reflektovat skutečnost, že je každý z nás jiný.“ Pokud má učitel na pomoc handicapovaného dítěte pedagogického asistenta, dá se to prý zvládnout.

Na druhou stranu, není příznivkyní ani totální inkluze, podle které se mají všechny děti s handicapem přesunout do lavic běžných tříd. „Záleží totiž na konkrétních povahových vlastnostech; dravější postižené dítě pojede na maximum, zato dítě úzkostné se bude postupně horšit. Mám takovou zkušenost,“ dodává Irena Smetáčková.

Víc uslyšíte v Archivu pořadů.