Víc budeme mluvit o Číně než o Rusku, to už je dnes upadající hráč, předpovídá exdiplomat Landovský

6. únor 2025

Volodymyr Zelenskyj to řekl jasně. Pokud Severoatlantická aliance nepřijme Ukrajinu jako člena, Kyjev by měl dostat zpět jaderné zbraně, aby mohl v budoucnu odstrašit Rusko od dalšího útoku. Jakub Landovský, šéf středoevropské pobočky Aspen Institute, je ale přesvědčený, že k tomu nedojde. „I když prezidenta Zelenského chápu. V historii Ukrajina vyměnila jaderné zbraně za bezpečnost garantovanou ostatními vlastníky těchto zbraní,“ připomíná pro Český rozhlas Plus.

Jakub Landovský, ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý český velvyslanec při NATO

Jedním ze států, který se této dohodě podílel, byla i Ruská federace. Ta ale na Ukrajinu před třemi lety zaútočila.

„Ten slib byl základním stavebním kamenem ukrajinské jejich bezpečnosti. Dnes Kyjev ví, že slib už neplatí. A logicky žádá nějakou kompenzaci,“ vysvětluje bývalý velvyslanec při NATO Landovský. Podle něj je požadavek Zelenského logický, jaderné velmoci si ale nebudou přát, aby se jejich klub rozrostl.

Zmíněnou smlouvu o tom, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní výměnou za „mizivé množství peněz a slib nedotknutelnosti hranic“, podepsaly také Spojené státy, připomíná někdejší diplomat. 

„Hlavní snahou tehdejší americké vlády, designéra tohoto závazku, bylo dostat arzenál Sovětského svazu, který se rozpadem svazu dostal do držení několika zemí a nešlo jenom o Ukrajinu, pod jednu střechu,“ vysvětluje a doplňuje:

„Pak ale došlo k porušení slibu jak ze strany Ruské federace, a to agresí, tak ze strany ostatních garantujících, kteří neposkytli Ukrajině dostatečnou součinnost, aby k tomu nedošlo.“

Čtěte také

Za posledních třicet let bylo podle Landovského spácháno vůči Ukrajině mnoho chyb. V určitém smyslu by tak měl Západ být Ukrajině zavázán alespoň do budoucna. 

„Jaderné zbraně a dohody o nich, to není jenom kus papíru. To je i vzájemná mocenská rovnováha v oblasti jaderného odstrašení. Ukrajina by měla do budoucna být schopna odstrašit Rusko od další války ne slibem, ale reálnými prostředky,“ zdůrazňuje.

Jaderná Aliance

Je-li tu příklad toho, jak svět nedodržel své závazky vůči Ukrajině, je otázka, jestli to tak nemůže být i u smluv, které chrání Českou republiku. Podle Landovského ale závazky Severoatlantické aliance stále platí. 

„Severoatlantická smlouva by mohla být i cárem papíru. Ale platí pro spojence a odstrašuje naše nepřátele,“ ujišťuje. „Na země NATO od začátku existence Aliance nikdo nezaútočil. Na země okolo ano, ale na NATO nikdo.“

NATO má na rozdíl od jiných spolků jednotný systém velení, který platí všichni členové dohromady. „A v něm je silná americká stopa a jaderné zbraně – je to jaderná Aliance,“ akcentuje Landovský.

Návrat Donalda Trumpa

Na světové pódium se jako americký prezident vrátil Donald Trump. „Já si myslím, že Trumpa je třeba brát seriózně, ale ne doslova,“ míní bývalý velvyslanec a vysvětluje:

„On musí vždycky na začátek přijít s maximalistickou pozicí. Ale ta není určená k tomu, aby se k ní dospělo. Ta je určená k tomu, aby si druhá strana řekla svoji maximalistickou pozici, a pak jsme se někde sešli. Ale základním měřítkem, a to Evropa nechápe, bude, aby to bylo výhodné pro Spojené státy.“

Pokud by ale Evropa oslabila, byla by to podle Landovského byla pro Spojené státy špatná zpráva. „Doufám, že si to ve Washingtonu brzy uvědomí. Ale aby se Evropa změnila, tak se musí změnit evropské myšlení. Bohužel jakákoliv snaha oživit Evropu minulosti nepovede k dobrým výsledkům,“ obává se.

Silná Evropa je důležitá i proto, že se objeví v budoucnu další hrozby. Do pěti let po hypotetickém konci ruské agrese vznikne podle exvelvyslance pakt mezi Čínou, Íránem a Ruskem. A také Severní Koreou. 

Tento spolek má pevné jádro, a to je rusko-čínské spojenectví bez limitu. Tyto země se vzájemně doplňují v mnoha oblastech,“ nastiňuje Landovský.

Mnoho studií už dnes hovoří o rychlém vývoji Číny v oblasti obrany, vesmíru, energetiky a v dalších sektorech.

„Četl jsem americkou studii, která otevřeně říká, že čínský obranný rozpočet není deklarovaných 290 miliard dolarů, ale třeba 760 miliard dolarů. Je to zhruba na stejné úrovni jako ten americký. Jenom se ve výkaznictví strašně lže. Do budoucna budeme mluvit daleko víc o Číně a méně o Rusku, to už je upadající hráč“ uzavírá bývalý velvyslanec při NATO Landovský.

Jaké bezpečností záruky může Ukrajina od Západu v nejbližších měsících a letech očekávat? Poslechněte si celou Osobnost Plus.

autoři: Barbora Tachecí , edr

Související