Věra Suchá: Být Sestra roku není pouze o tom, umět dobře píchat injekce

Profese sestry lůžkové ambulantní péče patří k těm nejtěžším povoláním. Pracovní směna je různorodá a především 24 hodinová. Jak vypadá takový pracovní den?

Cítím povinnost pomoci ostatním

„Ráno se u imobilních pacientů začíná hygienou, pak následuje dávkování léků, vizity. Pacienti často potřebují s něčím pomoc, mají depres,“ popisuje Věra Suchá. Jí samotné lékaři v 18 letech diagnostikovali roztroušenou sklerózu.

Se zákeřným onemocněním bojuje celý život. Nepoddává se mu: „Občas je mi zle. Mám své špatné dny. Ale cítím jistou povinnost pomoci ostatním. Pacienti mnohdy ani nevědí, že jsem postižená stejně jako oni. Ale snažím se jim to v rámci možností říkat. Především v situacích, kdy jim radím a oni mé rady nechtějí přijmout, že nevím jaké to je.“

Sama jsem nechtěla diagnózu přijmout

Snímky řezu mozku z magnetické rezonance v měsíčních intervalech. Světlé skvrny indikují aktivní poškození (léze) při roztroušené skleróze|foto: public domain, Brookhaven National Laboratory

Být postižený zákeřnou neurologickou chorobou v tak mladém věku je dozajista tragédie. Všechna vyšetření Věry Suché probíhala v 90. letech, kdy ještě nebylo k dispozici tolik informací.

„Doktoři kolem mě tehdy chodili po špičkách s tím, že mám zánětlivé onemocnění. Až po delší době za mnou přišla lékařka s tím, že mám sklerózu. Nechtěla jsem její informace přijmout a nechávala se znovu a znovu vyšetřit. Výsledek byl bohužel stále stejný.“

Právě nevůle akceptovat závěry ji dovedla na zdravotnickou školu. Založila spolek pacientů s roztroušenou sklerózou ROSKA a odhodlala se nejen neskončit na vozíku, ale dopomoci od tohoto smutného konce i ostatním.