Venuše je jako fúrie – krásná navenek, ale pekelná uvnitř
Jihlavský astronom je rozhodně rád, že se na planety díváme z pozice pevně nohama na Zemi, a nemusíme, a vlastně ani nemůžeme, za nimi cestovat. Přijetí by totiž bylo málokdy vlídné.
Na březnovou noční oblohu je letos výjimečně krásné „pokoukání“, je vidět více planet než v jiných letech. Je to dáno souhrou náhod. Po západu Slunce můžeme blízo sebe vidět dvě „hvězdy“, Jupiter a Venuši. Jejich pozorování je příjemné, romantické, ale přiblížit se k nim by bylo pro nás zážitkem s pravým opakem – Jupiter nemá pevný povrch, je složen z plynů, navíc na něm probíhají hurikány, jejichž vír má průměr jako několik Zemí vedle sebe. O jeho rychlosti ani nemluvě. Venuše má krásné jméno, ale život na ní by byl jako v pekle – tlak na povrchu by nás okamžitě rozdrtil, navíc tam neustále bouří obrovské sopky a je tam nesnesitelné horko. Na večerní obloze je ale na ni s kulisou lehkého pozemského vánku hezký pohled.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.