Velké změny
Říká se, že změna je život a v tomto smyslu si v těchto dnech života doopravdy užíváme. Mění se všechno možné. Začněme u plynu, který je dražší o dvanáct procent. Bydlení v bytě s regulovaným nájemným podražilo o čtyři procenta. Příjemnou změnou je naopak zlevnění bionafty. 1. červencem u nás skončila veškerá opatření proti zavlečení slintavky a vstoupil v platnost nový matriční zákon.
Možná již dnes bude některá novorozená holčička zapsána jako Anna Marie Novák. Mění se také ceny některých léků a také kuřáky čeká změna - zvýšení spotřební daně u cigaret je dobrým důvodem opět se jednou pokusit s kouřením skoncovat. Takto bychom ve výčtu změn mohli dlouho pokračovat, ale nemělo by nám uniknout, že jsou i věci, které se nemění.
Den má nadále dvacet čtyři hodiny, nepřestává se jezdit vpravo a pokračuje diskuse o veřejném dluhu. Tento pozoruhodný seriál, ve kterém se populární formou besedy s prominentními politiky dozvídáme, jak vlastně naše vlády hospodařily a hospodaří, v neděli na Nově pokračoval dalším vydařeným dílem. Místopředseda vlády se s šéfem čtyřkoaliční stínové vlády neshodli na tom, zda český dluh vztažený k HDP činí ve světě jedinečných dvacet procent, anebo méně lichotivých čtyřicet pět. K dluhu, který současná vláda převzala po těch minulých a převedením do Konsolidační banky jej zveřejnila, je totiž podle nesmluvní opozice třeba přidat státní záruky v objemu asi šestnácti procent, anebo sto šedesát miliard, které se vypařily z IPB, než stát konečně zakročil.
Jaký je skutečný dluh se neví, ale ve světě údajně běžných šedesát procent HDP to prý zatím není. Nakonec abychom ještě vládám za jejich šetrnost děkovali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
