Velikonoční speciality trochu jinak!

Jidáše se smetanou. Velikonoční pochoutka, která v sobě skrývá spoustu příběhů

Máme pro vás šest receptů od Mirky Teichmanové na tradiční velikonoční jídla. Recepty jsou ovšem maličko vylepšené a vždycky něčím trošku jiné, než jak je dělali naši předkové. 

Velikonoční jidáše s sebou nesou spoustu příběhů. Ten hlavní z nich, totiž že jidáše symbolizují provaz, na kterém se oběsil proradný a zrádný Jidáš, určitě znáte.

Ale protože jsou Velikonoce zároveň svátky jara, symbolizují také konec zimy a začátek nového života, prolíná se jimi i pohanská tradice a tak můžou mít symboliku ptáčků, raků, šneků, housátek, hadů, ježků a třeba i želviček. Záleží na tom, k jakému zvířeti vás to táhne.

Suroviny:
500 g hladké mouky, 40 g droždí rozpustit v malém množství vody, 60 g cukru, 300 g 12% smetany, 2 žloutky, 150 másla, špetka soli, 2 lžičky citronové šťávy, vanilkový cukr

Postup:
Jakmile kvásek vzejde, smícháte ho s ostatními surovinami a uhnětete hladké těsto.
Těsto necháte asi hodinu vykynout na dvojnásobek objemu.
Po vykynutí těsto rozdělíte, vytvarujete jidáše, a ještě krátce je necháte na plechu podruhé vykynout.
Pečete celkem zprudka. Při 190 stupních asi 15 minut.
Po upečení potřete ještě horké jidáše medem, aby byl efekt dokonalý.

Podle tradice se jidáše potírají medem a jedí se na Zelnený čtvrtek dopoledne, lépe ráno, ještě lépe před východem slunce. Má to zajistit nejen pevné zdraví, ale i ochranu před nebezpečím typu uštknutí hadem a píchnutí vosou.

Jidáše

Určitě je vám jasné, že jakmile kouzlo tohoto ranního okamžiku pomine, budete po jidáších přibírat a bude vám stoupat hladina cukru v krvi jako u kteréhokoli jiného sladkého pečiva.

Přejeme dobrou chuť a krásné Velikonoce!

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.