Ve Vltavínu si připomeneme tři jihočeské osobnosti, Václava Kršku, Jana Kodeta a Petra Chelčického

Památník Petra Chelčického vznikl rekonstrukcí staré gotické sýpky uprostřed jihočeské obce Chelčice. Už jenom jeho vybavení je zvláštní, protože veškerý nábytek je až na výjimky zavěšený na provazech a jako vynikající a zvláštní mobiliář slouží i klasické sítě. Proč? Odpověď najdete v tom, co Petr z Chelčic kdysi napsal.

Redaktor Zdeněk Zajíček, Klára Kavanová Mušková a Markéta Cinádrová|foto:Hana Zajíčková

O osobnosti Petra Chelčického se toho ve skutečnosti mnoho neví. Není například vůbec jisté, zda z Chelčic opravdu pocházel, jestli se nenarodil jinde, a ani se neví, jak vypadal.

„Jisté ale je, že klenot středověké literatury, který sepsal, tedy knihu Síť víry pravé, stvořil Petr Chelčický právě tady," ujišťuje Klára Kavanová Mušková, specializovaná průvodkyně památníkem. Podle literárních a historických rozborů psal tento, na svoji dobu velice pozoruhodný muž právě v tomto regionu.

Památník Petra Chelčického, výhled ven na kostel|foto:Hana Zajíčková

„Nebyl to kněz. Byl to pravděpodobně zeman, díky čemuž nemusel sám pracovat, ale mohl se věnovat vzdělávání a psaní," dodává průvodkyně s tím, že Petr byl velkým vyznavačem učení Jana Husa. Po jeho smrti se ale od husitského hnutí odklonil a jediný boj, který uznával, byl boj vnitřní, tedy boj člověka se sebou samým. Stalo se to poté, co viděl, jak se situace v husitském hnutí vyvíjí.

Jak je tedy možné, že Petr Chelčický přežil ve svém díle dodnes a navíc se k němu hlásí mnoho lidí i ze zahraničí?

Stěžejní Síť víry pravé velice oslovilo Lva Nikolaje Tolstého a existuje možnost, že se od něj myšlenky Petra Chelčického dostaly až ke Gándhímu. Všechny tři totiž spojuje názor o neprotivení se zlu násilím a odmítání násilí jako takového už v principu.