Ve Venezuele se lámou ledy, tvrdí expert na Latinskou Ameriku Martin Rey

5. březen 2019

Drama ve Venezuele rozhodně nekončí. Před pár dny jsme byli svědky boje o vpuštění humanitární pomoci na hranicích, v pondělí 4. března proběhly masové protesty proti režimu spojené s podporou vůdce opozice Juana Guaidóa po jeho návratu. Co se to v dřív bohaté latinskoamerické zemi vlastně děje?

Ve Venezuele je humanitární katastrofa, blokováním pomoci Maduro porušuje mezinárodní právo, tvrdí Charanzová (ANO)

Střety ve Venezuele

Po víkendových střetech na venezuelských hranicích a útoku na humanitární konvoj mířící do země vyzývá prozatímní prezident Juan Guaidó k vystupňování tlaku na Nicoláse Madura, který se nechce vzdát prezidentské funkce.

Je předseda Národního shromáždění Juan Guaidó, který se postavil do čela opozice proti komunistickému režimu současného prezidenta Nicoláse Madura, jen loutkou Američanů, jak se o tom můžete dočíst? „Je to jednoznačný omyl,“ odpovídá v Interview Plus odborník na Latinskou Ameriku Martin Rey.

Podobné názory o roli Guaidóa, podle kterých se Venezuelanům žilo až do nedávna dobře a Spojené státy jen rozpoutaly krizi, „jsou hezké, stejně tak jako že si to mají vyřešit sami. Tam je ale hrozně nerovná situace. Úzká skupina drží moc a sílu a terorizuje zbytek nespokojených občanů. Víc než 80 % lidí si přeje změnu, podporovatelů Madura ale není ani těch 20 %, protože jsou mezi nimi ti, kteří jsou na státu závislí, nebo z režimu profitují.“

Potřebují pomoc, nutně

Své přání mít změnu prý ani nemohli vyjádřit ve volbách, které, když už k nim došlo, byly silně nedemokratické. „Bezbranní protestující to sami nezvládnou. To ale zároveň netvrdím, že by pomohl nějaký vojenský zásah,“ tvrdí Rey. Nemluví jen tak do větru, protože byl osobně svědkem dramatického boje o vpuštění humanitární pomoci, který proběhl na kolumbijských hranicích.

Když se pak běžných Venezuelanů ptal, jestli nemají obavy z nějaké vojenské intervence, tak si prý opravdu přejí, aby už Madura konečně někdo ze země vyhnal. „To slyšíte od stovek lidí s tím, že je jim úplně jedno, jak.“

Ať se děje, co se děje, Venezuela bojuje. S extrémní inflací, Madurem i desítkami vražd denně

Nicholás Maduro

V jihoamerické ropné velmoci, která se dostala na pokraj ekonomického kolapsu, umírají lidé na ulicích, parlament je paralyzovaný a prezident Nicolas Maduro najednou potřebuje novou ústavu. Neoficiální referendum, jedna stávka jednodenní, teď hned dvoudenní. Zrušené poslanecké jmenování ústavních soudců, velké protesty a nakonec v neděli ústavodárné shromáždění. To vše zažila Venezuela v pouhých dvou týdnech. Napětí ale trvá již dlouho a krize se prohlubuje.

Zdá se, že jednou z cest, jak zemi pomoci, je dohoda mocností, které jsou v zemi už nějak angažované, tedy Číny, Ruské federace nebo i Spojených států. Ale že by se mocnosti snažily Venezuelu připravit o její nezávislost, je prý lichý argument, protože ji ovládají už hodně dlouho.

Podle znalce poměrů v Latinské Americe se teď ale ve Venezuele „něco láme“. „Musím zdůraznit, že krize tady není poprvé. Lidem se tam nežije špatně jen teď, je to už dlouho… Masové protesty proběhly nejen na konci loňského roku, ale i v letech 2014 nebo 2017,… nakonec bez efektu. Teď to vypadalo podobně, ale hlavní rozdíl je v daleko větším zapojení států mezinárodního společenství, a to nejen USA, ale taky sousedních států. Na ně teď totiž dopadá hromadný exodus lidí z Venezuely.“   

Lámou se ledy?

Za běžných okolností je venezuelsko-kolumbijská hranice zcela prostupná a mnoho lidí chodí denně do práce na druhé straně. „To proto, aby své rodiny zásobili alespoň tím základním, co je třeba k životu. Udává se, že až 10 tisíc venezuelských studentů chodí přes hranice do školy… Teď je ze strany Venezuely uzavřena a pak zažíváme takové smutné obrázky, jako když školáci stojí před ozbrojeným kordonem vojáků a oni je nepustí. Udivíme, co bude dál.“

Jak se uprchlým Venezuelanům, kteří za poslední léta odešli ze země a kterých je snad až 5,5 milionu, žije? Co by lidem doopravdy pomohlo a proč je pro ně Juan Guaidó velkou nadějí? Proč mohou mít cizinci pocit, že zahraniční média lžou, protože se tam staví nové domy nebo jsou obchody plné zboží? Poslechněte si v audiozáznamu rozhovoru Interview Plus Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , lup

Související