Ve skleníku musí být stále otevřeno! Jinak máme problémy s opylením, a to nejen rajčat

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V poradně jsou spolupracovníci časopisu Receptář Jan Kopřiva a Ludmila Dušková. Moc vás zdravím, dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mně už ta zima tak leze na nervy se přiznám, že jsem hrozně ráda, že si o té zahrádce budeme aspoň povídat, když se na ní nedá nic dělat, souhlasíte?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My se dnes pustíme do výběru odrůd a budeme také vysévat rajčata s tím, že se hned v úvodu zeptám, co je lepší, jestli teda opravdu od semínek a nebo si počkat až už ta rajčata budou zelená a koupit si tedy už větší?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak já v tomhle tom případě bych asi si vybrala možnost zkusit vysít odrůdy tak, jak si je vyberu, protože těch odrůd je strašné množství. A kolikrát na tom trhu potom, když jdeme koupit sazenice, tak ten výběr je omezen. A já si myslím, že ten sortiment je tak široký a nabízí takovou škálu možností, že určitě je lepší vybrat si něco zajímavého a zkusit si to. Pak samozřejmě můžeme si už tu klasickou odrůdu, kterou už jsme běžně zvyklí pěstovat, třeba dokoupit, ale takový ty špeky, jak já říkám, si myslím, že stojí zato vyzkoušet.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě proto, že je těch pytlíčků tolik, když to tak řeknu a zjednoduším, můžeme si je rozdělit do nějakých skupin aspoň?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě, takové základní rozdělení asi je, že rajčata bychom rozdělili na rajčata tyčková, to jsou ty, která se musí vyvazovat a rajčata keříčková. Keříčková rajčata spíš drobní pěstitelé dneska pěstují jako rajčata květináčová nebo truhlíková, protože to jsou odrůdy, které se nemusí vyvazovat, které jsou mnohdy i převislé, takže pro tyhle účely, protože keříčková rajčata se spíš pěstují jako kečupová, ale spíš jakoby průmyslově by se dalo říct. Na zahrádkách bych to viděla jako omezenější možnost pěstování. Ale co se týká těch tyčkových rajčat, tak těch je zase celá řada a můžeme vybrat buď rajčata obřích rozměrů, to znamená rajčata, která dorůstají do značných velikostí, jsou spíše masitější, používají se jako sendvičové typy, to znamená, že se dají i používat třeba do housky a neteče z nich takové množství té šťávy. Navíc pak jsou rajčata, která se dají výborně sušit, zase bych doporučila třeba konkrétně, když už bychom se měli zaměřit na jednotlivé odrůdy, tak já bych doporučila odrůdu San marzano, to je odrůda, která vytváří takzvaný paprikový typ rajčete, to znamená, že vytváří oválné plody, které ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou ty soudky?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Přesně tak, vypadají velmi dobře. Pak, pokud by někdo chtěl zase nějakou specialitu, nějakou zvláštnost, doporučím odrůda Zlatava. Je to rajče, které se běžně asi na tržišti nedostane, ale může si ho každý vypěstovat, zkusit. Je to odrůda, která vytváří oranžové plody, které po rozříznutí jsou vevnitřku úplně rudě červené jako například takové ty červené pomeranče. Takže můžu doporučit, protože i ta chuť je vynikající. Jinak co se týká tskových zajímavostí, tak můžu doporučit rajče melounové, to je proužkované. Můžu doporučit Goldkrone, to je žluté s drobnoplodé rajče.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
U toho bych se, jestli můžu, na chviličku zastavila.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se daří těm žlutým rajčatům se prosadit na trhu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím, že docela jo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou mají vůbec chuť?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jsou velmi dobré, jsou kvalitní, šťavnatá, řekla bych, že jsou i odolné vůči praskání, takže i ta určitá výhoda.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom ta žlutá barva trošku odrazuje.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím, že ne, protože pro vystřídání třeba do salátů zase to vypadá barevně velmi hezky. Odrůda Radana, to je červená hruška. Můžu vřele doporučit, protože je vynikající pro děti. No, a když už bychom se podívali na něco většího, tak tady mám odrůdu Brutus, to je opravdu masité obří rajče. Odrůdu Ateron, odrůdu Herodes, to je vlastně rajče, které vytváří srdcovitý obří tvar, je to takzvaná býčí srdce nebo typ býčí srdce. Pokud by chtěl někdo něco menšího, doporučíme Uragán, Dafne, Ateron, je jich opravdu strašné kvantum. A pak bych tady ještě měla například odrůdu Pollicino, to je datlové rajče, které vytváří drobné oválné plody a opravu myslím, že je ideální při večeři místo oříšků pěkně si to dát na mísu a požírat, tak to bych řekla, že to je to nejlepší asi co můžeme ze zahrádky získat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta malinká rajčátka, ta drobná, ta cherry, máte je tam ještě připravená taky k ukázání.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, mám, protože to jsou rajčátka, která se používají do truhlíků, jsou to drobnoplodá rajčata. A tady bych doporučila třeba odrůdu Bajaja a nebo odrůdu Aztek, to jsou rajčata převislá, která visí z květináčů, takže se dají použít místo kytek. A co se týká rajčátek do květináčů vzpřímených, tak doporučíme oranžový Venus a nebo červenou Vilmu. A pak ještě taková zajímavost, samozřejmě, když vynechám klasické odrůdy Start, Tornádo, Tipo, Toro, to jsou odrůdy běžně pěstované a myslím, že nejvíc pěstované, tak bych doporučila ještě něco ze zahraničí a takovou zajímavostí jsou odrůdy například Charlie, Moneymaker, Delicious, to jsou odrůdy, které se sem dostávají z Anglie, zase jsou vynikající pro drobné pěstitele a výhodou těch sáčků je, že jsou označené takovou zajímavou plastovou jmenovkou, a ta jmenovka se dá použít i současně jako označení vysévaného druhu. Navíc ta jmenovka se nezničí deštěm, můžeme si jí ponechat pro příští rok. A většinou, protože se zapomene, co vlastně jsme si vyseli a potom se tápe a ti lidi potom přicházejí a chtějí to samé, co měli v loni, ale těžko se to dá určit v tom množství odrůd, tak stačí si tu jmenovku ponechat a máme vystaráno i pro příští rok.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy, Honzo, přesně víte, jak připravit zeminu pro rajčátka?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, já bych ještě tady řekl takovou osobní jakoby pocitovou věc, já nedám dopustit na odrůdu Start, ale Liduška taky ne, já to vím, a jiné rajče já nesázím. Ti, kteří chtějí mít dostatek ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy jste popřel úplně to všechno, co tady teďka Lída řekla.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě ne, tady to je na odzkoušení, ale pokud někdo chce jistotu, výborné rajče, spolehlivé rajče, roste všude, já ho pěstuji v Jizerských horách na chalupě, tak určitě odrůda Start, to jsem si nemohl odpustit nezpropagovat ten Start. Nicméně ten výsev se opravdu blíží. Říká se, že rajčata by se měly vysévat kolem Josefa, což je příští týden, takže můžeme se na to připravit. Samozřejmě důležité je do čeho ta rajčata vysejeme. Já často vidím, že nám přinášejí do poradny lidi rajčata vysetá do země, kterou nabrali na zahrádce. Tak to není to pravé, co by ta rajčata vyžadovala a pokud se ta rajčata takto chudinky musí mořit od samého počátku, tak nikdy nic pořádného z nich nebude. Mně se líbí, že se objevil na trhu substrát, říká se mu supresivní substrát. Je to substrát, který je obohacený o užitečné houby, které zabraňují padání klíčních rostlin a dokonce ty houby likvidují i některé škůdce. Takže bych doporučil pro výsevy takovýchto fajnových věcí jako jsou rajčata, určitě ten supresivní substrát použít. A potom je důležité, když ten výsev uděláme, kam ho umístíme. Bohužel někdo vysévá rajčata už v únoru, což si myslím, že je zbytečně brzy a výsledkem je to, že teď má takové ty padající nitě, protože slunečního svitu bylo extrémně málo, samozřejmě tím pádem i málo světla a na druhé straně v bytech máme poměrně vysoké teploty. Takže málo světla a vysoká teplota znamená pro ta rajčata, že to budou nitě, z kterých zase nic moc nebude. Takže pro vyklíčení samozřejmě to teplo tak kolem těch 25 stupňů, ale jakmile rajčata vyklíčí, chtělo by to tu teplotu trochu snížit a hlavně zajistit jim dostatek světla. Samozřejmě v tom bytě je to vždycky, vždycky trošku problematické, takže co nejblíž k tomu oknu, případně doporučuje se za ten výsev umístit alobal nebo nějakou fólii, která odráží světlo a zvyšuje o 20 až 30 % množství toho světla pro ty rosliny.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mají se ta semínka zabudovat do té zeminy nebo nechat na povrchu.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Rajčata by se měla mírně zasypat. I zde platí pravidlo, jak je velké semeno, tak tolik zhruba země by mělo navrch přijít. Takže je pravidlo to, čím menší semínka, tím blíž k povrchu dávat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď ta zálivka, jaká by měla být v průběhu vegetace?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, to je správný dotaz. Tady by vůbec neměla být zálivka. Jakmile ta rajčata vysejeme, tak se prosím musí rosit. Pokud je budeme zalévat, tak máme jistotu, že je budeme vyplavovat z té země. Takže použít rosič, rosit je a ten výsev samotný přikrýt nějakým mikrotenem nebo fólií nebo se dnes používají i takové ty malé domácí skleníčky, to je výborná věc, tam je dostatečná vzdušná vlhkost, která normálně v tom bytě samozřejmě zase chybí. Potom až ta rajčata teprve rozsázíme po jednom, ale to už je v době, kdy mají jeden, dva pravé lístky, tak potom už samozřejmě je budeme normálně zalévat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 je telefonní číslo, které míří k nám do studia Dvojky Českého rozhlasu, kde jsou dnes hosty Jan Kopřiva a Ludmila Dušková, spolupracovníci časopisu Receptář. A už máme první otázku. Dobrý den.
osoba
--------------------
Ano, tady Beránek z Vysočiny, dobrý den. Haló?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete se ptát, pane Beránku, my vás slyšíme, ano.
osoba
--------------------
Okres Havlíčkův Brod. Já bych jenom chtěl dát zapravdu panu Kopřivovi o těch rajčatech ten Star a ještě Tornádo, že to pěstujeme řadu let.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to je rád pan Kopřiva, usmívá se.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, jsem spokojený a děkuji, že jste mě podpořil.
osoba
--------------------
Ještě, pane Kopřiva, mám prosbu, můžu se ještě zeptat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Zeptejte.
osoba
--------------------
Vy jste zkušený, velice zkušený, já ještě mám otázku a nemohu se nikdy dovolat tam v tuto dobu. Prosím vás, k tomu ještě mám doma citroník a ten citroník je stále napadaný puklicemi a vyzkoušel jsem všechno možné a stále, stále tam jsou a nemůžu se jich zbavit a mám ho již přes 20 let a nechci ho zlikvidovat. Mohl byste mi poradit, já vím, že dneska máte jiný téma.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Není to sice to téma, které dneska máme, nicméně likvidace samozřejmě puklic a červců všeobecně je velice problematická. Já sám mám citroník, kde s tím pravidelně bojuji, mám ho tedy na chalupě a jediné, co mu nejvíc pomáhá, je zimování, protože já ho zimuji v teplotě kolem těch 4, 5 stupňů, takže v tom jako se to vyčistí. Nicméně k ošetření konkrétně přípravek na citroník nebo na citrusy vůbec není. Nicméně pokud nemáte na něm plody, a to si asi zřejmě nemáte.
osoba
--------------------
Nemáme.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak bych doporučil použít, je to přípravek, který je sice určený pro okrasné rostliny, nicméně na takové to vyčištění toho citroníku by byl úplně ideální a dodává se buď v podobě granulí, které se přidávají do půdy nebo tyčinky se tam zapichují, ale v hlavně, co by pro vás bylo důležité, v podobě koncentrátu na postřik. Takže tento přípravek by byl vhodný. Já vám samozřejmě nemůžu říct ten název, ale dá se velice dobře sehnat.
osoba
--------------------
No jo, když nevím název, tak já ho ...
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak nám napište když tak.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Napište, jestli můžu poprosit, máte počítač u sebe někde můžete?
osoba
--------------------
Ne, jsem na telefonu, nemám počítač.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, bohužel, tak jedině vám to můžeme říct potom, jestli máte telefon, tak tam nechte telefon a my vám to tam potom zavoláme, ano?
osoba
--------------------
Tak můžu dát komu telefon?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam té paní, co si brala vlastně, co vás přepojovala do vysílání, ta to teda s vámi vyřídí.
osoba
--------------------
To je škoda teda, no, toho postřiku.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, je to škoda, ale my to nesmíme, je to reklama, bohužel.
osoba
--------------------
Jejda, reklama.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To už jsou takový předpisy. Tak děkujeme moc a paní kolegyně si vás vezme a my si bereme další dotaz. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Českých Budějovic. Z nedostatku místa pěstují 19 let rajčata stále na jednom místě a výsledky jsou tedy obdivující. Já se ptám, jestli je to možné a nebo jak mám postupovat dál? Jdu poslouchat, děkuji vám.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, jestliže 19 let pěstujete rajčata na stejném místě s úspěchem, tak se nás ani neptejte, samozřejmě to možné je, jak je vidět. Takže proč ne. Asi zřejmě musíte i dobře dělat výživu, protože samozřejmě je ta půda jednostranně vyživovaná, ale proč ne, vidíte, že to lze.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Hlavně se vyvarujte toho, aby třeba napadené plody plísní zůstávaly v zemi potom na podzim a nebyly tak vlastně prvotním zdrojem infekce. Takže si myslím, že i to asi máte ohlídané, tak to je v pořádku.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak dobře, další dotaz, už je u nás. Dobrý den.
osoba
--------------------
Ano, dobrý den, můžu prosím vás?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
osoba
--------------------
Tady je posluchač z Ostravy. Prosím vás pěkně, já jsem si nestačil zapsat tu vaši odrůdu rajčete vhodné na sušení.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Aha, tak napište si San marzano a je to rajče, vlastně takto, je to typ paprikového rajčete, to znamená, že ono je oválné, podlouhlé, velmi dobře se krájí a je masité, takže se dá sušit.
osoba
--------------------
Ano, ano, děkuji. Možná, že byste mohli ještě připomenout posluchačům, že je třeba skutečně vápnit, protože ta rajčata korkovatějí.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě, samozřejmě, jenomže o chorobách, škůdcích zatím nebyla žádná zmínka. Takže samozřejmě rajčata jsou velmi náročná na dostatek vápníku, to máte pravdu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My se k rajčatům dostaneme potom v květnu, až se vlastně budou dostávat na zahradu právě ze skleníku třeba nebo z domova. Dobrý den, vás také zdravíme a vítáme.
osoba
--------------------
Dobrý den, já bych měla dotaz na paní Duškovou. Ona v některý tý relaci říkala postřik na mšice nebo na takový ty pokojový květiny s tím česnekem a cibulí, když bych jí chtěla poprosit, aby mi to ještě zopakovala.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano.
osoba
--------------------
Když mám rajče polní pro přímý, pro přímou sklizeň, může se použít i do skleníku?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Může samozřejmě, ale pozor ve skleníku někdy dochází k problémům s opylením, takže musí být neustále otevřeno, aby tam mohl hmyz a nebo eventuálně s těma rajčatama třást nebo nějakou tyčí s nima pohybovat, aby tam došlo k tomu opylování. Jinak mám opravdu i příklady, kdy ty rajčata nenarostou a jsou velmi deformované a nekvalitní. No, a co se týká tady toho postřiku, tak to by možná i ten posluchač, který měl problém s citronem, tak určitě by mu i v tomto případě mohlo pomoc. Takže se nakrájí jedna veliká cibule a asi 2 nebo 5 až 8 stroužků česneku, to všechno se dá půllitru vlažné vody, nedá se do rána vylouhovat, potom se scedí a máme připravený vlastně biologický postřik proti škůdcům, který můžeme aplikovat na všechny pokojové rostliny včetně citrusů a včetně rostlin, které jsou eventuálně určené ke konzumaci.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, děkuji za odpověď. Takže to byla asi poslední telefonická otázka, kterou jsme dnes přidali do naší poradny a jinak, jak už jsme říkali, my se k rajčatům samozřejmě vrátíme, určitě připomeneme, že až po zmrzlých by se měly dostat ven ta rajčata.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě, já bych dokonce řekl sázet třeba po 20. květnu, nenechat se zlákat tím pozdním dubnovým sluníčkem, nesázet je, počkat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mně to přijde hodně pozdě, se přiznám, já jsem to vždycky porušila, aby nezmrzla.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Nevadí to, ta pozdní výsadba, když se vysadí brzo, přijde nějaké chladné počasí, ta rajčata se zbrzdí v růstu a je to horší než když je sázíme později.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže být trpělivý a vydržet.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, určitě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A jinak naše zahrádkářská poradna bude pokračovat na našem rozhlasovém webu 2.rozhlas.cz, tam bude probíhat chat a mí hosté tam teď půjdou a budou odpovídat na vaše otázky. Děkuju za návštěvu a na shledanou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.