Vážná nemoc vlastního dítěte může přinést i mnoho krásného a vzácného, říká Magda Máčalová

20. únor 2022

Rodina Magdy Máčalové byla úplně obyčejná. Dvě krásné holčičky, šikovný kluk. Život naruby celé rodině převrátila vzhůru nohama nemoc Aničky, jedné z dcer.

„Vzhledem k tomu, že už je to skoro čtyři roky a vzhledem k tomu, že Andulka je téměř zdravá, tak už to není tak těžké, jako to bylo dřív,“ začíná Magda Máčalová. Vše začalo několika malými skvrnkami na krku. „Paní doktorka mi řekla, že jsou to malé modřinky. Anička měla velkou modřinu i na koleni, tak paní doktorka řekla, že vezmeme krev a uvidíme.“ Přibližně po dvou hodinách od odběru Magdu Maláčovou kontaktovala lékařka. „Řekla, že je potřeba udělat nový odběr, že se jí na tom krevním obraze něco úplně nelíbí. Za další dvě hodiny jsme skončily ve Zlíně na jednotce intenzivní péče. Druhý den nás převezli do Olomouce,“ popisuje Magda Mačálová chvíle, které by vystrašily každého rodiče.

Těžká aplastická anémie, zněla slova lékařů. Jde se o útlum kostní dřeně v těle. Kvůli jejímu nedostatku se netvoří správným způsobem krevní složky. S děsivou diagnózou se musela rodina vyrovnat. „Byla jsem v nemocnici s Aničkou a manžel byl s dětmi doma. Komunikovali jsme spolu po telefonu. Myslím si, že tím, že se nám dostalo tak výborné péče právě v Olomouci, tak člověk uvažoval racionálně. Chvilkama tam obrovská beznaděj, nebylo to jednoduché,“ vzpomíná Magda Mačálová. Nejvhodnější léčbou byla transplantace kostní dřeně. Ideálním dárcem byla pro Aničku po mnoha testech a vyšetřeních její starší, tehdy sedmiletá, sestra Eliška. Navzdory úspěšné transplantaci a všem předpokladům se léčba protáhla. Tento stav trval přibližně 2 roky.

Malá Anička ale všechny strasti zvládla a dnes se jí daří dobře. V minulém školním roce nastoupila do první třídy a chodila na zkrácené vyučování. Začlenila se do kolektivu zdravých dětí. „Je to pro nás obrovská výhra a obrovské štěstí,“ dodává s úsměvem Magda Mačálová a pokračuje: „Dva roky byla zavřená doma se svými sourozenci, maximálně přijely babičky a dědečkové. Žádné vrstevníky kolem sebe neměla.“

Dle slov paní Máčalové je všechno zlé pro něco dobré. Celá situace přinesla všem účastníkům plno bolesti, strastí a beznaděje, přesto neztratili víru v dobro. „Přineslo to i mnoho krásného, mnoho vzácného, toho, čeho bychom si možná ani nevšímali nebo si toho nevážili,“ uzavírá Magda Mačálová.

Jaké přání si chce splnit malá Anička po své úspěšné léčbě? S jakými příběhy se rodina Magdy Máčalové v průběhu léčby setkala? Co rodině nejvíce pomohlo ve chvílích absolutní beznaděje? A jak přistupovat k rozhovorům o těžké nemoci? Příběh o tom, jak se malá Anička a celá její rodina vypořádala se závažným onemocněním na pohovce Jožky Kubáníka sdílí Magda Máčalová.

Přibývá dětí, které čekají na náhradní rodinu. Vhodných pěstounů i adoptivních rodičů je málo (ilustrační foto)

Kostní dřeň

Pokud byste i vy chtěli pomoci a je vám od 18 do 35 let, můžete se zaregistrovat do Registru dárců kostní dřeně. Stačí navštívit transfuzní stanici, kde je odebráno malé množství krve či proveden stěr z dutiny ústní a čekat na zavolání. Možná právě vaše kostní dřeň pomůže zachránit život.

Všechny hosty a rozhovory z pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka najdete i na webu https://rozhl.as/Kubanik nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.

Spustit audio

Související