Vážení autoři detektivních seriálů, vymýšlejte si! Forenzní genetici z toho můžou mít užitek, vzkazuje Daniel Vaněk

15. září 2015

Forenzní genetika je zajímavá věda, která umožňuje pohled do minulosti i budoucnosti. Policejní seriály sice u vědců vzbuzují pobavený úsměv, ale taky naději, že nějaký ten zlepšovák z říše fantazie přece jen spatří světlo světa. Jako se to už stalo.

Před dvěma týdny byla na genetickém kongresu v Krakově představena kufříková DNA laboratoř, kam se vloží vzorek a za hodinu vyjede výsledek. Ta se prý objevila v jednom seriálu a tehdejší prezident Bush ji chtěl po filmařích vidět.

Neomylnost? Fantazie!

Když, zjistil, že jde o fikci, rozhodl, aby se na její vývoj daly peníze. „A dnes existují“, říká spokojeně forenzní genetik Daniel Vaněk. Přesto se Vaněk při zmínce o detektivních seriálech usmívá. V policejní laboratoři totiž pracoval 10 let.

„Tam se člověk nezastaví. To není jako v seriálech, kde vědci čekají na to, až jim detektivové přinesou nějaký případ, aby se na něj mohli vrhnout.“ Neomylnost vědců a jistota, že se vždycky zajistí nějaký ten biologický materiál… „Takový ten reálný svět není.“

Srebrenica, největší identifikační program v historii

Nedávno si svět připomněl 20. výročí masakru ve Srebrenici. Daniel Vaněk byl jedním z mezinárodní skupiny vědců, která se tam v letech 2002–2004 zabývala identifikací obětí z masových hrobů. „Nebylo to jednoduché, protože kosti jsou jedním z nejhorších forenzních vzorků. Je tam poměrně málo materiálu a špatně se s tím pracuje.“

Výsledek byl ale lepší, než se čekalo. „Pozitivně jsme identifikovali víc jak 10 000 obětí. Naše úsilí bylo enormní. Viděli jsme, jak je pro ty lidi hrozně moc důležité, aby se dozvěděli, kde jejich blízcí jsou a co se jim stalo.“ Tísnivou atmosféru místa vnímal Daniel Vaněk velmi citlivě. „To místo je nabité negativní energií. Necítil jsem se tam dobře. Já jako exaktní vědec si to moc nedokážu vysvětlit, ale na mě to působilo.“

Dlouhé řady náhrobků v patmátníku Srebrenica-Potočari připomínají asi osm tisíc obětí srebrenického masakru

Neprobádaná pole

Forenzní genetika je fascinující věda. „Pokud jsme my tím prvním, kdo se dozví, komu patřily které kosti, je to úžasný zážitek. Genetika má i možnost předvídání, třeba predikce chorob. I to je zajímavá cesta.“ Je to obor, ve kterém se pořád děje něco nového.

Proto ji nejde přednášet studentům tak, že si člověk připraví sérii přednášek, které pak v nezměněné podobě papouškuje několik let. „Přednášky musím stále aktualizovat, protože v té identifikační genetice se pořád děje mnoho nového. Je to obor, který se pořád rozvíjí a stále jsou tam ty neotevřené komnaty, kde lze bádat.“

Daniel Vaněk

Dá se předejít chybám? Na čem zajímavém teď pracuje? Dokáže genetika předpovědět, co z dětí vyroste a pro co budou mít talent? Více uslyšíte v iRadiu.

autoři: eh , Jan Rosák
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.