Válka s rezistencí na antibiotika pokračuje. Nápady jsou, ale kdo je zaplatí? ptá se biochemik Jaroslav Hrabák

3. listopad 2016

Biochemik Jaroslav Hrabák vyvinul postup, jak rozpoznat odolné bakterie, na které nezabírají antibiotika. „Jel jsem z včelařské schůze a napadlo mě, že by se hmotnostní spektrometr dal použít pro detekci rezistence. Přišlo to jako blesk, ale je to pochopitelně i o znalostech.“ Článek s objevem vyšel o 14 dní dřív, než se to povedlo jednomu německému kolegovi. Nicméně vědecká komunita je cituje oba a Jaroslav Hrabák to považuje za spravedlivé.

„Je to všechno hra o čas,“ říká. „Věda je globalizovaná a vy víte, na čem se pracuje. Taky tady máme dobré vybavení, takže závod je to férový.“ Na druhou stranu tvrdí, že věda se dá dělat i ve stanu. „Je to hlavně o nápadech a motivaci.“

Jaroslav Hrabák

Vysportované bakterie

„Kdysi se tvrdilo, že antibiotika vyřeší všechna infekční onemocnění, ale už Alexander Fleming varoval před přílišným optimismem.“ Oprávněně. Lidi dnes polykají antibiotika dobrovolně i nedobrovolně v jídle. A tak se rezistence vůči nim stala vážným problémem.

„Pokud bychom nedělali nic, hrozí dokonce, že infekční choroby budou stejným problémem, jako byly před 2. světovou válkou a vynálezem penicilínu.“ Jenže zavedení nových antibiotik stojí několik miliard dolarů. „Takže se farmaceutickým firmám nevyplatí. EU proto plánuje subvence výzkumu.“

autoři: eh , Martina Kociánová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.