Válka s rezistencí na antibiotika pokračuje. Nápady jsou, ale kdo je zaplatí? ptá se biochemik Jaroslav Hrabák
Biochemik Jaroslav Hrabák vyvinul postup, jak rozpoznat odolné bakterie, na které nezabírají antibiotika. „Jel jsem z včelařské schůze a napadlo mě, že by se hmotnostní spektrometr dal použít pro detekci rezistence. Přišlo to jako blesk, ale je to pochopitelně i o znalostech.“ Článek s objevem vyšel o 14 dní dřív, než se to povedlo jednomu německému kolegovi. Nicméně vědecká komunita je cituje oba a Jaroslav Hrabák to považuje za spravedlivé.
„Je to všechno hra o čas,“ říká. „Věda je globalizovaná a vy víte, na čem se pracuje. Taky tady máme dobré vybavení, takže závod je to férový.“ Na druhou stranu tvrdí, že věda se dá dělat i ve stanu. „Je to hlavně o nápadech a motivaci.“
Vysportované bakterie
„Kdysi se tvrdilo, že antibiotika vyřeší všechna infekční onemocnění, ale už Alexander Fleming varoval před přílišným optimismem.“ Oprávněně. Lidi dnes polykají antibiotika dobrovolně i nedobrovolně v jídle. A tak se rezistence vůči nim stala vážným problémem.
„Pokud bychom nedělali nic, hrozí dokonce, že infekční choroby budou stejným problémem, jako byly před 2. světovou válkou a vynálezem penicilínu.“ Jenže zavedení nových antibiotik stojí několik miliard dolarů. „Takže se farmaceutickým firmám nevyplatí. EU proto plánuje subvence výzkumu.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
