„V životě je podstatné nelhat lidem.“ Poslední rozhovor se Zdeňkem Kaločem, režisérem legendární Shirley Valentine

26. březen 2020

Po krátké nemoci ve čtvrtek 26. března 2020 nad ránem zemřel divadelní režisér Zdeněk Kaloč (81 let). Na světových scénách se prosadil operními inscenacemi, zejména režií Janáčkových děl. U nás naposledy sklízel ovace publika za jevištní provedení legendární Shirley Valentine v podání Simony Stašové.

Režisér Zdeněk Kaloč proslul invencí i detailní prací s textem a herci. Nepolevil ani v 70 letech, kdy hru Shirley Valentine zkoušel se Simonou Stašovou až osm hodin denně. V rozhovoru na Dvojce ze srpna 2019 přiznal, že se proti jeho metodám herci někdy i bouřili.

„V zákulisí někteří nadávali. Mrzelo mě to. Ale pak jsem zjistil, že se vždycky zlobí jen ti míň talentovaní. Nikdy to neudělala skutečná hvězda,“ přibližoval. „V životě je podstatné nelhat lidem, i když by ta chvála potěšila. Protože každý rád slyší chválu, jenomže když to není pravda, ubližuju.“

Simona Stašová, František Skopal a režisér Zdeněk Kaloč při děkovačce po premiéře hry Filumena Marturano v pražském divadle ABC (25.11.2012)

Zdeněk Kaloč je jako houslový virtuóz: hodně náročný a vyžadující dobrý nástroj, protože nechce hrát na rozladěné skřipky. Tak jsem se dost zapotila.
Simona Stašová

Režisér se pozná podle výkonu herců

Pro jeho otce, malíře Oldřicha Kaloče, si za okupace přišlo gestapo. Z koncentráku se už nevrátil. To bylo Zdeňkovi Kaločovi pět let. V rozhovoru v pořadu Stříbrný vítr taky prozradil, že poprvé hrál divadlo v páté třídě.

Zdeněk Kaloč

Na gymnáziu prý už režíroval své spolužáky. Po studiích režie na DAMU začínal u Ladislava Smočka nebo Alfréda Radoka. Právě Radok mu prý dal důležitou radu: „Režisér se pozná podle výkonu herců.“

Smysl divadla se vytrácí

„Vadí mi, že dnes vyprchává ten prapůvodní smysl divadla. Divadlo bylo ve starém Řecku součástí bohoslužby, která končila katarzí, očistou. A dneska ta střední režisérská generace přijde za výtvarníky a už ve dveřích říká: Hlavně aby to bylo jiné,“ svěřil se.

„Ono to má být jiné. Ale s tím se končí a ne začíná. Z toho pak vznikají psí kusy. To není struktura. To je svévole,“ stěžoval si moderátorce Jitce Novotné v pořadu Stříbrný vítr.

Zdeněk Kaloč (10. prosince 1938 v Ostravě – 26. března 2020 v Brně)

  • dětství a mládí prožil ve Frýdku-Místku
  • 1956–1961: studioval režii na pražské DAMU
  • 1961: dostal první angažmá v Brně
  • 1966: stal se kmenovým režisérem Mahenovy činohry v Brně, jeho průlomovou inscenaci Puškinova Borise Godunova nastupující normalizátoři v roce 1970 po několika velmi úspěšných reprízách stáhli z repertoáru
  • v 70. a 80. letech se zaměřil na ruské klasiky (Dostojevského, Čechova) i současníky (Ajtmatova, Gorina)
  • z české klasiky vzbudily zaslouženou pozornost jeho novátorské inscenace her Gabriely Preissové Jenůfa a Gazdina roba a Tylova Strakonického dudáka
  • po roce 1989 se mohl věnovat i do té doby zapovězeným autorům (např. Karlu Sidonovi), ale vrací se také k ruské klasice (Gogolovi, Dostojevskému)
  • prosadil se v operní režii, zejména inscenacemi Janáčka, Martinů, Verdiho, Pucciniho a Musorgského
  • pro televizi natočil mj. adaptaci Werfelova Sjezdu abiturientů, Amisova Šťastného Jima či vlastní text Mejdan na písku, který pobouřil komunistické pohlaváry
  • v posledních letech sklízel ovace publika inscenacemi muzikálu A. L. Webera Líp se loučí v neděli s Martou Kubišovou a hrami „ušitými na tělo“ herečce Simoně Stašové (Shirley Valentine, Poslední ze žhavých milenců)

Jak se mu režíroval český Švejk v sovětské Voroněži? Poslechněte si v rozhovoru, kde vzpomíná na herecké lekce Radovana Lukavského a Ivana Vyskočila i na příležitost zblízka vidět práci Zdeňka Štěpánka, Rudolfa Hrušínského.

autoři: Jitka Novotná , rota
Spustit audio

Související